Od medin a římských mozaik po berberské hory Tunisko nejsou jen hotelové resorty a dlouhé pláže. Během osmi dnů se na jeho východním pobřeží dají propojit staré mediny, římské mozaiky, ochutnávka čerstvého makroudhu i aktivní zážitky – trek, zipline, kajak nebo čtyřkolka. Právě kontrast mezi mořem, historií a syrovou krajinou vnitrozemí dělá z této části země překvapivě pestrý cíl pro každého, kdo chce Tunisko opravdu poznat.

Sousse a Port El Kantaoui: první setkání s pobřežím

Pohodlnou první základnou může být Port El Kantaoui, upravené přímořské letovisko s přístavem a širokou nabídkou hotelů. Jen kousek odtud ale začíná úplně jiný svět: Sousse se starou medinou, tržištěm a přístavem, odkud vyplouvají výrazně stylizované „pirátské“ lodě. Při procházce městem stojí za návštěvu především archeologické muzeum. Jeho podlahové mozaiky dokazují, že římské dědictví v Tunisku neleží jen v ruinách – příběhy antiky tu stále září barvami a drobnými kamennými detaily.

Kairouan: duchovní centrum s chutí datlí a medu

Z pobřeží se vyplatí vyrazit do vnitrozemského Kairouanu, jednoho z nejvýznamnějších center islámu v severní Africe. Jeho historická část je zapsána na seznamu UNESCO a nabízí mimořádně silný kulturní zážitek. Za mohutnými zdmi Velké mešity se střídá stín arkád se sluncem zalitým nádvořím; komornější atmosféru má mauzoleum Sidi Sahbi, známé také jako Mešita lazebníka. Do programu patří také medina, Guvernérův dům a sladká tečka v podobě makroudhu – pečiva z krupicového těsta plněného datlemi a namáčeného v sirupu či medu.
Tip pro vaše cesty: je možné absolvovat třeba poznávací tour zaměřenou přímo na tuniskou kuchyni. 

Mahdia: město sevřené mořem

Mahdia láká jemným pískem, průzračnou vodou a klidnější atmosférou než velká letoviska. Vedle odpočinku na pláži si tu nechte čas hlavně na podvečerní procházku po úzkém poloostrově. Trasa vede kolem mořského hřbitova a historickou branou Skifa el Kahla do starého města. S ubývajícím světlem se bílé domy, kamenné zdi a modré moře spojují do jednoho z nejpůsobivějších obrazů celého tuniského pobřeží.

El Jem: antika v monumentálním měřítku

Z Mahdie se vyplatí pokračovat k jedné z nejslavnějších tuniských památek. Amfiteátr v El Jemu patřil s kapacitou kolem 35 tisíc diváků mezi největší v římském světě a dodnes ohromuje zachovalými arkádami, tribunou i podzemními prostory. Nevynechte ani nedaleké archeologické muzeum s mozaikami v rekonstruovaném Africkém domě. Zblízka na nich vynikne řemeslná přesnost, kterou při pohledu na monumentální stavby snadno přehlédnete.

Hammamet a Zaghouan: den, kdy se neleželo na pláži

Hammamet může posloužit jako výchozí bod pro nejaktivnější den celé cesty. V národním parku Djebel Zaghouan lze naplánovat kratší trek nebo zipline pod vápencovým masivem, poté pokračovat na kajaky k přehradě Sidi Medien a den doplnit obědem či jízdou na čtyřkolkách v penzionu Dar Zaghouan. Tuniské vnitrozemí tak snadno osloví i cestovatele, kteří chtějí pobyt u moře proložit pohybem a dobrodružstvím.

 

Výjimečnou atmosféru má Zriba El Alia, uváděná také jako Zriba Olia. Opuštěná berberská vesnice splývá se skalnatým svahem a její tiché uličky, polorozpadlé domy a výhled k pohoří Zaghouan působí téměř filmově. Život tu připomíná obnovená kavárna – ideální místo na krátké zastavení, než se z hor vrátíte zpět k pobřeží.

Nabeul a Cap Bon: keramika, trhy a úrodná země

Poloostrov Cap Bon bývá označován za zahradu Tuniska. V okolí Nabeulu se daří citrusům, zelenině i vinné révě a návštěva vinařství odhalí další, méně známou tvář země. Samotný Nabeul je proslulý keramikou: v dílnách lze sledovat vznik tradičních nádob a dlaždic, na tržišti pak uvidíte, jak přirozeně řemeslo přechází do každodenního života. Zážitkový den může doplnit lokální gastronomie nebo kurz arabské kaligrafie – připomínka, že i několik tahů perem dokáže vyprávět o místní kultuře.

Návrat do Sousse: ticho před svátkem

Při návratu do Sousse si můžete dopřát odpočinek na jedné z dlouhých hotelových pláží a ještě jednou se vydat do mediny. Její atmosféra se mění podle denní doby i místních svátků; před oslavami může být překvapivě tichá, zatímco jindy ji zaplní obchodníci a návštěvníci. Odlišnou kulisu nabízí novodobá medina v areálu Carthage Land v Yasmine Hammametu. Zábavní park, vodní svět a stylizované uličky ocení především rodiny s dětmi nebo ti, kdo chtějí historickou trasu odlehčit modernější zábavou.

Tunisko, které stojí za to poznávat

Východní pobřeží umí nabídnout pohodlnou dovolenou u moře, ale jeho skutečná síla se ukáže až ve chvíli, kdy vyrazíte za hranice resortu. Během sedmi až osmi dnů lze přirozeně propojit římské památky, islámskou architekturu, rybářská města, horské stezky i živá řemesla. Tunisko tak není jen místem k odpočinku – je zemí, která odmění zvídavost a chuť objevovat.

VĚDĚLI JSTE, ŽE…
•    Tunisko mělo podle sčítání z roku 2024 necelých 12 milionů obyvatel.
•    Novější zdroje uvádějí přibližně 100 milionů olivovníků; ze 100 kg oliv se obvykle získá asi 18–20 litrů oleje.
•    Tunisané patří k největším milovníkům těstovin na světě – spotřeba se uvádí kolem 17 kg na osobu ročně.
•    Kuskus se připravuje také nasladko. Varianta s datlemi, rozinkami či ořechy se nazývá mesfouf.
•    Chilli pasta harissa a její tradice je zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
•    Velbloudi běžně chovaní v Tunisku jsou jednohrbí dromedáři.
•    Cap Angela na severu Tuniska je nejsevernějším bodem africké pevniny.
•    Synagoga La Ghriba na Djerbě stojí na jednom z nejstarších synagogálních míst světa; dnešní budova pochází převážně z 19. a 20. století.

Poznámka: Cesta se uskutečnila v rámci press tripu pořádáného Tuniským národním úřadem pro cestovní ruch. Článek vychází z osobních poznámek autorky; statistické a historické údaje byly redakčně ověřeny. Všechny fotografie: archiv autorky.