„Velký bílý” je třetí nejnebezpečnější druh žraloka a především potápěči extrémisti jsou vidinou spatřit obávaného predátora na vlastní oči dalo by se říci přímo posedlí. A nejen potápěčtí nadšenci, ale i zvídaví turisté si přijdou na své, protože ani nemusí umět plavat nebo vlastnit potápěčský průkaz, aby se této adrenalinové atrakce mohli zůčastnit.

Nejlepší destinace Velkého bílého na světě - Gansbaai

Pro koho je potápění s tygřími žraloky přece jenom silné kafe, nabízí se na pobřežích Jihoafrické republiky bezpečnější varianta „potápění” v kleci se žraloky. Malebný přístav Gansbaai je celosvětově proslulý jako „Nejlepší destinace Velkého bílého na světě”. 

V přístavu je několik agentur, které nabízejí atraktivní lákadlo s neobyčejnou podívanou, a proto není divu, že se davy lidí na příď lodi jen hrnou, i když zaplacení příslušné částky (od jednoho do dvou tisíc korun za výlet na dvě hodiny) je bez garance, že se dravé show dočkají. Nikdo vám nezaručí, že žralokovi v břiše kručí, a že se vynoří a požene se za čerstvou návnadou podávanou z lodi… Je to vždy otázka štěstí a náhody.

Zřaločí show s pozorovatelemi v kleci

Program na lodi je prostý, účastnící se nalodí, vyslechnou si instruktážní povídání a k dispozici jsou nejen záchranné vesty, ale i nepromokavé bundy, aby je uchránily před poryvy větru, neopreny a potápěčské brýle. Takto připravená výprava vypluje na volné moře, kde zakotví. Když se člověk z paluby rozhlédne, vidím nejen pevninu, ale i další lodě napěchované stejně nedočkavými turisty, a tak je jen výhrou v loterii přírody, zda se zrovna k té vaší dneska přižene hladový žralok.

Dirigentem žraločí show je usměvavý pán v červeném gumovém obleku a holínkách, ten nejprve před očima diváků bravurně porcuje ryby a následně vyvrhne do moře jejich krev a vnitřnosti, aby hladovce pod mořskou hladinou upozornil, že se za malý okamžik podává pravidelná lahůdka. Žraloci mají vynikající schopnosti vnímání a také tu schopnost, že cítí i jednu kapku krve ze vzdálenosti pěti kilometrů. Poté na silnou udici na laně napíchne obrovskou rybu, jež je pro žraloka jako jednohubka. S úsměvem pózuje pro dychtivé fotografy a přitom je velice soustředěný, aby se právě tento hon povedl. Podtext výpravy „hon” v není v pravém slova smyslu, protože nejde o zabíjení ani lovení, ale loví se zde především žhavé zážitky a unikátní fotografie.

Posádka lodi se rozdělí do skupinek, v nichž postupně po pěti lidech nastoupí do klece, která se s nimi spustí do moře, a tam se na nádech ponoří, aby spatřili dravého žraloka tváří v tvář a na mikrosekundy se mu podívali do očí, pokud to viditelnost dovolí.  První skupinka už je v kleci, návnada je vhozena do moře a všichni v netrpělivém očekávání vyčkávají, kdy se nevyzpytatelný predátor objeví. Napětí vrcholí. Profi posádka návštěvníky nakrmí peprnými historkami z minulosti, ale také pochybami, zda se mise vydaří, protože poté jsou dotyční na vrcholu blaha, že se pohledu na obávanou žraločí ikonu dočkali. Nejhorší situace jsou, když z okolních lodí slyšíte hurónské nadšení i panické výkřiky, protože k nim si to už žralok namířil, ale vy jen mžouráte proti slunci a doufáte, že se na vás štěstí dneska taky usměje. 

Ale naděje umírá poslední a oni ví, co prodávají, netrvá to dlouho a z hlubiny se vynoří černá hrůzostrašná silueta žraloka, jež se hbitě vrhá za podstrojenou návnadou, kterou ostražitý režisér - krmič, přibližuje na dotek mříže klece, aby diváci v moři měli podívanou přímo před sebou. Záleží na ostražitosti a hbitosti jedince, pokud se zanoří v pravou chvíli, uvidí, jak žralok otevře obrovitou tlamu se strašidelnými špičáky a schlamstne rybu na dvě skousnutí. Výkřiky úleků a extáze se opakují, stojím připravená v řadě, kdy se na mne dostane.

Kdo se bojí, nesmí do lesa, nebo do moře a do klece

Nebojácně nastupuji do klece a už se zanořujeme až po krk, klec se pohupuje v rytmu vln a my sledujeme lano, na kterém je nová, šťavnatá návnada. Neustále si opakuji, že z bezpečnostních důvodů se musím rukama držet stropu klece, protože tam žralok nekousne. Je to opravdová adrenalinová zábava, nadšení ostatních je nakažlivé, i když mi to připadá jako dětinská záliba, ale stějně podlehnu síle okamžiku a procítím si dokonale, že jsem v moři a mezi mnou a nevyzpytatelným všežravcem je jen směšná ocelová mříž.

Lidé na přídi povykují, lano se napíná a ON míří k nám! Nadechnu se, ponořím hlavu pod hladinu a cak cak, žralok sebou mrskne sem a tam, je nám opravdu na dosah ruky, ale jsou to pomíjivé mikrookamžiky, kdy ucvakne svou kořist a zmizí z dohledu. Všichni se chvějeme, nemůže to být z teploty vody, protože tady je krásně teploučká, kolem dvaceti stupňů Celsia, ale právě prožitým vzrušením. Bezpochyby uhrančivá nestvůra svou přítomností vnitřními orgány náležitě zacloumá a je to nezapomenutelné drama.

Ještě vyčkáváme, zda se Velký bílý vrátí, ale marně, ještě musíme dát šanci dalším. Každý zajíkavě sděluje své dojmy ostatním a já si užívám tu bezprostřední situaci, kdy jsou všichni neskonale šťastní. Uvědomuji si, jak málo stačí k lidské radosti a ukojení vlastní odvahy. Další zubaté okamžiky sleduji z paluby, vyhřívám se na slunci, stejně odtud je pohled na to, co se děje pod hladinou, nejlepší a nejbezpečnější. 

Nepravdivé pověry o Velkém bílém žralokovi

Odtajním vám jedno tajemství, to, že se mu říká „mašina na zabíjení”, je pověra, která je bohužel horory a dobrodružnými filmy vyživována a je pouhou mystifikací populace. Ataky Velkých bílých na člověka se dějí velice zřídka. Pravda je taková, že tento druh predátora o nás, jako o živočišnou potravu, absolutně nemá zájem. Pokud zaútočí, jedná se vždy o omyl, protože si nás splete s tuleněm nebo jiným mořským tvorem. Výzkumy potvrdily, že my mu prostě nechutnáme, jestli se do nás zakousne, pak nás ale okamžitě pustí, protože nemáme dostatek a tak voňavý podkožní tuk jako tuleni, a ani naše krev není pro něj žádná voňavka. Samozřejmě, setkání s touto jak se mu nesprávně přezdívá „Bílou smrtí”, není žádná legrace, protože žraločí tlama má přes 300 zubů a dokáže plavat rychlostí až patnáct kilometrů za hodinu, což je na jeho tělo měřící v průvěru pět až sedm metrů docela torpédo. Takže pokud se s ním někdy pod hladinou setkáne, zůstaňte ve vodorovné poloze, nepanikařte, nedělejte zrychlené pohyby, aby si nemyslel, že jste zraněné zvíře, pak máte velkou neději, že bez zájmu odplave.

Autenticita versus Senzace 

Měli jsme štěstí, k naší lodi připlul žralok několikrát, aby ukojil svůj hlad a i náš po neobvyklé senzaci, se kterou se budeme ještě několik let vychloubat v bezpečí našich domovů, kde mořské příšery cení zuby jedině z televizních obrazovek či monitorů.

Byla jsem si náležitě vědoma, že potápění v kleci je kontroverzním témem z hlediska etiky a ochrany přírody, ale místní společnosti se kasají svými příznivými vlivy na životní prostředí a bohulibými projekty ve prospěch mořské říše a pevně věřím, že se jejich činy shodují se slovy. Těžko říct, nakolik jsou tato tvrzení věrohodná, například v Austrálii před pár lety zákon tuto zábavu naprosto potlačil a označil jako nehummání počínání.

Neobhajuji ani nesoudím, prostě jsem na vlastní oči chtěla vidět představení, jenž se předvádí zástupům cizinců třikrát denně, a které je podle mne sice zajímavé, ale naprosto neautentické, protože se jedná o „znásilňování” zvířat stejně jako v cirkuse. Ale je pozoruhodné, v jaké souhře člověk s predátory žije, lidstvo lační po zážitcích, někdo mu je zprostředkuje a žraloci každý den připlují, aby uspokojili potřeby a zvídavé pohledy turistů z celého světa.

Alexandra Kropp, světoběžnice a blogerka, jejiž aspirací je sdílení vlastního osobního příběhu: „Cesta životem snovým a smysluplným, okořeněná inspirací a motivací pro druhé k žití plnohodnotných dní”, který se krok za krokem odvíjí na stránkách www.samanacestach.cz a www.facebook.com/samanacestach.
 

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Jihoafrické republiky? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet South Africa, Lesoto a Swaziland. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.