Učitelem na Lomboku

© David Tomáš

Lombok. Jeden z tisíce ostrovů Indonésie, ležící hned vedle oblíbeného Bali. Přestože jsou od sebe vzdálené jen čtyři hodiny plavby trajektem, rozdíl je na první pohled ohromný. Zatímco Bali je doslova turisty přeplněno, Lombok si na turisty teprve zvyká a pomalu se učí anglicky. A tomu přispívá i česká organizace KINTARI, která pomáhá provozovat školy a díky dobrovolníkům učí angličtinu místní děti i dospělé.

Lombok_1
Výuka začíná

Je ráno. Kuta, ve které bydlíme u místního učitele Edyho, se teprve probouzí. Nasedáme na skútr a vyrážíme do školy. Jakmile prokličkujeme skrz početné stádo vodních buvolů vedené místním pastevcem, odbočujeme z asfaltky na prašnou neupravenou cestu a noříme se mezi chýše místních obyvatel obklopené džunglí. Děti slyší náš skútr, s křikem nás předbíhají a radostně utíkají ke škole stojící opodál. Zvuk motoru našeho skútru nahrazuje klasické školní zvonění, podle kterého se řídí, jak samotné děti, tak i rodiče, kteří děti popohánějí. Čas se zde neměří na hodiny a minuty, ale spíše na ráno, odpoledne a večer.

Lombok_2
Ačkoliv je Ramadán a školáci mají prázdniny, čeká nás plná třída, ve které je ticho a děti všech věkových kategorií čekají, až zahájíme hodinu. Některé děti s sebou berou své mladší sourozence, často i dvouleté děti, které mají na starost, zatímco jejich rodiče mají vlastní práci. Ne všechny děti ovšem rodiče do školy pustí. Některé musejí pomáhat na polích.

Se slovy „Hello, how are you?“ začínáme výuku. Děti se hlásí o slovo a v porovnání s dětmi v českých školách jsou velmi aktivní a zvídavé.

Lombok_3
Jejich rodným jazykem není indonéština, ale sasakština, kterou se mluví na tomto ostrově. Indonéštinu se děti učí až ve školce a škole a je pro ně velice důležitá, aby se dokázali domluvit s lidmi z ostatních ostrovů. Zároveň výuka Koránu probíhá v arabštině a není pro ně jednoduché se ještě učit angličtinu.

Některé děti mluví anglicky výrazně lépe než ostatní. Jsou to děti, které se často setkávají s turisty a prodávají jim například náramky nebo občerstvení na plážích, na ulici nebo i v restauracích.

Lombok_4

Malování, tvoření, hraní

Výuku angličtiny střídáme se sportovními aktivitami a výtvarnými činnostmi. Jakékoliv tvoření děti neuvěřitelně baví a rádi se se svými výtvory chlubí. Když byl některý žák hotov dříve než ostatní, nechtělo se mu jít domu, ale pokračoval v tvorbě dalšího výrobku.  Zbylý materiál, například odstřižky barevného papíru, který jsme považovali za odpad, si děti chtěly brát domu. Dokončené výtvory si pak děti buď odnesly domu, nebo jimi vyzdobily třídu.

Lombok_5
Například šití kytiček z látky, podle japonské techniky Kanzashi, zaujalo nejen děti, ale i maminky, které po celou dobu výuky do třídy nakukovaly.

Když výuka končí, některé děti se s námi loučí přiložením naší dlaně k jejich čelu. Je to projev úcty a poděkování. Poté se děti rozprchnou po vesnici. Děti, které bydlí dál, nasedají na motorku a vezou s sebou tolik kamarádů, kolik se jich na motorku dokáže poskládat.

Lombok_6
I my máme volno, proto se vracíme do Kuty a po obědě vyrážíme buď na výlet, nebo na jednu z krásných pláží, díky Ramadánu téměř prázdných.

Učit děti na Lomboku byl zážitek. Občas nastával problém s komunikací, ovšem na každou hodinu s námi jezdil i místní učitel, který dětem přeložil, co bylo třeba. Děti si hodiny užívaly, těšily se na ně, a to samozřejmě dělalo radost i nám. Navíc pohodová atmosféra, která zde vládne, Vás donutí zapomenout na všechny starosti a problémy a můžete si tak ostrov užít naplno.

Lombok_7
Kintari je občanské sdružení, které pomáhá provozovat školy na ostrově Lombok v Indonésii. Finanční prostředky získává z kulturních akcí, na kterých prezentuje indonéské umění. Ve školách zajišťuje celoroční výuku nejen angličtiny českými dobrovolníky, kteří rádi pracují s dětmi a chtějí jim pomoct k lepšímu vzdělání. Pokud vás článek o dobrovolnictví zaujal, navštivte stránky www.kintari.org.


Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Lomboku? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Bali a Lombok. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

 

 

Napsal: David Tomáš & Klára Dolanová

Předchozí článek

Nejlepší místa, kam se podívat v září 2016

Další článek

Malebné Toskánsko: Co vidět během čtyř dnů?

Související články

Články

Kolo Štěstěny

Quito, to je město malebných zákoutí, ze kterých na vás dýchá historie, i majestátních moderních budov, jež vás ohromí svou elegancí. Toto srdce Ekvádoru, zapsané na Seznamu UNESCO, se neustále rozrůstá, návštěvníky potěší zrenovované vlakové nádraží či nové letiště. Kromě unikátní architektury vás jistě potěší i možnost výletu k vulkánům lanovkou, dále můžete navštívit zdejší tenisové či golfové turnaje. A rozhodně byste neměli vynechat místo, kterým prochází rovník – v jedné chvilce se tak ocitnete zároveň na obou polokoulích! Ekvádorské město Quito, to je ráj plný protikladů, který vás okouzlí. Neustále se vyvíjí a rozrůstá díky financím z ropy, které proudí do města silou Amazonky. Nadchne vás zdejší unikátní architektura v jihoamerickém koloniálním stylu, zapsaná na Seznam UNESCO, a pokud bude i nadále dost peněz na její…

Články

Nepál – turistická perla Himálaje

Návštěva Federativní demokratické republiky Nepál, jak zní oficiální název země od sesazení posledního nepálského krále v polovině roku 2006, je naplněním cestovatelských snů každého, kdo na svých výpravách vyhledává přírodní krásy a rozmanitost cizích kultur. Některé oblasti byly ještě do 90. let minulého století pro cizince zcela nepřístupné. Svou rozlohou maličká země, pevně semknutá svými dvěma sousedy Indií a Čínou, v sobě skrývá potenciál pro prožití mimořádně silných zážitků. Za vstupní bránu do Nepálu je bez nadsázky možné označit mezinárodní letiště v Káthmándú, kterým se do země dostává, zejména z Indie, největší počet turistů. Letiště překvapí skrovnými rozměry, ovšem po absolvování nezbytných vstupních procedur a zaplacení povinného víza můžete být do hodiny ubytovaní…

Články

Albanian Challenge – Albánská výzva

Výzva pro asi nejkrásnější neznámou vesnici v Albánských Alpách, pro horskou turistiku v severní Albánii i pro cca 120 dobrovolníků, kteří se v létě 2015 podíleli na prvních aktivitách v této izolované oblasti uprostřed nedotčené divočiny. Pojeďte s námi do hor – a ne jen tak ledajakých. Hory severní Albánie, většinou nazývané jako „Prokleté“ (podle severní části na hranicích s Černou Horou ‒ Bjeshkët e Nemuna) nebo stále častěji jako „Albánské Alpy“, jsou pro většinu Čechů stále velkou neznámou (jako ostatně celý zbytek Albánie). Situace se ale postupně začíná měnit a tato impozantní,…

Články

Munnar aneb „krajina čaje“

Poslední paprsky slunce, které se derou přes šedá mračna. Mlžná lavina řítící se po svazích čajových plantáží dál a dál. Nepropustná bílá stěna během vteřiny pohltí hustý les, takže se ocitám v bílé tmě. Za pár desítek minut je po všem a krajinu opět zaplavuje oranžová sluneční záře a já mohu nerušeně sledovat hektary čajových plantáží, mozaiky čajových keříků na kopcích indického pohoří Annámalái. Komunismus s indicky-lidskou tváří Jihozápad Indie patří převážně státu Kerala. Jde o jeden z nejprogresivnějších států Indie a také je to její jediný stát s komunistickým zřízením. Mnoho lidí jej nazývá komunismem s indicky-lidskou tváří. Možná se právě díky tomu keralské vládě podařilo zmírnit bídu…