Před desítkami tisíc let používali naši předkové hlinkové pigmenty k tvorbě obrázků na stěnách jeskyní, jimiž se snažili zachytit svůj každodenní život a prostředí. Na naprosto stejné podněty dnes reagujeme vytažením chytrého telefonu z kapsy.

Snadnost a spontánnost zachycování světa kolem nás fotografováním a natáčením videí, jež se dají okamžitě sdílet, patří k divům moderní doby. Tyto činnosti se staly nepostradatelnou součástí cestování po vlasti i v zahraničí.

Digitální revoluce však způsobila, že se mnozí z nás topí v záplavě obrázků, jež se každý den sdílejí prostřednictvím Instagramu, Facebooku, Vine a mnoha dalších aplikací sociálních sítí – a to nezmiňujeme potýkání se s neustále se zvyšujícím množstvím vlastních fotografií.

John Ruskin, umělecký kritik z viktoriánského období, předešel svou dobu, když naléhal na cestovatele, aby odložili nový vynález známý jako fotoaparát a raději používali tužky, barvy a skicák. Ruskin tvrdil, že vůbec nezáleží na tom, zda člověk umí kreslit či malovat, protože tvorba obrázku představuje především způsob, jak si dané místo lépe „prohlédnout“.

Temple Tree je mé oblíbené středisko na ostrově Langkawi – pokoje a apartmány byly vytvořeny v tradičních malajských domech, postavených v rozmanitém stylu a shromážděných z celé Malajsie. Na pozemku roste obrovský starý fíkovník banyán s větvemi ověšenými modlitebními praporky. A pod ním stojí tento malý čínský chrám – líbil se mi pohled otevřenými dřevěnými dveřmi v nízké zdi, kterou je strom obehnán.
© Simon Richmond / Lonely Planet

Obrázek za obrázkem

Ruskinova slova si vzal k srdci barcelonský rodák Gabriel Campanario, když se v roce 2006 usadil v Seattlu a začal používat svůj skicák jako prostředek k pochopení svého nového prostředí. O dva roky později Campanario založil neziskové hnutí Urban Sketchers, které podporuje mezinárodní komunitu umělců, kteří pravdivě kreslí a malují místa, kde žijí nebo která na svých cestách navštíví, a hlásí se k mottu: „we show the world, one drawing at a time“ („ukazujeme svět, obrázek za obrázkem“).

Tuto prostou myšlenku od té doby přijaly tisíce lidí z celého světa a dnes existují skupiny městských kreslířů (urban sketchers) od Berlína po Buenos Aires. Výsledkem je inspirativní kniha The Art of Urban Sketching a každoroční sympozium, které se koná pokaždé jinde. Osmé mezinárodní sympozium se pořádá od 26. do 29. července 2017 v Chicagu ve státě Illinois. V loňském roce se ho zúčastnilo kolem pěti set kreslířů a učitelů, kteří své dojmy zachytili na papír tužkou, tuší, barvami i křídou. 

Hahadžima, jeden ze dvou hlavních ostrovů souostroví Ogasawara neboli Boninských ostrovů, patří k nejodlehlejším japonským ostrovům. Při čekání na trajekt zpět na ostrov Čičidžima jsem nakreslil tohoto staršího muže, jak hledí na záliv – ona scéna v sobě měla určitou tesknotu, jež vystihovala i můj vlastní smutek z toho, že opouštím tak kouzelné místo. © Simon Richmond / Lonely Planet

Proč městské skicování?

Před pěti lety jsem se připojil k hnutí Urban Sketchers Singapore kvůli jeho pravidelným vycházkám po Singapuru spojeným se skicováním, které se konaly vždy koncem měsíce. Začal jsem znovu objevovat dovednosti, které jsem více než třicet let zanedbával. Bavilo mě to, a tak si od té doby vždy beru do batohu výtvarné potřeby – několik per, tužky, skicák a akvarelové barvy –, jež mne stále doprovázejí na mých cestách po Japonsku, Koreji, Malajsii, jižní Africe a Rusku a na dalších místech, o kterých jsem psal pro Lonely Planet.

To, že jsem si při svém průzkumu vždy vyhradil určitý čas – obvykle maximálně hodinu – na skicování, mi pomohlo „vidět“ tato místa v jiném světle a s detaily, kterých bych si jinak nepovšiml. Kreslení bylo navíc nesmírně odpočinkové, zábavné a představovalo skvělý způsob, jak se seznámit s místními obyvateli a hlouběji do jednotlivých míst proniknout. Lidi obvykle jakákoli tvůrčí činnost fascinuje a přirozeně přitahuje. Zastavují se, aby se podívali, co kreslíř dělá. Často se s ním také dají do řeči a konverzace může vyústit v uzavření přátelství. Kdy se vám stalo něco podobného při fotografování?

V roce 2015 jsem se přestěhoval do Folkestonu, částečně kvůli způsobu, jakým se toto kentské přímořské město proměňuje na základnu umělců a dalších kreativců. Skvělou ukázkou je Old High Street, ulice lemovaná galeriemi, ateliéry a zajímavými obchůdky – tento obrázek jsem nakreslil o Vánocích, kdy kouzlo dlážděné uličky umocňovaly rozvěšené barevné žárovičky. © Simon Richmond / Lonely Planet

Co je městské skicování?

Co tedy definuje tento druh skicování? Hnutí má manifest o osmi bodech:

• Kreslíme přímo na daném místě, uvnitř nebo venku, a zachycujeme přesně to, co vidíme na vlastní oči. Pokud nám počasí nepřeje, dá se skicovat v interiéru, což je skvělý způsob, jak si krátit čas za deštivých dnů nebo si odpočinout na dlouhých cestách. Doporučuje se také vyfotografovat si místo, které kreslíte, pro případ, že se vám obrázek nepodaří dokončit nebo se rozhodnete si ho později vybarvit.
• Naše kresby vyprávějí příběh prostředí kolem nás, míst, kde žijeme a kam cestujeme. K důvodům, proč na svých cestách tolik fotografujeme, patří touha sdílet své dojmy z daných míst s přáteli a připomínat si, co jsme viděli. Skicování splní stejný účel, navíc je každá kresba naprosto jedinečná a osobitá.

Když mě v plážovém středisku Chaung Tha v Myanmaru zastihly odpolední monzunové deště, ukryl jsem se v tomto obchodě, který prodával slunečníky z voskovaného papíru, jež se v této oblasti tradičně vyrábějí. Když o několik hodin později přestalo pršet, kresba byla hotová! © Simon Richmond / Lonely Planet 

• Naše kresby zaznamenávají určitou chvíli na určitém místě. Skicáky jsou skvělými cestovními diáři. Jediná kresba může vyvolávat více vzpomínek než spousta fotografií, protože jste skutečně věnovali čas prohlídce daného místa a zachytili jste atmosféru onoho okamžiku.
• Scény, jichž jsme svědky, zobrazujeme pravdivě. To nemusí nutně znamenat kresbu do posledního detailu – pro zachování svého duševního zdraví byste se tomu naopak měli vyhnout! Nejlepší skici bývají často udělané rychle a vystihují jak osobnost umělce a jeho zájmy, tak ducha místa. 

Singapur patří k mým oblíbeným městům – vyniká neuvěřitelnou rozmanitostí budov od tradičních čínských chrámů přes typické řadové domky s obchody v přízemí po velkolepé koloniální budovy. Futuristická architektura kolem Marina Bay je úžasná – zejména v nádherném parku Gardens by the Bay, za kterým vidíte komplex Marina Bay Sands. © Simon Richmond / Lonely Planet

• Používáme všechny druhy médií a zachováváme si svůj individuální styl. Vzhledem k prudkému nárůstu obliby omalovánek pro dospělé (Lonely Planet jedny vydává) trh zaplavily všechny druhy materiálů na vybarvování – zkuste najít takové, které budou odpovídat vašemu stylu kreslení a malování. Nebojte se být při nanášení barev kreativní.
• Podporujeme se navzájem a často kreslíme společně. Skupiny Urban Sketching přivítají kohokoli, kdo se bude chtít připojit ke společnému skicování. Obvykle strávíme půl dne skicováním na určitém místě a v jeho okolí. Přibližně po hodině kreslení se všichni účastníci sejdou, aby si ukázali své náčrtky, podělili se o své nápady a techniky. Je to vynikající způsob, jak získat jiný pohled na danou destinaci. 

Od chvíle, kdy jsem ve filmu „Špion, který mě miloval“ spatřil Jamese Bonda, jak prochází starověkým egyptským chrámovým komplexem Karnak u města Luxor, přál jsem si toto místo navštívit. Zdejší kolosální architektura nezklamala. © Simon Richmond / Lonely Planet

• Sdílíme své kresby na internetu. Právě zde se digitální fotografie, internet a skicování kombinují ve vzájemné harmonii. Několik svých obrázků jsem nakreslil na prázdné pohlednice, které mohu darovat rodině nebo svým přátelům.
• Ukazujeme svět, obrázek za obrázkem. Zapomeňte na pochybnosti, zda umíte kreslit – pokud se dokážete podepsat, kreslit umíte. Začněte s něčím tak jednoduchým, jako je talíř nudlí naservírovaný u pouličního stánku nebo šálek kávy na stolku v kavárně. Věřte mi: jakmile se dáte do kreslení, už nikdy neuvidíte svět stejně jako dřív.

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.