Pafos nabízí víc než jen pláže. To věděli již starověcí Řekové, kteří si své posvátné město zbudovali o kus dál ve vnitrozemí, odkud na zářící Středozemní moře shlíželo z výběžku Kouklia. Moderní Pafos, stojící přímo u moře, je relativní mladíček, protože mu je teprve 2400 let.

Naprostou většinu cestovatelů láká do Pafu moře, písek a slunce, na jehož nedostatek si Kypr nemůže stěžovat – ročně má průměrně 326 zářivých slunečných dní. Na tomto ostrově však také téměř na každém kroku narazíte na antickou rozvalinu nebo na místo, kde se odehrával helénský mýtus. A Pafos není Agia Napa ani Protaras – je to skutečné středomořské město, včetně obchůdků přetékajících zeleninou a dvorků s pelargoniemi v truhlících.

Kultivovaný Pafos

Pafos s historií delší než tři tisíce let byl jasným kandidátem pro titul Evropské hlavní město kultury v roce 2017. Na jevišti jeho starověkého odeonu (amfiteátru) vystupovali umělci přinejmenším od 2. století před naším letopočtem a kult plodnosti se ve zdejších kopcích vonících tymiánem uctíval už od neolitu. Není náhoda, že staří Řekové umístili na tento úsek pobřeží rodiště Afrodity, bohyně lásky.

V červenci a srpnu se v pafském odeonu pořádá Mezinárodní festival starořeckého dramatu, jehož náplní jsou Aischylova, Sofoklova, Euripidova a Aristofanova dramata, a vždy v září se stává pafský hrad dějištěm operního Afroditina festivalu. V roce 2017 je kulturní program obzvlášť bohatý: výstavy, divadelní představení a koncerty klasické hudby se konají mezi antickými rozvalinami na řadě archeologických nalezišť ve městě. Kompletní program kulturních akcí najdete na webové stránce Pafos 2017.

Příběh dvou měst

K rozdělení řeckého města na dvě části došlo nejpozději kolem roku 500 př. n. l., kdy Hérodotos a Platón píší o městě rozděleném na dvě velké čtvrti – kato, („dolní“) část na pobřeží, a ano, („horní“) vnitrozemská část. Ve starověkém Středozemí, kde byla spousta bitevních lodí a svářících se říší, bylo rozumné mít místo v kopcích, kam se dalo prchnout, a tato kyperská tradice je dodnes živá.

Mluví-li dnes návštěvníci o Pafu, mají většinou na mysli Kato Pafos, rozložený kolem pískovcového přístavu, jejž střeží byzantský hrad a za nímž se rozkládá šňůra pláží, které si velmi oblíbili rekreanti z Velké Británie. Místní raději bydlí v části Ano Pafos neboli Ktimě, ležící o 16 km dál ve vnitrozemí. Ve větší nadmořské výšce si užívají chladnější klima, ale i klid a mír daleko od plážových barů a turistických taveren.

Plážový Kato Pafos je klasické Středomoří, včetně slunečníků a kaváren podávajících snídaně celý den. Za antickou historií však nemusíte chodit daleko. Skalnatý výběžek severně od přístavu je hotovým historickým dobrodružným hřištěm. Rozvaliny rozeseté na pafském archeologickém nalezišti bývaly hlavním kyperským městem až do 4. století, kdy zemětřesení pokácelo sloupy a rozbilo oblouky.

Množství nádherných mozaik

Pafské archeologické naleziště nabízí řecko-římské poklady plnými hrstmi – loubí se sloupy, termální lázně, antický amfiteátr, ale hlavní atrakce máte pod nohama. Nesporným zlatým hřebem naleziště je Dionýsův dům, římská vila, jejíž půvabné mozaiky by se jistě vyjímaly na obálce časopisu Ideální dům z roku 200. Nádherná výzdoba podlah zobrazuje vše možné od střídání ročních období po Dionýsa, divokého boha vína, a v sousedních vilách najdete mozaiky s vyobrazením Poseidona, Achilla, Thésea a Minotaura.

Kousek na východ od archeologické zóny stávala bazilika Chrysopolitissa, vybudovaná v době vrcholného rozkvětu města, které záhy poté skončilo v troskách, k čemuž přispěly stejnou měrou otřesy a arabští piráti. Současný kostel zaujímá jen malou část rozlohy původní baziliky, o níž jsou podobně jako o řadě dalších kyperských kostelů zmínky v Bibli. Jeden ze sloupů v areálu byl údajně použit k mučení apoštola Pavla, jehož odolnost vůči utrpení zapůsobila na římského správce tak, že přestoupil na křesťanství.

Pokud vládci antického Pafu žili v dostatku, po smrti se octli v naprostém luxusu. Zhruba 2 km severně od archeologického naleziště Kato Pafos byly během šesti staletí vyhloubeny hrobky králů, v nichž na své poslední cestě do posmrtného života odpočívali mocní starého města. Nádherná mauzolea, vytesaná ve skalnatém pahorku, napodobují egyptskou tradici budování hrobek honosných stejně jako obydlí pro živé: hroby s rozlehlými atrii lemovanými podloubím a tesanými výklenky mohly sloužit celým rodinám. Půvabně zarostlým nalezištěm se prohání teplý suchý vítr, který je tu často sám, protože tuto památku organizované turistické zájezdy obvykle vynechávají.

Setkání s Afroditou

Návštěvníci Kypru jsou Afroditou posedlí odnepaměti a řecká bohyně lásky je navždy spojována s právě s Pafem. Podle toho, které řecké verzi chcete věřit, se mocná bohyně zrodila buď ze spojení boha Dia s bohyní Diónou, nebo z mořské pěny oplodněné genitáliemi boha nebe, Urana, které mu uřízl a do moře odhodil jeho syn Kronos. Za místo tohoto zázračného zrodu bylo označeno pobřeží východně od Pafu, přesněji Petra tou Romiou, kde se z moře vedle opuštěné oblázkové pláže tyčí mohutné mramorové skalisko.

Je to nepochybně malebné místo, ale o Afroditině kultu se více dozvíte v Kouklii, kde stávalo původní řecké sídlo Paphos. V půvabném středověkém lusignanském zámku dnes sídlí Muzeum Palaipafos, které připomíná místo původní Afroditiny svatyně, jednoho z nejvýznamnějších poutních středisek antického světa. Aby vám pobořené rozvaliny dávaly smysl, budete potřebovat trochu představivosti, ale expozice uvnitř nabízejí velmi dobré informace o Afroditině kultu.

Chcete-li se s bohyní lásky seznámit ještě víc, přejděte pevninskou šíji směrem na Polis na druhé straně poloostorova Akamas. Těsně za okrajem města se mezi rohovníky a chomáči divokého tymiánu vine pěšina k Afroditiným lázním, odlehlému prameni, kde se prý bohyně koupala, při čemž ji lačně pozoroval bůh krásy a touhy Adonis.

Čas na další meze

Své poznávání kyperské kultury zakončete v Ktimě v typické středomořské restauraci Kiniras Garden. Rodinný podnik ve stromy stíněném atriu tradičního městského kamenného domu se hrdě zapojil do projektu Vakhis, jehož cílem je zachovávat tradiční kyperské recepty a ostrovní kuchařské know-how. K pochoutkám, které si tu obklopení sochami a okrasnými vodními prvky můžete dát, patří zalatina, tradiční kyperská huspenina z vepřových nožiček.

Dole v části Kato Pafos nabízí podobně autentické kyperské menu restaurace Hondros, která stojí jen pár metrů od archeologického naleziště Kato Pafos. Pokrmem, na nějž tu všichni pějí ódy, je ofto kleftiko (jehně v jámě nebo zlodějský kebab) – jehněčí plec či kýta pozvolna pečená s citronovou šťávou a skořicí v hliněné troubě tak dlouho, dokud šťavnaté masíčko neodpadává od kosti. Spojení vlivů řecké, římské i osmanské říše: to je pafská historie na talíři.

Zaujala Vás popisované destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace o Řecku? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Greece Islands. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.