Jistě víte o obrovském okruhu, který každý rok urazí pakoně v Africe nebo o masovém přesunu keporkaků mezi antarktickými lovišti a subtropickým pásmem, kde se rozmnožují.

Ale víte také, že v přírodním světě žije řada jiných – méně známých – živočišných druhů, pro něž je migrace součástí života? Zde je 8 živočichů a míst, na kterých můžete na vlastní oči vidět další pozoruhodné světové migrace. 

Zlaté medúzy

Medúzy jsou známé tím, že se pohybují dle mořských proudů. Zlaté nejedovaté medúzy, které tvoří známé Jellyfish Lake (Medúzové jezero) v souostroví Palau, však provádí jedinečnou denní migrační cestu v závislosti na pohybu slunce po obloze. Každé ráno se hnízdo měkkých těl medúz shlukne na západní straně mikronéského mořského jezera a vydá se po horizontální ose směrem k vycházejícímu slunci. Na své denní cestě se krátce zastaví na hranici stínu z okolních stromů, ve kterém se pod hladinou ukrývají úhlavní nepřátelé medúz – sasanky. Po krátké přestávce, když je slunce na nejvyšším bodě, se v brzkém odpoledni vydává hnízdo medúz na zpáteční cestu. 
Kde vidět: Na Medúzové jezero se můžete vypravit celoročně z hlavního ostrova Koror, nejlepší počasí a zážitek však budete mít v období sucha od listopadu do dubna. 

Monarcha stěhovavý

Každý rok v září až říjnu zahajují charakterističtí černo-zlatí motýli svoji masovou migraci z hnízdišt v jižní Kanadě a na východě USA do zimovišť ve středním Mexiku a Kalifornii, kde se po milionech shlukují na stromech. Ale na rozdíl od jiných zvířat, která provádějí epické migrace, se tito motýli domů nikdy nevrátí. Přibližně kolem května se hmyz začíná vydávat na zpáteční cestu, samičky se však cestou zastaví aby nakladly vajíčka. Za pár dní se vejce vylíhnou do pruhovaných housenek, které zkonzumují obrovské množství mízy z mléčné trávy (druh rostliny v USA) a pak vytvoří kukly z nichž se vylíhnou dospělí motýli. Noví motýli vyletí k obloze a ulétnou několik stovek kilometrů na sever, odkud na podzim zase vzlétnou a zopakují migrační proces stejně jako mnoho generací před nimi. 
Kde vidět: Návštěvu rezervace Monarchů stěhovavých v Mexiku je nejlepší směřovat na leden až březen, kdy počet motýlů dosahuje vrcholu. 

Rybák dlouhoocasý

Jak daleko byste cestovali, abyste unikli zimě? Pro Rybáky dlouhoocasé to znamená odletět ze svých letních hnízdišť v Grónsku až k Weddellovu moři na pobřeží Antarktidy a na konci antarktického „léta“ se znovu vrátit. Podniknou tak nejdelší migrační trasu ze všech zvířat na zemi. Ptáci, kteří se krmí z vody během letu, nikdy neletí přímo. Jejich cesta opisuje křivku ve tvaru S a urazí během ní více než 70 000 kilometrů v každém směru. Během svého života, který trvá zhruba 34 let, tak každý průměrný Rybák urazí vzdálenost rovnající se třem zpátečním cestám na Měsíc. 
Kde vidět: Rybáci mohou být spatřeni kdekoli po své migrační trase ze svých hnízdišť v Grónsku. Často je lze vidět na Azorských ostrovech v Portugalsku, kde mají v květnu krátkou zastávku na cestě zpátky na sever. 

Langusty

Napříč celým Karibikem můžete nalézt korýše bez klepet, kteří podnikají jednu z nejneobvyklejších podmořských migračních tras. Na začátku léta se až 50 jednotlivců seřadí do řady a ve formaci připomínající tanec pochodují po mořském dně do hlubších vod oceánu. Vyhnou se tak tropickým bouřím, které bičují Karibik, a navíc hlubší a chladnější vody podporují vývoj vajíček, jež nosí samičky. Jakmile přijde podzim, langusty se přemístí zpět do mělčích vod, ve kterých se rozmnožují. I když není přesně známo, proč se langusty spojují do jedné linie, mají někteří vědci teorii, že tato „taneční“ formace pomáhá chránit členovce před dravci. 
Kde vidět: Migraci těchto tvorů můžete – pokud budete mít štěstí – obvykle spatřit při nočních ponorech v Karibiku na počátku léta. 

Plameňák malý

Každý rok v srpnu se kočovní plameňáci ze subsaharské Afriky přemisťují do oblasti jezer – především na keňské Bogoria – v údolí Great Rift na východě Afriky, aby se zde krmili obrovskými květy mikroskopických modro-zelených řas (cyanobakterie známé jako spirulina) předtím, než vzlétnou na cestu k jezeru Natron v severní Tanzánii, kde se v listopadu páří a budují hnízda. Plameňáci, kterých je kolem 2 milionů, doslova pokryjí obě jezera a vytvoří růžové pohyblivé „moře“, které je opravdu dechberoucí podívanou. 
Kde vidět: Plameňáky malé (spolu s těmi velkými) je obvykle nejjednoduší spatřit během krmného období od srpna do listopadu na jezeře Bogoria nebo během hnízdění, které začíná zhruba od září, na  jezeře Natron, kde se kolem prosince začínají líhnout mláďata.

Kladivouni

O migračním chování žraloků kladivounů se až do roku 2011 nevědělo příliš mnoho. Pak miamská univerzita provedla úspěšnou studii sledování kladivouna, který během 62 dnů urazil neuvěřitelných 1200 kilometrů od jižní Floridy do středu Atlantiku u pobřeží New Jersey. Známější jsou však masová shromáždění těchto kočovných ryb v oblasti mezi ekvádorskými Galapágami, kolumbijským ostrovem Malpelo a  kostarickým ostrovem Cocos, která je známá jako "trojúhelník kladivounů". I když mohou být kladivouni spatřeni v této oblasti po celý rok, nejvíce se shlukují v letních měsících (v počtu až 200 kusů) kolem neobydleného ostrova Cocos, 550 kilometrů od západního pobřeží Kostariky, kde je pro ně dostatek výživné potravy.
Kde vidět: Nejlepší čas pro výlet je od června do prosince ve vyhlášených potápěčských destinacích ostrova Cocos – Bajo Alcone, Dirty Rock a Punta Maria.

Netopýr ovocný

Každý říjen obloha střední Afriky ztmavne díky více než 10 milionům netopýrů slámové barvy, kteří se každoročně vydávají na pouť z Konžské pánve do Národního parku Kasanka v Zambii, kde se živí vodními plody (podobné hroznům), mangem, divokými mišpulemi a bobulemi z červeného mléčného dřeva, kterých je zde v tomto ročním období hojné množství. Během – co do počtu zvířat největší – světové migrace zkonzumují netopýři až 2 kilogramy ovoce každou noc a v okamžiku, kdy tito noční tvorové na konci prosince odlétají, zanechávají stromy zcela ohlodané. 
Kde vidět: Na nejlepší pozorování si vezměte průvodce (a ideálně i ozbrojený doprovod) v Národním parku Kasanaka, který vás vezme do pozorovacích stanovišť ukrytých v korunách stromů.

Užovka proužkovaná

Každý rok na konci podzimu se tisíce užovek vydává na až 32 kilometrů dlouhou cestu do obrovských společných doupat v Manitobě v Kanadě, kde společně přezimují. Toto hadí shromáždění je považované za největší na světě. Když na jaře všichni hadi, kterých je kolem 100 000, vylézají najednou na povrch, není to podívaná pro lidi se slabým srdcem. Poté, co se – nejedovatí a vůči lidem jen mírně agresivní – hadi během letních měsíců rozprchnou za potravou, je můžete znovu vidět pohromadě přibližně v září, kdy se vrací do svého zimoviště. 
Kde vidět: Chcete-li vidět vylézající hady, zamiřte v polovině května k jejich zimním doupatům několik kilometrů na sever od Narcisse, který leží zhruba hodinu jízdy severně od Winnipegu.

Zaujaly Vás popisované destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.