Pokud nejste příznivce davů, je pro vás cestování mimo sezonu báječnou volbou. Upřímně řečeno, čím víc mám roků a dětí na krku, tím víc se vyhýbám místům s velkou koncentrací lidí. Celé to cestování probíhá v mnohem větším klidu, když se nemusíte nikde mačkat, stát fronty a panikařit, že se vám někde v tom davu dítě ztratí. Opuštěné pláže mají svoje kouzlo, a i když to není na opalování, sluníčko a moře vás stejně často přesvědčí, abyste si ošplouchli nohy.
My se takto v zimě rozhodli poznávat s dětmi Portugalsko. Přesvědčilo nás to, že vydat se během zimy kousek na jih, i když tam je třeba jen příjemných 12 stupňů, je skvělá věc, která by se měla dělat každoročně.
Tajemství templářů i Harry Potter
Přiletěli jsme do Lisabonu, kde jsme ale hned zamířili do půjčovny aut a s městem se rychle rozloučili. Posunuli jsme se kousek na sever, do městečka Tomar, kde leží překrásný a rozlehlý klášter, který je na seznamu UNESCO. Návštěvy památek s dětmi jsou trošku ošemetné a zvláště organizovaným prohlídkám hradů se raději vyhýbáme (aby z nich bezdětní návštěvníci třeba taky něco měli), ale zrovna kláštery se nám vcelku osvědčily, neboť si je často můžete prohlédnout po vlastní ose. Tomarský klášter byl založen templáři v 11. století a za tu dobu se na něm podepsalo mnoho uměleckých slohů a stylů. Právě barevné portugalské kachličky neboli azulejos promíchané se středověkem i prvky islámské architektury nás úplně okouzlily.
Z Tomaru jsme se s krátkou zastávkou v univerzitním městě Coimbra, kde tradiční studentský oděv vypadá jak z filmů o Harry Potterovi, vypravili do Porta, které se stalo na dalších několik dnů naší základnou. Bohužel obcházení sklípků a ochutnávku portských vín jsme s dětmi museli vynechat. Místo toho jsme se projeli lanovkami, pro které mají Portugalci zřejmě slabost (a naše děti taky). A když už jsem zmínila toho Harry Pottera, pokud budete v Portu, určitě navštivte knihkupectví Lello. To posloužilo J. K. Rowlingové jako inspirace pro bradavickou knihovnu a platí za jedno z nejkrásnějších na světě. I když je to normálně fungující knihkupectví, chodí se sem podívat tolik lidí, že bylo nutné zavést vstupné. Pokud ale nakoupíte, peníze za vstup vám odečtou u pokladny.
Portské speciality a den na pláži
Kromě poznávání Porta jsme si udělali ještě výlet do města Guimarães, kterému se přezdívá „místo zrození portugalského národa“. Pro svou bohatou historii a zároveň proměnu v moderní město ve stylu art nouveau bylo také zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nám se zde podařilo ochutnat typicky portskou specialitu „francesinha“. Je to v podstatě toast naplněný masem a párkem, zapečený se sýrem a ještě zalitý omáčkou. Jako příloha se podávají hranolky a rozhodně to není nic pro slabší žaludky.
Cestou zpět do Lisabonu jsme se rozhodli si udělat den u moře. Už doma mě na internetu zaujaly obrázky původně rybářské vesničky Costa Nova s veselými, pruhovanými domečky všech možných barev. Zakotvili jsme tedy na pláži, užívali si sluníčka, dobrého jídla, poskakovali ve vlnách a pozorovali surfaře, kteří tu mají sezonu pořád.
Lisabon na dětské vlně
Závěr naší cesty patřil Lisabonu, i když procházkám městem jsme moc nedali. Zakotvili jsme poblíž čtvrti Parque das Naçoes, která tu zbyla po někdejším Expu a jeden celý den strávili v lisabonském oceanáriu. Pokud sem pojedete s dětmi, určitě ho nesmíte vynechat, i když stejně jako my kvůli tomu budete muset obětovat nějaké ty památky. Popravdě jsem si představovala, že v nějakou rozumnou hodinu budeme venku a vyjde nám čas ještě na Belémskou věž, ale šeredně jsem se pletla. Oceanárium je opravdu rozsáhlé. Hlavní atrakcí je obrovské centrální akvárium, ve kterém se setkávají čtyři světové oceány a jejich obyvatelé. Kromě toho jsou tu dočasné výstavy, interaktivní expozice a mraky informací pro dospělé i děti. Oceanárium je ale také dost populární, takže navštívit ho mimo sezonu ve všední den, je to nejlepší, co můžete udělat.
Co jsme odložili na druhý den, nám ale bohužel moc nevyšlo, protože k nám nebylo vlídné ani počasí, ani okolnosti. Až zpětně jsme zjistili, že celé Portugalsko i Španělsko mělo státní svátek, takže výlet do pohádkové Sintry připomínal spíše turistickou apokalypsu. Tolik lidí jsem snad nikdy pohromadě neviděla, úzké ulice plné aut, místa k parkování plná snad v okruhu desítek kilometrů a do toho slušně pršelo. Na svátek Neposkvrněného početí Panny Marie 8. prosince, se sem tedy raději ani vydávat nezkoušejte. Někdy se prostě i mimo sezonu turistům nevyhnete.
Autorka článku a fotografií — Katka Holečková o sobě: «Miluji umění, památky, cestování, dobré jídlo a knížky. Nejlépe všechno najednou. Mým snem je navštívit všechny památky UNESCO a o tomhle snění píšu i svůj blog www.uneseni.cz. Kromě toho mě najdete i na facebooku i instagramu, kde sdílím střípky z našich cest, na které a kterými jsou uneseni i další členové naší rodiny. Další informace o mě sledujte na Facebooku a Instagramu.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Portugalska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Portugalsko.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
