V samotné Indii se nachází spousta turistických míst, kde se denně potkávají desítky cizinců, například v Himálaji nebo v jihoindickém státu Goa.

Indie je však druhou nejlidnatější zemí světa, a proto v ní samozřejmě existují i taková místa, kam běloch zavítá maximálně jednou za půl roku, jestli vůbec. Na takových místech toho na jednu stranu není tolik k vidění… nepočítám-li běžnou rutinu života Indů.

“Vesnici Ithol nenajdete dokonce ani na mapě.” Směje se místní bráhman Hari Krishna v růžovém sárí*. Leží hluboko uprostřed malého státu Telangana, nedaleko města Nagarkurnool. Hari Krishna je z brahmánské rodiny* a pyšní se tím, že je na vesnici jediným, kdo má právo oddávat partnery, pořádat oficiální obřady Bohům i vysvěcovat nově postavená obydlí. Jeho otec byl vážený politik, ale Hari se v mládí rozhodl, že se stane knězem a bude Indům vykládat posvátné příběhy i jejich význam (např. symboliku Bhagavadgíty*). Obecně ho mrzí, že lidé v Indii ztrácí chuť se zajímat o svou vlastní kulturu a spíše než to je zajímá alkohol, internet i další vymoženosti moderní doby. Dává to smysl… Svět se ve svém globalizovaném charakteru balancuje (materiální a duchovní potřeby se vyvažují), a tohle je jedním z projevů, které jsem mohl pozorovat i na těch nejvzdálenějších indických vesnicích.

V celé Indii se tradičně klade obrovský důraz na rodinu. I to je jeden z důvodů, proč indická populace nekontrolovatelně narůstá. Ani Hari není výjimkou… Ačkoli by se tomu snad nejraději vyhnul, moc se mu to nepovedlo. Právě nedávno se mu narodila dcera. V jeho případě je mít potomky povinností a rodiče si na tom velmi potrpí. Hari tak vedle odříkávání manter a provádění obřadů získává další ambiciózní poslání.

Původně jsem se však do vesnice Ithol dostal úplně jinou shodou okolností. V prosinci 2019 jsem (ještě v Čechách) prosil o to, aby mi přátelé doporučili místo, Ášram*, kam se mohu vypravit studovat jógu. Jedním z doporučení od mého známého thajského učitele bylo zavítat právě do Ášramu, který se nachází za vesnicí Ithol, na úplné samotě. Na pozemku o rozloze 20000m2 žije Guru, který je aktuálním “zástupcem” starobylé linie mistrů Kriya jógy. Je mu teprve čtyřicet let, ačkoli již před třemi lety dosáhnul stavu známého jako “nirvikalpa samádhi”, neboli stavu mysli, ve kterém se neobjevují žádné myšlenkové formace. Právě dosažení “samádhi” je nejvyšším cílem jogínské kultury. Z tohoto rozpoložení mysli přichází mimo jiné i pocit “ánanda” (blaženost).

O tom, že Guru Gnanananda Giri Maharaj žije ve stavu blaženosti nemůže být pochyb, už když jej spatříte, jak kvapem kráčí směrem k vám. Z jeho výrazu ve tváři dostanete dojem, jako kdyby ráno vypil deset energitických nápojů. A přitom žije pouze na “raw stravě” (čerstvé ovoce a zelenina), každý den vstává ve čtyři ráno, a popíjí jen vodu. Podle jogínské tradice v jeho životě není místo pro žádné pochutiny, a dokonce nepije ani čaj nebo horké nápoje. Je to vskutku zajímavý člověk. Gnanananda nedávno napsal knihu o Kriya józe (v místním jazyce) a ve státě Telangana se stal uznávaným mistrem. Jeho cesta přitom teprve začíná. 

Jednou za měsíc do jeho Ášramu zavítají lidé z blízkých vesnic, aby společně prováděli védské rituály zasvěcené Bohům a (pod vedením mistra) probouzeli umění Kriya jógy, jež spočívá v šesti cvičeních, které souvisejí především s kontrolou nádechu a výdechu. Tím se Kriya jóga liší od ostatních tradic, které kladou důraz spíše na tělesná cvičení. Meditace prostřednictvím koncentrace na dech je podle Gnananandy nejrychlejším způsobem, jak dosáhnout osvícení. Sám se o tom přesvědčil, když toto cvičení praktikoval po tři léta v osamělém domečku na kraji vesnice Ithol. Během těchto tří let z pokoje téměř nevycházel, neboť mu lidé z vesnice nosili jídlo a vodu. Nic víc k životu nepotřeboval. Jogíni totiž někdy dokážou být jako velbloudi i několik týdnů nepít. Když po třech letech vylezl ven, jeho otec mu postavil celý Ášram, aby mohl přijímat své žáky.

Ačkoli dnes je Indie přeplněná pálivým kořením, nepříliš zdravým jídlem, smogem z výfukových plynů, motorkami, toulavými psy a levným internetem, přeci jen se najdou lidé, kteří mají o podobné tradice srdečný zájem. A o tom, že je v podobných vesnicích turista skutečnou raritou, jsem se přesvědčil už prvního dne ráno, a potom ještě v okamžiku, když se na úplněk v Ášramu tísnilo pět set lidí. To jsem se skutečně cítil jako na trní… z jejich všudypřítomné zvědavosti. Nejčastější otázkou, kterou jsem zaregistroval, bylo, zdali mám ženu. Kulturní tradice se zkrátka nezapře… Povětšinou jsem odpovídal, že mi na takové věci nezbývá moc času. 

Na indické vesnici kromě toho nesmí chybět dobrá pekárna se šíleně sladkými sladkostmi, rýžová pole, hromady sena, krávy s pomalovanými rohy a spřežení tažená býky i malé chrámy, ze kterých se line vůně oleje a vonných tyčinek, ačkoli dnes zejí prázdnotou, neboť každý musí vidět, co nového se děje na facebooku…

*Ášram je místo, kde žije (nebo žil) duchovní učitel či jogín.
*Bhagavadgíta je pravděpodobně nejznámější knihou hinduismu. Její příběh se odehrává na bojišti dvou znepřátelených rodů (cca před 5000 lety) a zaznamenává hluboký dialog mezi Bohem Višnuem, jenž sestoupil na zem v podobě avatára, jménem Krišna, a lučištníkem Arjunou, který v boji sedí na zdobeném voze, jenž Krišna ovládá. Příběh byl zapsán pravděpodobně ve 2. století před Kristem jako součást eposu Mahabharata.
*Brahmáni mají nejvyšší postavení v rámci kastovního systému.
*Sárí je tradiční oděv některých kněží. Nosí ho především ženy.

4. března 2020, vesnice Ithol, Nagarkurnool, stát Telangana, Republika Indie 

Autor článku a fotografií — Sebastian Prax je vystudovaný matfyzák, přírodovědec, a umělec na volné noze aktuálně ponořený do tajů orientální filozofie na půlroční cestě do Indie, kde dopisuje svůj román o návratech do Himálaje, o hipících, buddhistech i dalších subkulturách, které změnily jeho pohled na svět. Rád pořádá cestovatelské stand-up, čtení poezie i další kulturní akce.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Indie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Indie Poznáváme. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.