Rakousko vede suverénně nejen žebříček oblíbených míst českých lyžařů, ale je i světovým premiantem. Sami Rakušané jsou totiž mimořádně zanícenými lyžaři, a tak je zde lyžování podřízeno prakticky vše.

V Rakousku se turistickým ruchem živí značné procento obyvatel a ve vlastních rukách mají Rakušané hotely i vlekařské společnosti. Sjezdovky jsou prakticky v každé vesnici, ubytovat se můžete v každém statku, nehledě na úhledné penziony a vyšňořené wellness hotely. Do modernizace lanovek a rozšíření areálů se v poslední době investovalo jako nikde jinde a zaznamenají tu skoro stejnou frekvenci lyžařů jako v celých Spojených státech nebo ve Francii.

Jediné, v čem Rakousko poněkud zaostávalo, byla velikost lyžařských areálů – i to se ale mění. Mnoho středisek se v minulých letech propojilo lanovkami, další projekty čekají na realizaci. V loňské sezóně se propojil známý Saalbach s menším Fieberbrunnem, aby vytvořil arénu s 270 km sjezdovek. Letos nová lanovka semkla Zürs a St. Anton v oblasti Arlberg, čímž se v jedné síti ocitlo více než 300 km sjezdovek.

Rakouské terény jsou zpravidla dvoupatrové – nejvyšší partie bezlesé, s plochami pro jízdu v prašanu, níže pak s tratěmi vedoucími v průsecích lesa. Od východu na západ ubývá sjezdovek v lese a přibývá volných terénů, jichž je nejvíce ve slavné freeridové mekce v Arlbergu. Výjimkou je osm ledovcových center, které vyčnívají nad 3 000 m n. m., a zajišťují tak Rakousku lyžařskou sezónu od září do června. Je však poměrně dost středisek, jež mají dojezdy svých sjezdovek nízko a mnohá z východní poloviny Rakouska nemají ani dvoutisícový vrcholek.

S nižší nadmořskou výškou souvisí i méně vyzpytatelná sněhová nadílka, i s tím si ale v Rakousku poradili. Sněžnými děly jsou zajištěny zhruba tři čtvrtiny rakouských sjezdovek, leckde je to i 100 %.

Arlberg: pionýr rakouského lyžování

Masiv Arlbergu na západě země je jednou z kolébek lyžařského sportu a zároveň jedním z nejexkluzivnějších rakouských středisek – jak co se týče rozmanitosti terénů, sněhové nadílky, kvality služeb i cen.

Lyžařští pionýři v Arlbergu mohli být už od počátku pyšní na své dílo – vznikla zde jedna z průkopnických lyžařských škol, v Zürsu byl vztyčen první rakouský vlek, okruh Weisse Ring, složený z navazujících vleků a sjezdovek, se stal prvním lyžařským safari a po válce přišla ještě dlouhá řada nápadů a zlepšováků, počínaje sněžnými děly a konče vyhřívanými lanovkami.

Arlberg je lyžařským terénem „nejstarší“ generace, což znamená svahy spíše strmější, tratě mnohde úzké a neposedné – vždyť právě náročnost kdysi bývala měřítkem lyžařské kvality. Jestliže se dnešní alpská střediska mohou přetrhnout, které je rodinnější, Arlberg pro děti zrovna moc vhodný není – má sice na úpatí svahů cvičné vleky, ale hlavní část oblasti si užije až středně zdatný lyžař. Rájem jsou pak zdejší freeridové terény – ačkoliv absolutní nadmořská výška není ohromující, charakter hor je vysokohorský s ohromným prostorem pro jízdu mimo sjezdovky. A díky tomu, že Arlberg se z nížiny u Bodamského jezera zvedá velmi strmě, velmi dobře zdejší hory „lapají“ sněhové srážky.

Nejvyšším lyžařským vrcholem Arlbergu je Valluga nad St. Antonem, ten je však přístupný jen v doprovodu guida – dolů nevedou žádné sjezdovky, jen volný terén. Sjezdovky v St. Antonu jsou převážně poctivě červené, často i prudší. St. Anton je proslulý i divokým aprés-ski, začínajícím – v Rakousku zcela typicky – již na sjezdovce a pokračujícím v barech ve městě.

Nejdražším a nejexkluzivnějším resortem je Lech, oblíbená destinace evropské aristokracie. Více než dvě třetiny hostů jsou přitom štamgasté a někteří lyžařští instruktoři jsou po celou sezónu k dispozici třeba jen jednomu hostovi. Terény v Lechu i sousedním Zürsu, spojeném se St. Antonem novou kabinkovou lanovkou, jsou však poměrně přívětivé – kromě sportovních tratí tu najdete i dostatek pohodových tratí.

Více informací o středisku na snow.cz - Arlberg

Nassfeld: rakouská úhlednost a italský temperament

Horská louka usazená v poutavě krásné krajině vápencových štítů na pomezí rakouských Korutan a Itálie, je se svými rozmanitými sjezdovkami a přehlednými rozměry velmi přívětivá pro rodiny s dětmi. S více než 100 km sjezdovek se přitom dá považovat za poměrně velké středisko, kde se nebude nudit ani náročnější lyžař. Díky poloze na rakousko-italských hranicích, tedy na jižní straně Alp, potěší i nadprůměrně slunečným počasím. A milovníci pestré gastronomie si mohou vybrat, zda poobědvají „porakousku“ nebo „poitalsku“.

Sjezdovky jsou v Nassfeldu příjemně členité, široké a převládají ty červené, tedy ty lyžařsky nejvděčnější. Výhledy na okolní vápencové masivy jsou úchvatné, v okolí vrcholu Gartnerkofel se sjezdovky navíc točí pod bezprostředním dohledem skalních stěn. Horní části sjezdovek se nacházejí na otevřených stráních, s ubývající nadmořskou výškou se noří do jehličnatých lesů, takže kulisy se v průběhu jízdy neustále mění.

Kdo by se na lžích nudil, najde v mezistanici páteřní kabinkové lanovky Millenium Express půjčovnu zábavného nářadí určeného pro sjíždění na sněhu – snowbike, snowfox, airboard a další. Nejzábavnější a přitom jednoduše pochopitelný je snowbike – kolo s lyžinami místo kol a bez brzdy, kterou nahrazují minilyže na nohou jezdce. Není potřeba žádný velký trénink a můžete se vydat na speciální dráhu, ale klidně i na sjezdovku.

Více informací o středisku na snow.cz - Nassfeld

Schladming: lyžařský hypermarket pár hodin od hranic

Lyžařský oblast kolem štýrského Schladmingu je díky svému rozsahu a vzdálenosti od českých hranic jednou z nejefektivnějších, a tedy nejoblíbenějších pro české a moravské lyžaře. Jejím centrem je středověké, duchem ale sportovní městečko, k němuž přiléhá hora Planai, srdce lyžařské houpačky přes čtyři vrcholy.

Zdejší sjezdovky už dvakrát hostily mistrovství světa, každoročně se tu jezdí i noční „svěťák“ ve slalomu mužů. Tratě si však užijí i běžní lyžaři – jsou totiž učebnicově červené sjezdovky v nadprůměrně širokých lesních průsecích, jsou vždy přehledné a jen výjimečně členitější nebo s výraznějšími změnami sklonu. Všechny čtyři vrcholy – od Hauser Kaiblingu přes Planai a Hochwurzen až po Reiteralm – jsou poctivě protkány spletí vzájemně se prolínajících sjezdovek, přičemž ty jsou dostupné pomocí pohodlných expresních sedačkových nebo kabinkových lanovek.

Velkou výhodou oblasti je skoro výhradní severní orientace sjezdovek, uchovávající na nich sníh jako v mrazáku. Výkyvy v množství napadaného sněhu eliminuje 100% pokrytí technickým sněhem, o něž se stará nejvýkonnější zasněžovací systém v Rakousku.

Dokonalé jsou i maličkosti – perfektní označení tratí v terénu, odpočinkové zóny s lehátky na sjezdovce, pokrytí wi-fi nebo panoramatické WC, kdy vidíte skrz skleněnou stěnu ven, ale dovnitř nikoliv.

Lyžařsky méně atraktivní, ale s nádherným výhledem, je třítisícový Dachstein, který se tyčí naproti čtyřvrcholové houpačce – kromě pár lehčích sjezdovek a snowparku má „adrenalinovou“ vyhlídkovou plošinu SkyWalk, vysunutou do „volného“ prostoru a s prosklenou podlahou.

Více informací o středisku na snow.cz - Schladming

Stubai: atraktivní ledovec i ceny

Tyrolské údolí Stubai si získalo renomé nejen díky svému ledovci, kde se lyžuje více než půl roku, ale i jako rodinná lyžařská oblast – děti do 10 let totiž nemusí platit za skipas. A rodiče mohou využívat i výborného zázemí pro nejmenší lyžaře. Na ledovci je nejen rozsáhlý dětský park s figurkami, překážkami a pojízdnými koberci, ale i mateřská školka nebo dětská restaurace. Kromě oběda si mohou v teple hrát, malovat či lézt po věži. Najdou zde i certifikované hotely, které jsou vybavené a uspořádané zvlášť vhodně pro děti. Vyžití v údolí doplňují sáňkařské dráhy nebo akvapark.

Samotný ledovec má dlouhé, široké a mírné ranveje sjezdovek, okořeněné jen sem tam strmější variantou. Na ledovcové poměry má velmi komfortní přepravní park s převahou lanovek nad vleky. Určitým rizikem je nepříznivé počasí, které v třítisícových výškách nemusí být vždy „rodinně“ přívětivé.

Více informací o středisku na snow.cz - Stubai

Zillertal: nejvíce sjezdovek pohromadě

Jen málokde na světě najdete údolí, kde stačí popojet autem pár kilometrů, abyste měli k dispozici vícenež 500 km sjezdovek na jeden skipas, a to od přehledných lyžařských magistrál na horských loukách až po vysokohorské tratě na ledovci. Navíc je toto údolí z Česka velmi dobře dopravně dostupné.

Údolí Zillertal je doslova napěchované sjezdovkami, které se soustředí do tří velkých arén zahrnující i celoročně otevřený ledovec Hintertux. Terény jsou přívětivě červené, lanovky top moderní a sněhová jistota vysoká, díky čemuž je Zillertal jednou z nejuniverzálnějších a nejoblíbenějších lyžařských oblastí Rakouska. Zillertal má sice rozměry masové turistické destinace, ale jako v továrně na lyžařskou zábavu si díky malebnosti tyrolských městeček a vesniček připadat nebudete.

Charakter sjezdovek je velmi vděčný, neboť údolí po obou stranách lemují pravidelné „červené“ svahy, na nichž se daří širokým sjezdařským dálnicím, roztaženým hlavně ve vyšších, bezlesých polohách zhruba do dvou a půl tisíc metrů nad mořem. Lanovky jsou top moderní, tedy nejčastěji rychlé sedačky s bublinou a někdy i vyhříváním, a zasněžovací systém pokrývá drtivou většinu tratí.

Velká, velmi dobře dostupná a vůbec atraktivní lyžařská oblast tyrolského údolí Zillertal má snad jedinou vadu – je možná až příliš atraktivní, takže tu bývá poměrně dost rušno.

Více informací o středisku na snow.cz - Zirelltal

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Rakouska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Rakousko a další podrobnější informace k lyžování v Rakousku na snow.cz/rakousko.

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.