Nejspíš jste o cibetkové kávě, neboli kopi luwak, už někdy slyšeli. „Kopi“ indonéské slovo pro kávu a „luwak“ je v překladu cibetka. Pokud si chcete dát šálek cibetkové kávy u nás, vyjde na pár stovek. Málokdo ví, co vlastně dělá tuhle kávu tak specifickou. Typ kávy závisí na rozmanitosti bobů, které cibetka jí. Může se živit boby z kávy arabika, robusty nebo jiných, které má k dispozici. Cibetková káva má více co do činění s procesem, kterým samotná příprava kávy prochází. Nejdřív se musí posbírat trus od cibetek, kávová zrna se pak umyjí, suší a nakonec praží. A takhle vzniká nejdražší káva na světě.

Proč je cibetková káva tak drahá?

Kolik stojí vlastně cibetková káva? To závisí na několika faktorech - zda kupujete kávu z divokých cibetek nebo od těch zavřených v klecích. Také samozřejmě záleží na poptávce a nabídce. Ale hlavně vysokou cenu této kávy dělá její „zvláštní“ povaha. Jedná se o zdlouhavý proces - najít a nashromáždit dostatečného množství trusu trvá nějakou dobu. A také spousta lidí věří, že je to vynikající káva, protože proces prochází uvnitř cibetky. Divoké cibetky totiž jedí jen nejzralejší kávové třešně a díky tomu pak může vzniknout ta nejlepší káva. 

Odkud pochází cibetková káva?

Cibetková káva pochází převážně z jihovýchodní Asie, jižní Číny a subsaharské Afriky. A boby se sbírají z trusu cibetky. Dříve káva pocházela hlavně z trusu divokých zvířat, ale nyní pochází převážná většina z farem. Někteří farmáři tvrdí, že jsou schopni napodobit „proces fermentace“ jinými prostředky. V dnešní době je prakticky nemožné zjistit, zda káva pochází od divokých nebo těch v kleci Jde hlavně o business. 

Jak se tato káva vyrábí?

Kávová zrna, která se používají, mohou být z robusty i arabiky (na Bali se využívá převážně arabika). Stromek je menšího vzrůstu, ale boby jsou větší. Kouzlo je v tom, že cibetka, jakožto velice vybíravé zvíře, nesežere jen tak nějaký kávový bob. Rozpozná ty nejlepší a nejkvalitnější boby. Chutnají jí, protože jsou mírně nasládlé. Když je sní, v těle začnou působit enzymy a boby kvasí v jejich zažívacím traktu, probíhá tak fermentace, která zrnu dá tu správnou chuť a aroma. Během tohoto procesu, který trvá přibližně 24 až 36 hodin, enzymy štěpí některé proteiny bobů a vznikne tak specifická chuť konečného produktu. Dužina se stráví, ale zrno zůstane celé a vyjde zase z těla ven. 
Pak přicházejí na řadu místní farmáři, kteří posbírají cibetky trus a jednotlivá zrna očistí. Postup je poměrně složitý, neboť je potřeba několikrát po sobě omýt vodou, zbavit slupky a nechat vysušit na slunci. Poté se začne pražit. Na Bali vám budou tvrdit, že se vše dělá ještě starým způsobem, ručně a pouze na ohni. Ale není to tak úplně pravda. Poptávka je vysoká a nedá se to takhle zvládnout. Jedno kilo kávy se totiž praží až 45 minut. 

Jakou má tato káva chuť? 

První, kdo vyzkoušel cibetkovou kávu, byli pracovníci na kávové plantáži. Hlavně to byla zvědavost. Když už trusy na plantážích sbírali, chtěli vědět, jak může vůbec chutnat taková káva. Chuť nebyla vůbec špatná a začalo se o ní dál mluvit, až se cibetková káva stala slavnou. Dnes ji lidé pijí buď proto, že chtějí ochutnat nejdražší kávu na světě, nebo že ji jednou ochutnají a natolik jim chutná, že jí nadále pijí. Pokud jde o chuť, ne každému chutná. Záleží na člověku. Znalci této kávy tvrdí, že chuťově není nijak mimořádná, ale zase jedná se o názor. Mně osobně nechutná. Přijde mi kyselejší, ale spousta lidí vám řekne, že naopak jemnější. Zažívací proces snižuje množství kyselosti (podobně jako u vína) a může snížit obsah kofeinu v bobech. 

Kde se dá ochutnat na Bali?

Existuje několik menších kávových plantážích kolem Ubudu a v oblasti Kintamani, kde můžete cibetkovou kávu ochutnat. Ne všichni majitelé to dělají poctivě, protože nemají vlastní cibetky a tuhle kávu nakupují ve velkém na Jávě a dál prodávají turistům. Nepodporujte proto místní farmy, kterým je úplně jedno, jakou kávu vám prodají a jak moc vás natáhnou. Nemluvě o tom, že ke zvířatům, na kterých to vlastně celé stojí, se chovají hrozně. Drží je v klecích, dávají jim více kávy, než je pro ně přirozené a budí je během dne jen proto, aby si nějaký turista udělal hezkou fotku. 

Ale pokud pojedete na dovolenou na Bali a nechcete si tohle všechno nechat ujít, určitě bych volila některou z menších farem, pokud možno co nejdál od Ubudu. Na menších plantážích majitelé odkupují zrna od místních farmářů, kteří mají les - cibetky tak ještě stále žijí relativně volně a kávu si vyrábějí sami. Kopi luwak se v Indonésii vyrábí na více místech, ale nejvyhlášenější je samozřejmě Bali. Není to o kvalitě, naopak na Bali se z původních poctivých farem staly jen lákadla pro turisty. Vybírejte tak produkty, které jsou certifikované. Dobrou cibetkovou kávu poznáte s trochou cviku i sami - zrna jsou mastnější, tmavší a mají silnější aroma.

Pár informací o cibetce

1. Cibetka je noční zvíře a čilá je v noci, podobně jako mýval. A právě v noci je dost hlasitá a leze po střechách domů. Proto ji někde lidé považují za škůdce.
2. Je všežravec. Jí kávové třešně, ovoce jako papáju, banány, ale také hmyz a malé savce.
3. Kromě jihovýchodní Asie se vyskytuje také na Srí Lance a v jižní Číně. V Indonésii se s ní můžete setkat na Sumatře, Jávě, Bali a Sulawesi, Kalimantanu.
4. Zbarvení těla je světle šedé s pruhy nebo s černými skvrnami a dlouhým obvykle černým ocasem.
5. Velká je asi jako lasička či kuna. Může vážit až 11 kg a dlouhá je kolem 50 cm, přitom ocas může být dlouhý až 45 cm.
6. Smrdí. Pokud je vyděšená nebo cítí ohrožení, vystříkne z těla podobně jako skunk obranné látky.
7. Může žít 15 až 20 let.
8. Většinou vrhnou až 4 mláďata najednou.
9. Převážně tráví čas na zemi, ale pokud se cítí ohrožena, je schopna vylézt nahoru.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Bali? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Bali a Lombok. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.