Rádi byste udělali krok do neznáma a zažili vzrušující dobrodružství? Jste otevření novým a jedinečným kulinářským zážitkům? Možná jen stačí zresuscitovat slavný výrok francouzského právníka a labužníka Anthelma Brillata-Savarina: „Objevení nového jídla znamená pro lidské štěstí víc než objevení nové hvězdy.“ Až zažijete ten pocit, když poprvé ochutnáte něco typicky japonského, rázem pochopíte, kolik pravdy v těch slovech je. Vydejte se spolu s námi na cestu po Japonsku na talíři a odhalte tajemství nezvyklých barev, chutí, tvarů i vůní. Hotovou chuťovou symfonii – složenou z deseti lahodných pokrmů – vám teď naservírujeme v našem gurmánském zápisníku.

Zažeňte nudu na talíři a užijte si pravé, nefalšované gastro-dobrodružství. Abyste si ale mohli každé sousto vychutnat plnými doušky a zbytečně se tak nepřipravit o zážitek z dobrého jídla, je potřeba se nejprve vzdát vlastních očekávání a veškerých zažitých představ o tom, jak by mělo jídlo chutnat a také vypadat.

Platí totiž, že pokrmy, které se u nás obyčejně servírují teplé, Japonci s oblibou konzumují studenější. Ingredience, které jsou u nás hostům podávány jako zcela samostatné jídlo, tu běžně bývají součástí jiného jídla, a tak dál, a tak dál. Staňte se na chvíli těmi nejvybíravějšími labužníky, bude to stát za to!  

1.      Rámen: Japonské národní jídlo na pět písmen

Říká se, že na světě údajně neexistuje upřímnější láska, než je láska lidí k jídlu. Také proto jsme se rozhodli, že náš gurmánský soupis zahájíme představením vydatné nudlové polévky s masem, kterou Japonci nadevše milují a rádi si ji dopřávají zejména na večer. Domovem rámenu je sice Čína, nicméně Japonci si jej natolik oblíbili, že z něj brzy učinili vlastní národní pokrm. Věční dietáři pak jistě ocení fakt, že byť má v sobě minimum kalorií, jde o krmi velmi zdravou a zároveň výživnou.   

To, čemu Japonci říkají rámen, jsou v podstatě nudle zalité silným vývarem s masovou chutí, kterým v hlubokém talíři nebo misce sekunduje vepřové maso, vejce na tvrdo a řada dalších nezbytných ingrediencí, jako jsou sušené houby shiitake, zelenina, sójová omáčka, ryby a rybí koření či vývar, mořské řasy nori, wakame nebo kombu, miso – neboli pasta slané chuti, jež se připravuje fermentací sójových bobů a soli, a řada dalších. Téměř každé japonské město i prefektura mají v záloze svůj vlastní recept, obohacený o různé suroviny. Například pálivé miso rámen je vyhlášenou specialitou na ostrově Hokkaidó.  

Tradiční japonskou polévku rámen můžete ochutnat v malém stánku na ulici, ale klidně i v restauraci s pětihvězdičkovou kuchyní. V Japonsku svému národnímu pokladu věnovali dokonce muzeum a lázně, které úspěšně využívají blahodárných účinků silného masového vývaru.

2.      Tempura: Křupavá součást japonské kuchyně

Tempura – to jsou v podstatě neveliké kousky zeleniny nebo mořských plodů obalené v nadýchaném těstíčku z mouky tempurako a následně velmi zprudka osmažené v rozpáleném oleji. Předností tempury je, že dokáže velmi dobře udržet nejen šťávu, ale i přirozenou chuť obalované suroviny. A že jsou Japonci schopni obalit téměř cokoliv, o tom nemůže být pochyb. Pod křupavou peřinkou tak najdete vedle zeleniny, kořene lotosu, hub, mořských plodů a ryb klidně i chladivou zmrzlinu. Přesvědčit se o tom můžete ve specializovaných restauracích zvaných Tempura-Ya.  

Ani tento oblíbený pokrm však nemá svůj prapůvod v Japonsku. Dostal se sem až v polovině 16. století zásluhou portugalských mořeplavců. Svůj věhlas si ale mezi Japonci získal ještě dřív než třeba legendární sushi. Místní si tempuru rádi dopřávají v doprovodu dalších oblíbených jídel, jako je třeba nudlová polévka udon. Umně ji lze skrýt i v rolovaném sushi (tzv. maki sushi) nebo ji usadit na lůžko z pohankových nudlí soba.

3.      Wagashi: Sladké mámení k čaji

Dopřejte si v Zemi vycházejícího slunce také tradiční japonské cukrovinky wagashi, s jejichž chutí se dostaví i mimořádně silný smyslový zážitek. Wagashi se připravují pro Evropany z tak trochu netradičních složek. Základním prvkem jsou totiž červené sladké fazole. Svým vzhledem tato malá umělecká díla připomínají mini želé dortíky. Doporučují se konzumovat k  japonskému zelenému čaji matcha při tradičním čajovém obřadu „sadō“. Wagashi pohladí duši, doladí jedinečnou chuť čaje a připraví chuťové buňky na příjemný čajový prožitek.

Jejich barva i tvar se často mění v závislosti na aktuálním ročním období. Jaro tak obvykle doprovází tvar třešňových květů, léto je zasvěceno růžovým sladkostem, které se podávají na skleněných talířcích, laděných do odstínů navozujících pocit kýženého osvěžení. Podzim se pak nese ve znamení hnědé a oranžové a zima zahalí sladké wagashi do bílé, barvy čistoty a jasnosti.
            

4.      Umeshu: Tekuté bohatství Japonska

Stopička v zimě zahřeje a v létě ochladí. Na tom se shodnou snad všichni milovníci tradičního japonského švestkového vína, které bylo v minulosti využíváno třeba ke zmírnění bolestí v krku. Vůbec poprvé se slovo umeshu objevilo v písemných záznamech z roku 1697. Umeshu se vyrábí nakládáním ovoce ume v alkoholu s cukrem. Nápoj je to velmi sladký, obsahuje 10–15 % alkoholu. Pije se chlazený před jídlem, v průběhu jídla i po něm. Většinou se hostům podává v kalíšku s kostkou ledu.

Japonské švestky na jeho výrobu se sklízí jen zcela zralé a do 24 hodin po sklizni se musí zpracovat. Víno již následně není dochucováno žádnými potravinářskými přísadami ani kořením. Výsledkem je omamná švestková vůně a lehká švestková příchuť, již získá víno během jednoho roku zrání. V přiměřeném množství má toto víno velmi blahodárné účinky na zdraví, neboť obsahuje vápník a draslík. Takže na zdraví a na švestky!

5.      Sushi: Stylová pochoutka pro požitkáře   

Je všeobecně známo, že samotné chuťové pohárky mají na náš zážitek z jídla jen překvapivě malý vliv. Stejně důležitý je proto vzhled jídla i jeho úprava na talíři a stole. Při pohledu na vzhledově dokonale zvládnuté sushi s maximálním smyslem pro detail váš smysl pro harmonii a tvarovou dokonalost zažije svou malou estetickou nirvánu. A kdo navíc alespoň jednou v životě ochutnal sushi přímo v japonském sushi baru, jistě rád potvrdí, že nikde na světě už tak výtečně nechutnalo a nevypadalo.

Naprosto nepostradatelnými ingrediencemi pro přípravu sushi, jejíž kořeny sahají až do roku 718 n. l., jsou ryby, kyselá rýže, zelenina, sójová omáčka, zázvor a samozřejmě wasabi neboli japonský křen. Mořská řasa nori, jíž se ovine lahodný váleček syrové ryby, navíc dodává organismu celou řadu důležitých proteinů a vitamínů.

A jelikož i jídlo podléhá módním a gastronomickým trendům, mění se pod zkušenýma rukama japonských kuchařů i jedno z nejznámějších jídel japonské kuchyně. Dříve se kuchaři zaměřovali především na jemnou, delikátní chuť a kvalitu, nové trendy na talíři však sází především na originální a nápaditý vzhled. Řasu lze dnes snadno nahradit sezamem a sójovou omáčku bez problému zastoupí třeba majonéza. 18. června dokonce slaví „kyselá rýže“, jak se sushi v doslovném překladu nazývá, svůj mezinárodní den. Nechte si chutnat!

6.      Okonomiyaki: Hoďte oko na japonskou palačinku          

Na své delikátní misi pokračujte ochutnáním speciální slané japonské palačinky, omelety či chcete-li japonské pizzy, kterou místní kuchaři dokážou připravit na nespočet způsobů. Pod tímto docela komplikovaným názvem se skrývá jednoduchá vaječná omeleta, jejíž chuť dotahují k dokonalosti nejrůznější přísady. Jednotlivé typy tohoto pokrmu se navzájem liší počtem vrstev, který se různí region od regionu.

Zavítáte-li do regionu Kansai, objednejte si palačinku inspirovanou Ósakou. Na stole vám za okamžik přistane talíř s jednovrstvou palačinkou, o jejíž typickou chuť se postarala kombinace mouky, vejce, cibule, bílého zelí, pórku a sýra. Druhý styl okonomiyaki čerpal inspiraci v Hirošimě a kromě výše uvedených surovin se neobejde bez oblíbených nudlí a chutné okonomi omáčky. Milovníci masa jistě nepohrdnou neméně populární variantou s vepřovým masem, krevetami či ústřicemi.

7.      Unagi: Milovníci ryb, stavte se na úhoře!

Pokud máte rádi sladkovodní ryby, dejte si v některé z místních restaurací jednu z nejvybranějších specialit japonské kuchyně – unagi. Zaručeně se budete zpátky na hotel vracet nadmíru spokojeni. Unagi – japonský sladkovodní úhoř – vás mile překvapí jemností, křehkostí a šťavnatostí svého masa. Také proto se stal tolik oblíbenou součástí přípravy sushi.

Již tradičně se Japonci k jeho konzumaci uchylovali v létě. Jsou přesvědčeni, že jeho pojídání odstraňuje únava, již zapříčiňuje zdejší horké počasí. Stejně tak této hadovité rybě Japonci připisují i afrodiziakální účinky. Oblíbenou formou přípravy úhoře je grilování na dřevěném uhlí. Výlov těchto ryb však postupně klesá a pokrmy z úhoře se stávají stále větší vzácností.                    

 8.      Pohankové nudle soba: Tradiční novoroční jídlo i pokrm hotový za pár minut

Asi vám nenamluvíme, že úzké, tmavé pohankové nudle omráčí vaše chuťové buňky hned napoprvé. Nejspíš se tak totiž vůbec nestane. Pro jejich blahodárné účinky byste je však do svého jídelníčku měli alespoň občas zařadit. Po vzoru Japonců je můžete konzumovat s různými omáčkami nebo v horkém vývaru jako nudlovou polévku. Zatímco v létě se podávají studené, v zimě se servírují výhradně horké. Velkou oblibu si tyto nudle získaly zejména v horských oblastech Japonska, kde se pohance dařilo lépe než rýži.

Pro Japonce představují také tradiční novoroční jídlo, neboť dlouhé soba nudle symbolizují také dlouhý život. Jejich přítomnost na slavnostní tabuli má navíc zajistit, aby se v novém roce utužily mezilidské vztahy a vydržela novoroční předsevzetí. My doporučujeme vyzkoušet třeba nudle soba ve spojení s japonskou tempurou (tzv. tempura soba). Už na to máte taky chuť?

9.      Tonkatsu: Nejen řízek po Japonsku

Víte, že podle posledních průzkumů si až 36 % Čechů mířících na dovolenou nezapomene s sebou přibalit čerstvě usmažený řízek? Pokud se ani vy bez poctivého fláku masa neobejdete, protentokrát klidně nechte pánvičky odpočívat – a počkejte si až na japonský řízek tonkatsu.

Po příloze v podobě brambor ale na talíři raději nepátrejte. I když pravdou je, že pro svůj pokrm našli Japonci inspiraci v evropském řízku, a to už někdy v roce 1899. Dnes ale pro změnu ke svému marinovanému a následně v oleji smaženému vepřovému řízku servírují jasmínovou rýži a najemno nakrájené zelí. Samotný řízek pak namáčejí do stejnojmenné omáčky hutné konzistence, jež dala celému pokrmu jméno.

10.   Shabu-shabu:Nejdříve si zamilujete jeho název a pak i pokrm samotný  

Jste-li na poznávacím zájezdu v Japonsku, rozhodně dodržujte jedno ze základních pravidel při jídle. Nikam nespěchejte! Japonci se při konzumaci jídla rádi zasmějí a povídají si spolu. I proto tak rádi sedávají u kruhového baru a čekají, až jim kuchař naservíruje nějaké chutné jídlo.

Jako dělaný je k tomuto typu servírování právě pokrm shabu-shabu. Jeho hlavní ingrediencí jsou velmi tenounké, téměř až průhledné plátky hovězího masa, které si sami strávníci vkládají do vařícího vývaru v kotlíku. Hotové je pak konzumují se stejně upravenou zeleninou, houbami, tofu atd. Každému hostovi je rovněž nabídnuta malá miska rýže. Ještě výraznější chuť pak celému pokrmu zajistí hutné omáčky. Až poprvé uslyšíte ten typický zvuk, když maso zasyčí v rozpáleném oleji, ihned vám bude jasné, odkud se ten neobvyklý název jídla vlastně vzal.    

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Japonska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Japonsko poznáváme. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.