Ostrovy vždy dráždily fantazii cestovatelů. Díky svému zeměpisnému typu vyvolávají romantické představy „úniku před vším“, i když leží pár metrů od břehu. A při snění o plážovém útočiště napadne Německo jen málokoho, pochopitelně s výjimkou Němců. Ti dobře vědí, že za azurovým mořem, bělostnými plážemi a nekonečnými obzory vůbec nemusejí do Středomoří nebo Karibiku.

Německu patří kolem padesátky ostrovů v Severním a Baltském moři a téměř všechny jsou klidnými a nedotčenými přírodními ráji. Charakter zmíněných dvou vodstev se velice liší. Pro Severní moře jsou charakteristické silné větry a vlnobití, Balt coby obrovská chráněná úžina má vody i celkovou atmosféru klidnější. Představíme vám čtyři z našich oblíbených skvostů nedaleko břehů.

Sylt – luxus i krása

Sylt je díky své pověsti rozmařilé letní kolonie celebrit a bohatců často přirovnáván k Martha’s Vineyard a Saint Tropez. Ano, jsou tu nablýskané bary jako proslulá plážová chatrč zvaná Sansibar, elegantní michelinské restaurace jako Söl’ring Hof a jezdí tu kvanta nejnovějších modelů BMW a Ferrari. Ale Sylt je mnohem více. Dlouhý úzký ostrov spojený s pevninou hrází, po níž jezdí pouze vlak, má všechny náležitosti skvělé prázdninové destinace.

Na více než 40 km pudrových pláží lemovaných dunami snadno najdete místečko, kde si můžete rozložit osušku v útěšné samotě. Na větrném západním pobřeží se každoročně scházejí špičkoví windsurfeři při mistrovství světa, na chráněné východní straně se během vrcholného odlivu odhalí bahnité mořské dno. Vydat se bez bot na „procházku po vodě“ patří k nejlepším syltským zážitkům.

K dalším typickým atrakcím, za nimiž tu lze zamířit, patří půvabně pruhované majáky, staletí staré fríské chaloupky, které se choulí pod tlustými doškovými střechami, a záhadná pohřební komora z doby kamenné, jež tu stojí již 5000 let. Kouzlu nejsevernějšího německého ostrova podlehnete snadno. „Královna Severního moře“ se mu nepřezdívá nadarmo.

Helgoland – ostrov, kde to žije

San Francisco má svůj Alcatraz, ale Německo má vlastní „skálu“, i když nikdy nefungovala jako přísně střežené vězení. Helgoland zhruba 70 km od pevniny je malý, větry ošlehávaný flíček červeného pískovce, který se ze Severního moře tyčí jako zaplavený Uluru. Cesta lodí není pro citlivé žaludky, ale vše je zapomenuto, jakmile na tento téměř pohádkový ostrov – ve skutečnosti dva ostrovy odtržené od sebe mohutnou bouří v roce 1720 – dorazíte.

Helgolandské dějiny jsou barvité stejně jako řady tradičních rybářských domků v maličkém přístavu. Ostrov, který byl do roku 1807 dánský, získala po napoleonských válkách Velká Británie, ale roku 1890 jej vyměnila s Německem na africký Zanzibar. Při zpětném ohlédnutí to nebyl nejšťastnější krok, protože v obou světových válkách Němci ze strategické polohy Helgolandu těžili.

Dnes sem míří především výletníci z Hamburku, Bremerhavenu a Cuxhavenu, lační bezcelních nákupů i proslulých místních humrů. Ale jen ti, kteří tu stráví trochu více času, si skutečně vychutnají zdejší opojně čistý vzduch (auta tu jsou zakázána) a přímořské podnebí, které je díky Golfskému proudu mírné. Jednou z nejvíce fotografovaných atrakcí je Lange Anna (Dlouhá Anka), 47 m vysoké skalisko tyčící se z moře. Můžete tu rovněž prozkoumávat bunkry z 2. světové války a obdivovat rostoucí množství tuleňů kuželozubých.

Rujána – nenápadný vícebojař

Největší německý ostrov, Rujána, nabízí tolik přírody, historie a architektury jako řada menších zemí. Baltský ostrov lemovaný 60 km písčitých pláží je stále oblíbenějším útočištěm Berlíňanů lačnících po přírodě (hlavní město leží pouhých 300 km odtud). Po pravdě se však jako prázdninová destinace může pyšnit slavnou minulostí. K bohatým, chytrým a slavným, kteří sem před 2. světovou válkou zamířili na dovolenou, patřil Bismarck, Albert Einstein či Christopher Isherwood.

A ještě dřívějším návštěvníkem byl romantický malíř Caspar David Friedrich, který na svých náladových krajinomalbách citlivě zachytil rujánskou záhadnou krásu. K jeho oblíbeným motivům patřily bílé křídové útesy, které se do nefritového moře noří na vzdáleném severu. Stejně zářivě bílé jsou složitě vyřezávané ozdoby na přímořských vilách, které stojí u plážové promenády v hlavním rujánském letovisku Binz od zdejší zlaté éry koncem 19. století.

Přeskočme do třicátých let 20. století, kdy tu nacisté začali stavět komplex Prora – bolestně šeredný, ale přesto fascinující rekreační středisko pro 20 000 věrných straníků –, ale stavbu přerušila válka. Po desítkách let chátrání se mamutí letovisko přestavuje na luxusní útočiště, což je krok, kteří mnozí kritizují, ale ostatní jej vnímají jako potvrzení faktu, že se Německo definitivně zbavuje nejtemnější minulosti.

Plachetnice u jedné z fehmarnských pláží © Sabine Lubenow / Getty Images

Fehmarn – slunečný rodinný ostrov

Jedna otázečka: kde odehrál Jimi Hendrix poslední koncert? Odpověď: na festivalu Love & Peace, pořádaném na německém ostrově Fehmarn v září 1970. Baltský krasavec, jejž kromě Němců vyhledává málokdo, vysoko boduje u místních rekreantů bažících po panenské přírodě a poklidné atmosféře.

Fehmarn, který s pevninou spojuje 963 metrů dlouhý most, patří k neslunnějším místům v celé zemi. Jeho 78 km širokých pláží, které se povlovně svažují k moři, milují rodiny, fotografové jsou nadšení jarem, kdy zdejší kopce září kanárkově žlutými květy řepky.

Celoročně přijíždějí amatérští ornitologové a dalekohledy loví stěhovavé opeřence, jako je volavka velká, kachna chocholatá a potápka rudokrká. Díky dokonalým větrným a vodním podmínkám je ostrov Mekkou kitesurferů a pořádá několik soutěží, včetně prestižního závodu Kite Surf World Cup.

Zaujaly Vás popisované destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.