Když se podíváte na mapu jihovýchodní Asie, jistě si všimnete jednoho státu, který se jako had klikatí od severu k jihu podél pobřeží Jihočínského moře. Je to Vietnam, země, která má od severu k jihu délku přes dva tisíce kilometrů. Země, která je neskutečně pohostinná, pestrá a přátelská k cestovatelům z celého světa. Vietnam je země, kterou je navíc velmi jednoduché navštívit.
Dostat se do Vietnamu není žádný problém. V průběhu roku se objevují letenky v různých akcích už od 10 tisíc korun a často přímo z Prahy. Letecké společnosti pak nejčastěji míří do Hanoje nebo do Ho Či Minova Města. Já sám jsem se vydal směr Hanoj a více než měsíc po Vietnamu cestoval. Věřte mi, pořád je to málo. Klidně bych tam mohl zůstat dalšího půl roku, ale i tak jsem viděl kus krásné země.
První, na co si budete muset zvyknout, když se ocitnete v hlavním městě, je neuvěřitelně hustá doprava. Ze všech stran se na vás valí nejen tisíce lidí, kteří všichni někam jdou, spěchají a většinou ještě něco nesou, ale především tisíce motorek. Ty se jako mohutná řeka přelévají zleva doprava a vy máte pocit, že tu silnici prostě nikdy nepřejdete. Mimochodem v Hanoji je prý několik milionů registrovaných motorek. Jakmile si ale na pohyb v Hanoji zvyknete, doporučuji město podrobně prozkoumat. Jsou tu místa, která najdete ve všech průvodcích – Ho Či Minovo mauzoleum a Muzeum vojenských dějin. Naproti muzeu je socha Lenina, kolem které se prohánějí zdejší skejťáci. Příjemná je ale i vycházka kolem jezera Hoan Kiem či prohlídka hanojské Staré čtvrti.
Rozhodně zkuste návštěvu některé ze zdejších restaurací. Jestli totiž něco stojí za to – i přes mnoho výstřelků, jako je psí nebo hadí maso – tak je to vietnamská kuchyně! A nebojte se jíst i na ulici. Já v Hanoji ochutnal třeba jedno z nejlepších pho, které jsem kdy jedl.
Být ve Vietnamu a nejet někam vlakem je téměř nemožné, pro dlouhé vzdálenosti se využívají zejména noční linky, a tak jsem se vydal nejprve na sever k čínské hranici do Sa Pa, kde žije řada etnických menšin. V samotném Sa Pa vás řada lidí z kmene Hmong, Muong či Thai bude spíše otravovat, protože se vám neustále budou snažit něco prodat. Když ale vyrazíte na trek do okolních kopců, narazíte i na vesnice, kde lidé stále žijí starým tradičním způsobem a atrakcí pro ně budete spíše vy.
Perlou Vietnamu je zátoka Ha Long Bay na sever od ostrova Cat Ba. Málokdo ale ví, že její stejně krásnou sestrou je zátoka Lan Ha, kam se dá vyrazit z jižní části ostrova. Výhodou je, že budete při troše štěstí mezi špičatými ostrovy na lodi stejně jako já úplně sami. Když už v Cat Ba strávíte nějaký čas, rozhodně nevynechejte návštěvu plovoucích vesnic. Desítky rodin tu žijí v domcích přímo na vodě a pěstují ústřice. Co mě překvapilo, že ani v plovoucích vesnicích nechybějí skoro v žádné rodině hlídací psi.
Čemu se ve Vietnamu jistě nevyhnete, jsou dlouhé cesty. Pokud budete v některém z měst koketovat s nabídkou rychlé dopravy v tzv. „sleeping busu“, nedělejte to! Budete stejně jako já litovat. O mém cestování tímto autobusem jsem napsal článek, ale stručně shrnuto: lůžka v těchto autobusech jsou spíše než pro průměrného Evropana uzpůsobena výšce normálního Vietnamce. Nejhorší jízdu v mém životě jsem proto s chutí vyměnil za další příjemný lůžkový vagon ve vlaku do Phan Tietu.
Tohle místo je celkem neznámé, ale leží vedle dnes již „provařeného“ letoviska Mui Ne, takže jeho obliba jistě v brzké době také stoupne. Phan Tiet byl v době mojí návštěvy líným provinčním městečkem s turisticky nedotčenými službami a životem. A tak jsem brzy ráno vyrazil na pláž, abych se podíval, s jakými úlovky se vracejí zdejší rybáři, a abych některé z nich doprovodil až na místní trh, kde bych se mohl kochat neuvěřitelnými úlovky. Moje toulání mezi starými bárkami a novými rybářskými loděmi jsem stylově zakončil pozváním na panáka od místních námořníků. A zatím vidím!
Mui Ne je dnes již letovisko se vším všudy (o všech možnostech jsem se zmínil v článku). Oblíbené je nejen u těch, kteří rádi lenoší na pláži, ale také u surfařů. Zdejší vlny patří k nejlepším v zemi. Vietnam vám zkrátka může nabídnout bezpočet aktivit, stačí si jen vzít průvodce a náhodně nalistovat některou z kapitol. Určitě vás to bude bavit.
Tomáš Hájek je fotograf, novinář a cestovatel. Více se o návštěvě Vietnamu se dozvíte na blogu My Lost Hat.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Napište nám, třeba příští článek bude ten váš.