Švýcarsko může na mapě vypadat malé, ale jelikož většinu jeho území zabírají Alpy, má tato malá evropská země spoustu vertikálních možností. Ať se vydáte kamkoli, budete na zatraceně krásné cestě: silnice se táhnou podél břehů velkých jezer až k ledovcům, horské průsmyky ústí k pohádkovým středověkým hradům a na vysokohorských silnicích vás každá nádherná zatáčka nutí šlápnout na brzdy a jódlovat rozkoší.

Vše v jednom pečlivě zabaleném balíčku: Velká tour Švýcarskem v délce 1600 km je epický a důkladně značený okruh zemí, který spojuje 12 míst světového dědictví UNESCO a ukazuje alpský národ v jeho nejlichotivějších úhlech. Máte málo času? Nebojte se – vybrali jsme 7 nejlepších kratších silničních výletů ve Švýcarsku, které můžete podniknout.

Furka Pass (Průsmyk Furka)

Začátek – Obergoms; konec – Andermatt; vzdálenost – přibližně 35 km

Slova úžasu neopustí vaše rty a Alpy zpětné zrcátko při úžasně strmé hadovité jízdě – která vás neustále bude pokoušet k zastavení a popadnutí kamery – vedoucí z odlehlého údolí Goms ve Valais na horami pokrytý Andermatt v Uri. Chcete-li zažít kompletní drama s klikatými silničkami a výhledy na strohé štíty a  ledovce, ze kterých se vám bude tajit dech, projeďte se po Furka Pass (průsmyk Furka) od západu k východu. Pokud se za volantem budete cítít jako James Bond, není to náhoda: tato silnice si zahrála ve scénách plných automobilových honiček ve filmu Goldfinger z roku 1964 a agenta 007 probudí v každém z řidičů.

Cesta, zaříznutá do údolí jako horská dráha, se opatrně vine zatáčkami a končí v nejvyšším bodě (2 429 m) průsmyku Furka, kde můžete zaparkovat a před dlouhým, prudkým sjezdem do Andermattu (pozor na protijedoucí auta) nahlédnout přes měsíční skalní krajinu větrem ošlehané náhorní plošiny na hluboce rozpukaný ledovec Rhône s ledovou jeskyní. Cesta je otevřená pouze v létě, zhruba od června do října – než vyrazíte, zkontrolujte podmínky.

Z Appenzell do Sv. Mořice

Začátek – Appenzell; konec – St Moritz; vzdálenost – přibližně 200km

Srdce švýcarského venkova a lidových tradic bije nejhlasitěji v oblasti Appenzell, jež na severovýchodě země přiléhá k Lichtenštejnsku. Region, kde přetrvávající mlékárenská výroba nahrazuje honosná města s freskami, je na výlety velice opomíjený. Týden? Proveditelné. Dva týdny? Teď mluvte…
Trasa vede přes horu Säntis (z jejíhož vrcholu je vidět šest zemí), sedmi zvlněnými vápencovými vrcholy pohoří Churfirsten a pěknou středověkou vesničkou Werdenberg. Pak přejedete malé, ale krásné Lichtenštejnsko, kde uděláte nezbytnou zastávku v hlavním městě, jemuž vévodí na vrcholu posazený hrad Vaduz.

Hory stoupají stále výš a vy se dostáváte k Maienfeldu lemovanému révou – prostředí milované švýcarské dětské knihy Heidi – a mostem Salginatobel, který se rozprostírá v rokli a je technickým zázakem označovaným jako „umělecké dílo“. Krásné vesničky v údolí Engadine, jako jsou Guarda a Zernez, vás zlákají do divoké přírody Švýcarského národního parku, odkud se vydáte na jih do Sv. Mořice, kde další dobrodružství slibují do nebe se tyčící hory.

Průsmyk Gotthard 

Začátek – Andermatt; konec – Airolo; vzdálenost – přibližně 26.5 km

Masiv Saint-Gotthard byste mohli snadno projet tunelem (jedním z nejdelších na světě), ale kde by pak byla zábava? Pokud máte rádi alpské vrcholky, stará silnice přes Gotthardský průsmyk o délce 2 108 m vás nadchne. Připoutejte se, stáhněte okýnko a připravte se na oslavu divokých, osamělých a bezútěšných horských scenérií na klikaté silnici spojující italsky mluvící švýcarský region Ticino s německy mluvícím regionem Uri. Pokud se vám křivolaká cesta jeví jako výzva, pomyslete na ty nebohé duše, které ji kdysi absolvovaly pěšky a se smečkami zvířat za zády.

V bývalé celnici v horní části průsmyku je Museo Nazionale San Gottard, kde můžete nahlédnout do historie a kultury průsmyku – nejvíce si ale budete pamatovat výhledy, které rozbuší srdce. Dokonce i Římané se vyhnuli Gotthardu a až teprve v roce 1300, kdy byl postaven Ďáblův most, se průsmyk řádně zpřístupnil. Most je rozkročený nad roklí Schöllenen, jejíž žulové stěny se noří k zuřící řece Reuss hluboko pod ním. Na jižní straně Gotthardského průsmyku je dlážděná Tremola – silnice se 37 zatáčkami, které vás dovedou do Airola. Cesta je závislá na počasí a je obvykle otevřená od června do října.

Z Lugana do Zermattu 

Začátek – Lugano; konec – Zermatt; vzdálenost – přibližně 264 km

Na této strhující jízdě vysokými horami jižního Švýcarska, které zabírají průsmyky Gotthard a Furka, budou Alpy vaším neustálým společníkem. Dejte si alespoň týden, abyste si cestu pořádně projeli: začněte u Luganského jezera, které se táhne až k Itálii a přináší ochutnávku „dolce vita“ na náměstích lemovaných kavárnami a parcích osázených palmami. Odtud vede cesta na sever do Locarna – další vyhlídkové destinace s botanickými zahradami a renesančním starobylým městem plným paláců – a Bellinzona s trojicí středověkých pevností na kopci, jež je zapsané na sezamu Světového dědictví UNESCO.

Z italštiny do němčiny přepnete, když se dostanete na sever do pořádných Alp v městečku Airolo na úpatí Gotthardského průsmyku. Tato cesta je příliš dobrá na to, abyste ji upospíchali, takže si dejte čas navíc na přestávku v Andermattu, kde na vás čeká velká divočina, vysokohorské túry a senzační alpské scenérie. Západně odtud vás zpět nahoru do ledovci pokrytých hor Valais zavede srdce-zrychlující silnice klikatící se přes Furka Pass (průsmyk Furka). Závěrečný úsek cesty zahrnuje nejen Bettmeralp a epický ledovec Aletsch, ale také Brig s rozmarným palácem Stockalper, který se staví v rostoucím Zermattu, kde vaše vzrušení udrží mocné tesáky Matterhornu.

Průsmyk Julier 

Začátek – Chur; konec – St Moritz; vzdálenost – přibližně 157 km

Scenérie jako tato by měly být doprovázené slavnostním bubnováním. Průsmyk Julier, který se rozprostírá v nadpozemsky šedých, zubatých a morénami (vyvýšenina nebo suťový pahorek na dně horského údolí) pokrytých Graubündenských Alpách, je třešničkou na dortu krásné, dlouhé a klikaté jízdy, která spojuje alpské město Chur se Sv. Mořicem v údolí Engadin. Málo používaná a napínavě divoká silnice se používá již od římských dob – a pozůstatky římských chrámů jsou stále viditelné.

Silnice se noří hluboko do srdce Albuckých Alp a prochází nedotčenou horskou krajinou, jako je například Parc Ela – největší švýcarský přírodní park, kde vás může zlákat na chvíli vyměnit otevřenou silnici za jednu či dvě turistické stezky.
Julier Pass, který se vine jako stuha, často vede ankety nejkrásnějších švýcarských cest, a to z dobrého důvodu: jeho přitažlivost zvyšuje pocit, že jste opravdu daleko od všeho. I když je cesta teoreticky otevřená po celý rok, myslete na sníh a led (v chladných měsících budete potřebovat zimní pneumatiky a sněhové řetězy). 

Z Ženevy do Neuchâtel

Začátek – Ženeva; konec – Neuchâtel; vzdálenost – přibližně 190 km

Alpy se těší velké lásce, ale i méně navštěvovaný region Jura, ležící na nepříliš divokém západě Švýcarska v sousedství Francie, nadchne vlastní tichou, nečekanou krásou s jezery a vinicemi, které se prolínají se zámky a borovými lesy jež pokrývají zvlněné kopce.

Začněte silným kulturním zážitkem ve světové metropoli Ženevě, kde se usadíte na břehu půvabného jezera ve tvaru rohlíku. Odtud vás vyšlapaná cestička zavede mimo hlavní proud: na sever do přírodního parku Jura Vaudois na túry s výhledem na jezero a ochutnávky sýra Gruyère ve venkovských alpských chatách. Alespoň pár dní se věnujte také druhé polovině cesty: plavte se na sever ke klidnému jezeru Lac de Joux s hodinářským dědictvím a Vallorbe, kde vám nejúžasnější vápencové jeskyně Švýcarska odhalí říši divů podzemních řek, vodopádů a skalních útvarů. Počkejte, je toho víc. Nedaleko jezera Lac de Neuchâtel najdete svěží Val-de-Travers, rodiště „zelené víly“ (absintu), a velký půlměsíční kaňon Creux du Van. Cesta končí pomyslným úderem na Neuchâtel, středověký hrad plný fantaskních věžiček.

Z Curychu do Bernu

Začátek – Curych; konec – Bern; vzdálenost – přibližně 315km

Bern, největší město země, které je označováno jako de facto hlavní město Švýcarska (běžně se za něj mylně považuje), je zakončením jízdy, jež radostně přeskakuje z měst do přírody a spojuje tak živoucí města plná kultury, velká opatství, středověké hrady, jezera a mýtické hory. Za volantem si naplánujte alespoň týden, ideálně ještě více.

Cesta, vedoucí na jih podél břehů Curyšského jezera a nabízející – v bezmračných dnech – lákavé výhled na Alpy, je zdráhavým rozloučením s velkými muzei Curychu a pohodovými bary na nábřeží. Zastavte se v neuvěřitelně krásných městech, jako je Rapperswil s vinicemi a hradem na kopci, a pak zamířte na jih do Einsiedelnu a jeho neuvěřitelných benediktinských opatství (švýcarské Lourdes). Následující Lucerne uhodí na kulturní strunu díky perfektně vypadajícímu Starému Městu a galeriím. Odbočte k fjordovému, nádherně tyrkysovému jezeru Uri a okusíte geografické a duchovní srdce země. Připojte se k exkurzím na mléčné farmy a louky v uklidňujícím Emmentalu, kde si odpočinete před cestou na jihozápad do Bernu, Einsteinova města plného elegantních arkád a divokého plavání v řece Aare.

Co potřebujete vědět

Web Grand Tour of Switzerland (Velká tour po Švýcarsku), je skvělým zdrojem, který vám poskytne interaktivní mapy a další podrobnosti k plánování vaší cesty po Švýcarsku. 
Na webu  www.alpenpaesse.de najdete aktuální informace o tom, kdy jsou alpské průsmyky otevřené – všechna vozidla by měla být v chladných měsících vybavena zimními pneumatikami a sněhovými řetězy.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Švýcarsku? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Švýcarsko poznáváme.
   


Byli jste na výletě, dobrodružné cestě nebo třeba na stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.