Nejúchvatnější národní park na Slovensku, Vysoké Tatry, v roce 2019 slaví 70 let od svého založení, a právě to by mohla být vhodná příležitost k tomu, abyste stočili své zraky a pozornost směrem k tomuto jedinečnému horskému ráji, nabízejícímu spoustu dobrodružství.

Tyto hory vynikají nejenom díky vysokým štítům, kde člověk cítí neustálé napětí, ale zároveň i lehkosti, se kterou jich lze dosáhnout. Je možné tu spatřit několik výjimečných zástupců evropské fauny, anebo si třeba pořádně zvýšit hladinu adrenalinu v krvi při zdolávání sněhových polí mezi rozeklanými skalami.
Hlavní slovenské turistické cíle jsou převážně přírodního charakteru a jen málokdo by nesouhlasil s tím, že Vysoké Tatry stojí jednoznačně na pomyslném vrcholu všech slovenských zajímavostí. Tatry jsou nejvyšší oblastí nejen Slovenska, ale dokonce celého, 1500 km dlouhého oblouku Karpat, a potažmo tedy nejvyšší oblastí východní Evropy.

Pokud bychom to brali v celosvětovém měřítku, pak jsou Tatry naopak nejmenším horským celkem. Nudit se tu ale rozhodně nebudete: zaujmou vás jak viditelně kontrastní přírodní pásma ležící ve vzájemném propojení, tak nabitý mix outdoorových aktivit, počínaje trekováním mezi horskými chatami, přes skijöring a ježdění se psím spřežením do vrchů, až po rafting na divokých řekách v hluboce zaříznutých soutěskách. A do tmavých lesů kolem se můžete vydat na jednu z napínavých výprav za pozorováním medvědů hnědých, které bývají málokdy neúspěšné.

Alpská rozmanitost

Jednou z hlavních předností tohoto úžasného národního parku je množství vrcholků přesahujících 2500 m.n.m. – celkem 25. Díky tomu jsou Vysoké Tatry jedním z mála evropských ostrůvků přírody, které se můžou chlubit alpským charakterem – přírodní prostředí vítající zvědavé návštěvníky je bohaté, tvořené celkem pěti jasně definovatelnými zónami:

Ve výšce kolem 700 – 800 m.n.m. najdete zelenající se údolí; než vystoupáte do 1500 m.n.m., čeká vás tmavější les karpatských bříz a smrků; v rozmezí 1500 – 1700 m.n.m. se budete prodírat rozsáhlými porosty nízké kosodřeviny a zakrslých borovic; vysokohorské louky sahají až do 2000 m.n.m.; a od 2000 m až po nejvyšší vrcholky už najdete kamenitou krajinu posetou horskými jezery (plesy), které se říká „tatry“ a údajně dala celému pohoří jméno.
Vzhledem k tomu, že jednotlivá pásma na sebe plynule a úzce navazují, tak na většině svých panoramatických fotografií posléze spatříte šedé, bílé a černé odstíny tater, hlubokou modř horských ples i svěží zeleň luk, kosodřevin a lesů. Je úžasné, že jediný výstup do hor vás dokáže doslova katapultovat skrz všech pět ekosystémů během pouhých několika hodin.
Rozmanitost přírody, která láká lidi k jejímu objevování, také poskytuje domov množství vzácných tvorů, včetně tří druhů evropské „Velké pětky“ – medvěda hnědého, vlka evropského a rysa ostrovida. Pokud se vám poštěstí (bezpečné) setkání s těmito nádhernými zvířaty, jistě to bude zážitek, na který do konce života nezapomenete.

Dlouhodobá ochrana přírody zachovává zdejší prostředí výjimečně nedotčené – již od 50. let 20. století spolupracovaly slovenská a polská strana v tom, aby založily a udržovaly celosvětově první chráněné území rozkládající se na obou stranách hranice.

Horská a vysokohorská turistika

Nic vám kouzlo Vysokých Tater nedokáže zprostředkovat lépe, než bohatá síť značených turistických cest – červené (obtížné nebo dálkové trasy), modré (středně obtížné), zelené (snadné) a žluté (propojovací) stezky se vinou skrze horské svahy. Horské chaty jsou rozmístěné ve vzdálenostech zhruba odpovídajících tomu, co se dá ujít za den, a tak ani vícedenní treky nejsou v Tatrách žádný problém. Navzdory tomu, že často stojí jen ve velmi složitě přístupném terénu, bývají dobře zásobované a nabízejí tradiční kuchyni i překvapivě sofistikované ubytování. A možnost přespat přímo v horách, místo toho, aby se člověk musel vracet na noc do hlubokých údolí, je rozhodně bonusem výpravy do Vysokých Tater.
Jako téměř kultovní dobrodružství je třeba zmínit Tatranskou magistrálu, 45 km dlouhou dálkovou trasu, která zabere 3 dny pochodu a bláznivě křižuje celé pohoří v rozmezí 1200 – 2000 m.n.m., tedy bezpečně pod úrovní nejvyšších vrcholů.

Pro ty, kteří nemají čas nebo touhu se trmácet celou dálkovou trasou, máme jedno doporučení: vyzkoušejte aspoň jeden z nejkrásnějších úseků – ze Štrbského plesa - jezera, které se často objevuje v různých žebříčcích „nejkrásnějších míst světa“ - vede tříhodinová, okružní cesta převážně lesem. Ve chvíli, kdy se vynoří ze stromů, přivádí vás ke snad ještě malebnějšímu Popradskému plesu. Horská chata, která zde stojí, nabízí osvěžení, které vás zahřeje nejenom u srdce předtím, než budete případně pokračovat náročným výstupem do sedla pod Ostrvou. Vrátit se můžete přes symbolický cintorín, pomník těm, kteří v těchto horách našli smrt.
Ve Vysokých Tatrách s sebou mnoho z delších treků nese tvrdé šplhání do kopců, ale pokud je právě tohle váš šálek kávy a chcete si zkusit pořádné lezení, jsou tu trasy, které vás rozhodně nalákají. Pro některé těžší výstupy je povinné buď jít s průvodcem (službu poskytuje například společnost Mountain Pro Guiding), nebo být předem registrován u Slovenského horolezeckého spolku JAMES.

Kouzlo zvířat

Ve Vysokých Tatrách můžete využít služeb zkušených horských průvodců i jinak. S jejich pomocí - a určitou dávkou štěstí – máte poměrně slušnou šanci spatřit poslední opravdovou evropskou šelmu – medvěda hnědého, a to z bezpečné, ale přitom pohodlné vzdálenosti.

Společnost Adventoura nabízí takové výpravy v létě, od června do října. Naopak v zimě, od prosince do března, se soustředí i na jiné aktivity jako je třeba mushering, kdy si můžete zkusit řídit své vlastní psí spřežení nedočkavých husky, nebo skijöring, kdy vás na lyžích táhne naopak kůň.
Další zvláštní stvoření tohoto regionu jsou také tatranští kamzíci - horské kozy s nepřehlédnutelnými, zakroucenými rohy, a také alpští svišti, roztomilí horští hlodavci, jejichž huňaté ocásky často zahlédnete na svazích mezi kamením. 

Vzhůru dolů

Jdou na vás ve vysokých horách už trochu závratě? Nebojte, v tomto regionu najdete zajímavosti i v nižších polohách – dokonce těch úplně nejnižších… Podzemní dobrodružství čeká v krápníkové Belianské jaskyni, nedaleko Tatranské Kotliny. Prohlídková trasa má celkem 1,5 km a zavede vás mezi krasové útvary a nádherná podzemní jezera. 

Od východního konce Vysokých Tater je to pouhých 30 km k dalšímu úchvatnému národnímu parku Pieniny. Tady, v nádherném údolí řeky Dunajec, se startem v Červeném Kláštoru, si můžete vyzkoušet jednu z pověstných, krajových atrakcí – sjezd části řeky na dřevěném voru (plti). Vory kormidlují okrojovaní muži jen za použití dlouhého bidla, ale dokážou je bezpečně provést i občasnými menšími peřejemi. 

Kulturní specifika

Vedle přírody a zvířat jsou tím zajímaví také obyvatelé hor - Goralé. Goralé jsou pevně spjati s tradičním, pasteveckým životem a některé komunity – jako třeba ve Ždiaru – aktivně pracují na udržování všech tradic – ať už obnovou pestře malovaných chalup, předáváním lidových písní novým generacím, či uměním bohatého vyšívání místních krojů. 

Jak se sem dostat

Dobrá přístupnost Vysokých Tater je další z jejich výhod. Poprad, nejbližší město pod horami, je skvělou základnou s vlastním letištěm a přímým vlakovým spojením (nejenom) s Bratislavou (330 km). Dál a výš z Popradu se pak dostanete kombinací speciálního vlaku („zubačka“) a případně lanovek, přičemž vám to zabere 30 – 90 minut - záleží jen na tom, jak vysoko se chcete nechat vyvézt.  

Zaujaly Vás popisované destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.