Národní park Chiloé – přírodní klenot Chile

©

Ostrov Chiloé má osobitou pověst - místní rybáři zde žijí svým způsobem odtrženi od zbytku Chile, poměrně moderní a civilizované země a návštěvníci tu tedy mohou najít pořádnou porci historie, tradic a folkloru. Stejnojmenný národní park je pak nádhernou ukázkou bujícího a místy až neprostupného deštného pralesa a nedotčené a drsné přírody vůbec.

NP Chiloe_1
Uvítání v Chile

Národní park Chiloé se stal vlastně hned naším prvním cílem po příletu do Chile, nepochybně jedné z nejrozmanitějších zemí planety. Po celodenním, přesto nečekaně komfortním přejezdu autobusem ze Santiaga do Puerto Montt míříme dalším spojem do hlavního města ostrova, Castra. Jediný autobus, jedoucí toho dne do naší cílové destinace, osady Cucao, už odjel, máme tedy na vybranou: přespat v Castru a zkusit to následující den, nebo si připlatit za taxík.

Taxíkáři se o nás sice perou, ale naše tříčlenná expedice se chvíli předtím rozrostla o dva kolegy z Rakouska a nám se dvěma taxíky příliš nechce. Jsme ale jediní, kdo v tom spatřuje problém - sympatický chlapík je pevně rozhodnut o kšeft nepřijít a do malého Opelu Corsa nás nacpe všech pět i s pěti sedmdesátilitrovými batohy. Kufr samozřejmě nezavře a vyčuhující zavazadla převazuje gumovými úvazy, ale netrvá ani pár minut a ukrajujeme z posledních čtyřiceti kilometrů naší předlouhé cesty.

NP Chiloe_2

Hotel Cucao

Pod pojmem konec světa si možná každý z nás představí něco jiného, ale tohle místo snad ani jinak nazvat nelze. Posledních několik kilometrů vede po nezpevněné silnici a na některých malých mostech nám je nebohé Corsy až líto. Po příjezdu nás vítá několik neuspořádaně rozesetých domků, pošmourné počasí, pár psů na hrbolatém fotbalovém plácku, hostel s papundeklovými stěnami a příslušenstvím, které si raději necháváme ujít. O kousek dál hučí nezměrné masy Tichého oceánu, narážející na opuštěnou písčitou pláž. Po dlouhé cestě nám k duhu přijdou fantastické masové empanadas, a jelikož vše nasvědčuje tomu, že v hostelu bydlíme sami, přetvoříme si restauraci na pravé mariášnické doupě.

Cucao hotel

NP Chiloé

Hned ráno vyrážíme na dlouhý pochod národním parkem, cíl leží nějakých dvacet kilometrů před námi a jmenuje se pláž Cole Cole. Po cestě procházíme neskutečnou krajinou - drsné skalnaté pobřeží Pacifiku vlevo, deštný prales vpravo, zbytky kostí (velrybích?) před námi, a když narazíme na strženou lávku, pomůže nám prastarý převozník na plavidle stlučeném ze všeho, co mu přišlo pod ruce. Nutno dodat, že toho moc nebylo, musí se s každým z nás otočit zvlášť.

Cole Cole a převozník
Cole Cole splnilo naše očekávání - je to pláž jak z ostrova, kam lidská noha ještě nevkročila. I my se cítíme tak trochu jako trosečníci, po žádné civilizaci ani památky, jsme tu sami a přestože jsme vyrazili naložení vodou, už nám dochází, a to rychle. Musíme tedy převářet a chemicky čistit to, co najdeme. Radost z toho nemáme, protože potůček, ústící na pláž, působí spíš stojatým dojmem.

Cole Cole pláž_2

Po krátké a studené koupeli v oceánu pokračujeme dál, k ústí Rio Anay, ale jde to ztuha. Pěšina se často ztrácí, většina lávek je pobořená, přes cestu leží napadané kmeny, liány se pnou všude kolem, div že nepotřebujeme mačety. U ústí řeky Anay se ocitáme na konci světa, teď už doopravdy: pěšina končí, pěkné místo na stany nevidíme, s vodou je to ještě horší a začíná se připozdívat.

Cole Cole pláž
Rozhodujeme se pro okamžitý návrat na Cole Cole a celý zbytek večera převáříme jeden hrnec vody za druhým. Další den se vracíme víceméně stejnou cestou do Cucaa. Konečné skóre dělá odhadem dvaapadesát kilometrů a máme toho na samý začátek pobytu v Chile až dost.

Za dva dny jsme potkali šest lidí a měli možnost vidět kus nedotčené a dechberoucí přírody. Národní park zabírá rozlohu 430 km2 a přestože jsme při našem nabitém plánu stihli projít jen nepatrnou jeho část, neváhal bych tento trek doporučit komukoli, kdo miluje nespoutanou přírodu a nebojí se vyrazit na túru i bez vidiny točeného piva na jejím konci.

NP Chiloe_3

Autor článku a fotografií - Jakub Futera - díky cestovatelskému hladu mých rodičů jsem se stal, ještě před pubertálními roky a jen pár měsíců po Sametové revoluci, jednou z oveček ve stádu desetitisíců Čechoslováků, již tenkrát zaplavili Evropu v nepohodlných autokarech, směšně oblečeni a nezřídka vybaveni souvrstvím staniol - chleba - řízek - chleba - staniol. Vůně cizích krajů a atmosféra letišť velkých i malých mne od těch dob už nikdy nepřestaly okouzlovat, bez ohledu na to, jestli jsem cestoval soukromě či pracovně, autem, autobusem, lodi či letadlem, kousek za humna do Alp nebo na druhou stranu zeměkoule za chodícími sochami. Dnes jsem neskonale šťastný za každou příležitost, kdy k té samé vůni můžu nechat přičichnout i mým dětem, protože pokud je cestování chytí stejně jako kdysi mne, budou mít na celý život o zábavu postaráno.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Chile? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Chile a Easter Island. 



Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Jakub Futera

Předchozí článek

Tak trochu jiná Florida - sever

Další článek

Hokejoví Finové

Související články

Články

Výšlap na La Soufriére na ostrově Guadaloupe

Před odletem na francouzský department v Karibiku ‒ ostrov Guadeloupe – jsem věděla, že chci vylézt na nejvyšší aktivní sopku na ostrově. La Soufriére se díky své výšce pyšní také privilegiem být nejvyšší sopkou celých Malých Antil Když mi Aurélien, můj francouzský kamarád, kterého jsem poznala díky couchsurfingu, oznámil, že vyrazíme v pět hodin ráno z parkoviště u obchodu Leader Price v Le Moule, zděsila jsem se. Co naplat, musela jsem vstát z postele již ve čtyři a s čelovkou si v domě svých hostitelů chystat věci na cestu.…

Články

Tři města, která stojí za to vidět v Peru

Země Inků je pro každou dobrodružnou duši jedním z nejvyhledávanějších cílů. Peruánská krajina je jako supermarket – můžete si vybrat, jaké dobrodružství podstoupíte: zda zamíříte k zaledněným andským vrcholům, vydáte se přes rozlehlé pobřežní pouště nebo do vlhkých deštných pralesů Amazonské nížiny. My se však dnes vydáme do měst, která stojí za to v Peru vidět! Lima – vstupní brána do jiného světa Hlavní město Peru – Lima, je pro většinu cestovatelů vstupní branou nejen do země, ale hlavně do úplně jiného světa. Tedy pokud nejste z Peru, Bolívie nebo jiné země Jižní Ameriky, kteří v tomto světě žijí a vše, nad čím my Evropané a jiné národnosti „valíme bulvy“,…

Články

Žhavější než chilli paprička

„Město hudby“ umí předvést zajímavý trik: naplní vaše očekávání, a zároveň je zklame. Ano, duše tohoto města je stále venkovská, ale Nashville zároveň zažívá příliv bohatších vrstev, které se sem stěhují za nízkými náklady na život a pracovními příležitostmi v rychle se rozvíjejícím technologickém, zdravotním a automobilovém průmyslu. Zpěváci na dolní Broadwayi sice stále pějí o zlomených srdcích a smůle, ale všichni ostatní si v tomhle jižanském městě užívají parádně rozjetý večírek. Jestli jste si mysleli, že je Nashville plný kytar, bujných hřív a zlomených srdcí, máte pravdu. Country je stále duší tohoto města a díky hvězdám, jako je Taylor Swift, která se dokázala prosadit i za hranicemi Tennessee, je tohle kdysi trochu nudné místo najednou obrovsky populární.Ale když nakouknete…

Články

Peru - země plná záhad a všech možných NEJ

Destinace Lima. Pokud tak koukáte po letenkách a cítíte, že by to chtělo zase něco nového poznat, další kontinent, další kultury, záhady a neobyčejnosti, pokud máte za sebou nějaký ten výlet do Asie, je čas na latinskou Ameriku. Kontinent, se kterým se lidem v hlavě spojí plno toho dobrého a nedobrého. Machu Picchu, drogy, Cobacabana, zemětřesení, příroda, bezpečnost. Zachovejte klid a klikněte na GO při kupování letenek do Peru. Peru je země plná kontrastů. Její historie a kultura je nesmírně bohatá. Navíc Peru je hrdě držitelem několika NEJ. Největší písečné duny na světě, nejvýše položené jezero, největší město, kam nevede silnice, nejhlubší kaňón na světě. A nevyřešených záhad zde také najdeme několik. Obrazce v Nasce, nikdo…