Cestovat, objevovat neznámé kraje, ochutnávat exotického kuchyně, sdílet kulturní rozdíly jsou touhy nejednoho z nás. Někdo si za svými tužbami kráčí, jiný naopak ještě bezradně překračuje z nohy na nohu. To, jestli se rozhodneš opustit bezpečný přístav domova a vydáš se za hranice prahu svého obydlí, je jenom na tobě. Pokud už ale vyrazíš do dalekých krajin, cestuj tzv. s místními. Odliš se od běžného turisty a staň se cestovatelem.
Co se skrývá za cestováním s místními?
A jaký je rozdíl mezi turistou a cestovatelem? Věř, že odpovědi na tyto otázky spolu úzce souvisí. Turista je někdo, kdo pracuje, poctivě šetří a čeká na své volno v práci, aby vyrazil do nějaké destinace. Nejčastěji s cestovkou, protože sám se třeba bojí. Obvykle zná svůj program den po dni, navštíví turistická místa, které mu doporučil knižní nebo i fyzický průvodce. Bude pravděpodobně jíst v drahých restauracích a s místními neprohodí víc než “Ahoj”.
Naopak, cestovatel nechce strávit návštěvu země v resortu, jíst evropské jídlo a domorodcům se obloukem vyhýbat. Jeho cílem je splynout s davem, poznat kulturu, kuchyni i zvyklosti krajiny skrze místní. Rád se potkává s lidmi, kteří v navštívené zemi žijí a znají ji. Díky radám objevuje skrytá území, kam turista nevkročí. O těchto místech se totiž v průvodcích nepíše.
Celý příklad krásně vystihuje i citát od neznámého autora: “Turisté neví kde všude byli, cestovatelé neví kam se vydají.” Zajímavou myšlenku prohlašuje i The Beach: “Mnoho lidí cestuje tisíce mil aby se koukali na televizi a vychutnávali si stejného komfortu jaký mají doma. Jaký to má smysl?” My se však na smysl neptáme, pojďme se rovnou podívat, jak se k místním co nejvíce přiblížit a vychutnat si putování jako cestovatel.
Stopování
Zvednout palec nahoru a stopnout si první auto udaným směrem, to je pro někoho nepředstavitelný hazard, pro jiného pak životní styl. Máš-li dostatek času, pak stopování je příjemný způsob, jak se zdarma přepravit z bodu A do bodu B a ještě si povykládat s řidičem. Osvěžíš si cizí jazyky a dozvíš se zajímavé příběhy daného národa. Obvykle ti zastaví bývalí stopaři, takže nouze o cestovatelské příhody taky nehrozí. Ani kamioňáci nebývají suchaři. Já jsem se tak prospala v korbě českého náklaďáku na hranicích Německa s Francií. Není výjimkou ani pozvání na jídlo, dostaneš se tak možná i k místní kuchyni.
Dnešní doba umožnila sdílet postřehy a recenze na různá stoperská místa, kde někdo někdy stál a zkoušel své štěstí na dálnici. Mrkni se na portál HitchWiki, kde v přehledné mapě najdeš tento feedback předchozích stopařů.
Couchsurfing
Pokud jsi zběhlý cestovatel, tak o couchsurfingu jsi už jistě slyšel. Nicméně, pro ostatní uvádím kratičké představení této komunity. Pokud se zaregistruješ na portálu, vytvoříš svůj profil, nahraješ pěkné fotky, tak můžeš začít poptávat anebo i nabízet možnost přespání. Stejní nadšenci jako jsi ty zde zadarmo nabízí svůj gauč na přespání u sebe doma.
Není to ale hotel bez placení, měl bys na oplátky svému hostiteli věnovat čas. Sdílej své zážitky, rodnou kulturu, bav se s hostitelem nebo mu dokonce uvař národní české jídlo. Malým dárečkem taky neurazíš. Vhodné jsou pohlednice, magnetky na ledničku či nějaká česká cukrovinka. Avšak vše leží na domluvě mezi vámi dvěma, možná dostaneš klíče od bytu a hostitele uvidíš jednou.
Přes couchsurfing cestují jednotlivci, páry i celé skupiny. Osobně mám dobrou zkušenost se severní Itálií, řeckým Rhodosem a Marokem. Kromě Maroka jsem cestovala sama a poznala na 12 různých hostitelů. Nikde se mi nic nestalo a měla jsem jedinečnou možnost se vyptat na realitu země - politika, ekonomie, názory na život, apod.
Locals4friends
Projekt je podobný výše zmíněnému couchsurfingu. Přesto se v několika věcech odlišuje. Snahou není mít mraky couchsurferů (zde nazývaných lokálové) ve velkých městech, ale zaplnit zelenými tečkami celou mapu daného státu.
Jak to celé vlastně funguje? Nejprve se zaregistruješ na stránkách L4F, necháš si ověřit email, a pak už zakládáš svoji aktivitu. V tom je podstatný rozdíl L4F oproti couchsurfingu. Hostitelé tak nabízejí víc než jen přespání. Svým návštěvníkům dávají možnosti si připadat více jako domorodec. Jedeš poznávat dálavy a ještě si přídavkem zkusíš nějakou nabízenou aktivitu. Jednou je to procházka do přilehlých míst, jindy ochutnávka domácí kuchyně, ale může to být i něco méně tradičního. I projížďka ve starém harley je na L4F. Co nabídneš svým hostům u tebe doma? Neboj se kreativity a zapoj se.
Další zajímavostí pro nás občany ČR je fakt, v projektovém týmu máme českou zakladatelku Martinu Balázsovou. Spolu se s Italy Antoniem Cannelim a Andreem Fazio se snaží získat povědomí o jejich projektu už od roku 2012, kdy byla spuštěna betaverze stránek.
Co dál?
To už je na tobě. Můžeš mixovat všechny výše zmíněné varianty, nebo se připojit do skupiny digitálních nomádů a potkávat se v coworkingových centrech daleko za hranicemi. Zkusit také můžeš službu airbnb, kde si najdeš ubytování. Velice často bydlíš v pronájmu přímo s majitelem. Opět skvělá příležitost sdílet rozdílné národní kultury, zlepšit si jazykové schopnosti a navázat nová přátelství. Uznej, není život cestovatele pestřejší než turisty?
Autorka článku a fotografií - Hanka Šormová - se po pracovní návštěvě Malty shlédla v životě digitálních nomádů. Opouští svět IT a vydává se na svou nomádskou stezku. Její příběhy, postřehy, přehled přednášek a promítání můžeš sledovat na www.nanomadskestezce.cz
Chystáte další cesty, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace k vybraným destinacím? V e-shopu najdete tištěné průvodce!
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.