Myanmar, stát v Jihovýchodní Asii sousedící mimo jiné s východní částí Indie, který je stále pro mnoho lidí neobjevenou a neznámou zemí a jen málo z nás si pod tímto názvem představí něco určitého. Více zažité a používanější označení Barma je všeobecně známější, i když se tak tato země už pěknou řádku let oficiálně nejmenuje. Ať už tak, či tak, jedná se o nádherný kus světa s bohatou a pestrou kulturou a historií, který stojí za návštěvu.
Něco málo o Myanmaru
Sousedící Thajsko je každoročně bombardováno milióny turistů, kteří přijíždějí s vidinou pohádkové dovolené a očekávají katalogové pláže a památky. A toho se jim také v plné míře dostává. Stejně tak ale několika dalším desítkám či stovkám návštěvníkům, kteří s nimi v tu samou chvíli sdílí pláž či chrám. Zvlášť na vyhlášených místech je v hlavní turistické sezóně hlava na hlavě a to někomu může zkazit celkový dojem z vysněné tropické dovolené. A při tom se za humny nachází stát, který mu svou krásou může směle konkurovat. Od krásných a liduprázdných pláží až po neuvěřitelné památky staré stovky a tisíce let. To vše Vám nabízí exotický Myanmar, do kterého se právě vydáváme. Nejprve si ale nastavme správný čas. Je nutné si posunout ručičky hodinek o netypických pět a půl hodiny vpřed (bráno k našemu zimnímu času). Vyrážíme!
Myanmar je především o lidech
Kvůli komplikované politické situaci byla tato úžasná země dlouhá léta v podstatě zcela uzavřena turistům. Hranice se otevřely relativně nedávno a turismus dlouho neotálel. V současnosti už do Myanmaru proudí turisté z celého světa. I přesto se do určitých oblastí země jakožto turista nedostanete. Ty jsou stále uzavřené a nedostupné. Nebude to dlouho trvat a také tento stát se změní pod tíhou turismu. Pokud tak chcete zažít autentický Myanmar, který si stále drží své osobité kouzlo, naplánujte si tam cestu co nejdříve. Pokud vyrazíte v hlavní turistické sezóně, budete už také obklopeni velkým množstvím ostatních turistů. Vyrazíte-li ale mimo toto období, budete mít celý stát v podstatě jen pro sebe a budete si připadat jako ti praví cestovatelé.
Turismus tam sice nabírá prudce na obrátkách, ale stále to není nijak závratné. Důkazem jsou místní lidé, kteří si po dlouhé době izolovanosti užívají plnými doušky přítomnost cizinců, především pak bělochů. Právě běloši jsou pro ně prototypem krásy. Pokud tam vyrazíte, musíte se připravit na velkou pozornost, která Vám bude věnována. Je naprosto běžné, že k Vám přijdou místní, ať už rezidenti, či návštěvníci z ostatních částí země, a budou se chtít s Vámi vyfotit. Anglicky sice v drtivé většině neumí, ale to jim nebrání při lovu jedinečné fotky. Za celou dovolenou můžete tuto situaci očekávat hned několikrát a vůbec nezáleží na místě. Dokonce i na těch nejnavštěvovanějších památkách se najde někdo, kdo se u Vás vynoří s foťákem v ruce a s potutelným úsměvem bude pantomimou naznačovat fotografování. Zádrhel jen spočívá v tom, že nikdy nevíte, jestli chce fotku s Vámi, nebo jestli jen prosí o fotku sebe s přáteli či památkou v pozadí. Tyto situace jen dokazují, že to tam s turismem ještě není tak špatné. Pohled na bílou tvář je pro ně oproti jiným státům stále nevšedním zážitkem.
Náboženské centrum Yangonu
Největší vstupní bránou do země je původní hlavní město Yangon (podle současného názvosloví Rangún), které je stále největším a nejvýznamnějším městem Myanmaru. Jedná se o typické asijské velkoměsto plné lidí, aut, smogu a pachů všelijakého původu. Po překonání prvotního kulturního šoku a po přivyknutí na místní poměry může návštěvník vyrazit na nejposvátnější místo celého Myanmaru, na nejnavštěvovanější památku Yangonu s úctyhodnou výškou 114 metrů. Díky malému počtu také známá pod názvem Zlatá. Celá je totiž obalená tímto drahým kovem a vzácnými Šweitigoumskou pagodu. Na největší a výškových budov v okolí je tato stavba dobře viditelná téměř z každé části města. Pagoda je drahokamy, mimo jiné několika tisíci diamanty, což z ní dělá jednu z nejdražších staveb světa. Množství použitého zlata je údajně větší než rezervy všech britských bank dohromady. O to zajímavější je, že se takováto stavba nachází v jedné z nejchudších zemí světa.
Jako na většině budhistických památek i na této pagodě se musí chodit naboso. Areál je to opravdu rozlehlý a chůze po rozžhavené kamenné či keramické dlažbě může být chvílemi opravdovou výzvou. Místy se poklidná procházka mění v zuřivý běh k nejbližšímu stínu, aby nedošlo k samovolnému vznícení chodidel. V pravidelných intervalech tak po památce přebíhají návštěvníci zmísta na místo nebo jen na místě přešlapují znohy na nohu. Šweitigoumská pagoda je hojně navštěvovaná samotnými Barmánci, takže kromě brzkých ranních hodin je v průběhu dne plná lidí. To se podepisuje především na čistotě samotné podlahy. Vaše návštěva tak může být nedobrovolně zpestřená o našlápnutí vylité limonády či o přechod přes zrovna ostříhané větve v sousedící zahradě. I přes snahu udržovat pagodu čistou není vzhledem k počtu návštěvníků možné čistotu udržet. Na konci prohlídky tak budete mít chodidla hezky zašpiněná. Při výběru ponožek tak vynechejte světlé barvy. Zažranou yangonskou špínu jen tak něco nevypere.
Od pradávných dob po současnost
Chauk Htat Gyi Paya. V samotném centru města se nachází veřejný park Maha Bandula, okolo kterého jsou rozesety významné budovy jak z koloniální éry, kdy byl Myanmar pod britskou nadvládou, tak budovy z novodobé éry nezávislosti. Ústředním prvek parku je vysoký bílý obelisk, který byl vztyčen v roce 1948 po dosažení nezávislosti na Velké Británii. Mezi významné stavby z koloniální doby patří budova soudu postavená v britském královském architektonickém stylu a radnice Yangon je proslavený velkými parky a zahradami, které doplňují rozsáhlé vodní plochy.
Na jednom z městských jezer se nachází kopie starobylé královské lodi, která má tvar dvou vedle sebe plujících mystických ptáků Karaweik, kteří na svých zádech nesou palác. Mimo jiné se toto velkoměsto může pochlubit další významnou raritou, a to jednou z největších soch ležícího Buddhy na světě. Tu můžete nalézt v méně navštěvované pagodě reprezentující synkretický barmský styl. V této části města můžete také nalézt 2500 let starou pagodu Sule, která byla podle legendy postavená za života samotného Buddhy. Jedná se tak o místo, kde se prolíná historie Myanmaru od dob dávných královstvích a městských států, přes britskou nadvládu, až po současnost.
Bohatý a chudý Yangon - dva prolínající se světy
Pokud by se někomu zastesklo po moderně a současných trendech, může vyrazit do obchodní čtvrti, kde lze na ulicích potkat pány v oblecích s kufříky v ruce nebo dámy ve slušivých kostýmcích. Jedná se o část města, kde kromě výškových skleněných budov stojí také moderní obchodní dům s různými světovými značkami. O zážitky nebudete mít nouzi.
Právě tam je vidět největší kontrast mezi rádoby evropským stylem života a místními poměry. Z nablýskaného obchodního centra stačí udělat pár kroků zpět na ulici, zahnout do první vedlejší uličky a hned se budete prodírat přes pouliční rybí trh, na kterém se nechá sehnat úplně všechno. Především zápach a všudypřítomná špína Vás vtáhne zpět do reality a v okamžiku si uvědomíte, že jste se před malou chvilkou neprocházeli po ulici některého západního velkoměsta, ale že procházíte hlučnou a přeplněnou ulicí země třetího světa. Zvláště křehké duše a citlivé žaludky mohou mít problém. Pokud zkousnou odpudivé pachy, stále je čeká proplétání mezi všelijakými mořskými živočichy, kteří ještě kolikrát živí leží přímo na silnici a čekají na svého kupce. Pak se už stačí vyhnout pouze probíhajícím krysám velikosti malé kočky a proklouznout okolo ženy, co v rohu drtí živé kraby v hmoždíři na pastu, a můžou objevovat další krásy a zajímavá místa tohoto největšího myanmarského města.
Pokud by už někdo přeci jen zanevřel na památky, za zmínku stojí okružní železnice, která objíždí Yangon po periferních částech města. Stačí nasednout do vlaku a vyrazit na vyhlídkovou jízdu. Neuvidíte nablýskané paláce a chrámy, zato ale nahlédnete pod pokličku místního typického života. Budete cestovat stejnými dopravními prostředky jako průměrný Barmánec a budete projíždět přes slumové čtvrti, ve kterých bydlí většina obyvatel okrajových částí města.
A pokud by Vás takováto scenérie nezaujala, můžete si být jisti, že už samotná jízda vlakem je v Myanmaru zážitkem. K tomu stačí snad jen dodat, že železniční síť se neupravovala od britské koloniální éry a tomu také odpovídá její stav.
Y
angon bývá některými návštěvníky opomíjen, či si na jeho návštěvu vyhradí pouze jeden den, během kterého navštíví Šweitigoumskou pagodu. Toto město toho ale může nabídnout mnohem více. Pokud má někdo málo času, či nemá rád špinavá asijská velkoměsta, je takovýto harmonogram pochopitelný. V jiném případě doporučuji minimálně dva celé dny. V porovnání s ostatními lokalitami Myanmaru se dá Yangon považovat za jedno z těch méně zajímavých míst. A i přesto je více než zajímavý. O těch zajímavějších lokalitách bude řeč příštích dílech.
Tak neváhejte a vyrazte prozkoumat tuto krásku Jihovýchodní Asie. Pokud rádi procházíte památky a objevujete cizí kultury, nebudete zklamaní. A Vaše dobrodružství může začít právě v chaotickém Yangonu, který Vás připraví na další části cesty.
Autor článku a fotografií - Lukáš Váňa - se před nedávnou dobou vrátil z osmiměsíční cesty po Jihovýchodní Asii. Prostřednictvím článků se tak může se čtenáři podělit o své zkušenosti. Průběh jeho cesty můžete zpětně sledovat na FB Lukáš jede.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Myanmy (Barmy)? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Myanma (Barma).
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
