Narozeniny na trinidadském karnevale

K. Košnarová

Karnevalu v karibském státě Trinidad a Tobago se přezdívá nejvelkolepější show na Zemi. Však také Trinidaďané sami říkají, že když se zrovna karnevalu neúčastní, tak se na něj připravují. Když mi kamarádka Joy, jejíž rodina pochází z Karibiku, nabídla, abych se k ní přidala některé tetičky a strýčky v době karnevalu navštívit, neváhala jsem ani minutu. Ten rok se navíc karneval překrýval s mými narozeninami. Co víc bych si na oslavu mohla přát?

Jak to celé začalo?

Historie karnevalu sahá do osmnáctého století, kdy začali francouzští usedlíci vyplňovat čas mezi Vánocemi a Velikonocemi menšími oslavami, bály a kostýmními průvody v ulicích. Jednotlivé menšiny žijící na ostrovech postupně přidávaly španělské, anglické, indické a africké prvky a festival vygradoval do obřích oslav, které si nikdo nenechá ujít. 

Celé skupiny lidí v průvodech oblékají stejně laděné kostýmy.​​​


Dnešní karneval

Lidé si chtějí ještě naposledy užít dobrého jídla, pití a tance před tím, než nastoupí velikonoční půst. Každoročně se slaví v pondělí a v úterý před Popeleční středou. Na rozdíl od ostatních slavných karnevalů je ten trinidadský unikátní v tom, že se ho může jako vystupující zúčastnit každý. Stačí si vybrat oblíbenou část programu nebo hudebního vystoupení a připojit se. Málokdo v dobách oslav pracuje, slaví se totiž doslova ve dne v noci. 

J’ouvert (otvírák)

Karneval začíná v pondělí ve čtyři hodiny ráno průvodem nazvaným J’ouvert (otvírák). Během něj se karnevaloví požitkáři protančí ulicemi a v bujarém veselí na sebe házejí prachové i tekuté barvy nebo bláto. Oslavuje se až do východu slunce. 
Nenechte se ovšem zmýlit, že by si někdo nastavoval budík. Lidé spánkem zbytečně čas neztrácejí. Scházejí se už v neděli večer u přátel doma nebo rovnou čekají na ulicích, popíjejí, povídají si a těší se na událost roku. To byl i náš případ, odjely jsme ke kamarádčině sestřenici, kde jsme společně s její rodinou očekávaly začátek karnevalu.

Nedělní podvečer. Čekání na začátek karnevalu.

 

Ani my s Joy jsme se nemohly dočkat.

 

Pak už jsme konečně vyrazili do ulic, kde už nedočkavě čekaly desetitisíce lidí, aby se zapojily do otvíracího průvodu. V teplých karibských nocích si není potřeba dělat starosti s oblečením na zahřátí, ale je nutné si dopředu opatřit dostatek barevné munice. A nezapomenout vodu, pokrývku hlavy a našinec ze severní polokoule ještě opalovací krém. Jakmile se po východu sluníčko vyhoupne na oblohu, začne okamžitě nepříjemně pálit. Tančící masa je tak rozlehlá, že se z davu nedá jen tak vystoupit. Na to by měli případně pamatovat jedinci, kterým delší davové šílenství nevyhovuje.
Playing Mas (karnevalové pondělí a úterý).

Kostýmům vévodí péřové doplňky.

 

Zbytek pondělí, celé úterý a samozřejmě noc z pondělí na úterý pak vyplňují nekonečné průvody v překrásných a někdy i odvážných kostýmech. Kostýmní průvody se nazývají Mas. Nechybí barvy, peří, čelenky, odhalená kůže a rozverná nálada. Masky a kostýmy si lidé připravují velmi dlouho, někteří si je i sami vyrábí. Berou je na sebe opakovaně a střeží si je jako oko v hlavě.

Další skupina čeká, až na ni dojde řada na přehlídce kostýmů.

 

Čím víc barev, tím lépe.

 

Při sledování přehlídek je žádoucí chránit se před ostrým sluncem.

 

To už se k nám připojil uncle Michael, kamarádčin strýc, u kterého jsme byly ubytované a který si nás po zbytek karnevalu vzal na starost. Každého zdravil, až jsme měly pocit, že se s každým na ostrově zná. Svojí nové roli průvodce dostál na výbornou, nezmeškaly jsme žádný důležitý bod programu, a ještě nám stihl ukázat město. 

Joy a uncle Michael.

Calypso, Soca a plechové bubny

Co by to bylo za karneval, kdyby se nenesl v rytmu karibské hudby. Dříve mu dominoval hudební styl Calypso, který vznikl přímo na Trinidadu na počátku devatenáctého století a byl založený na rytmických hudebních prvcích západní Afriky. Do Karibiku ho přivezli otroci francouzských majitelů plantáží.

Příjemné karibské klima přeje odvážnějším kostýmům.

 

Od osmdesátých let minulého století je slyšet spíše Soca, hudební styl, který přišel z anglofonních karibských zemí. Kombinuje původní karibskou a elektronickou hudbu. 

Twerking se stal oblíbenou kratochvílí karnevalových tanečníků.

 

Ulicemi pomalu projíždí náklaďáky vezoucí na korbách obrovské sound systemy. Obsluhují je DJové tak, aby bylo hudbu slyšet doslova všude. Přímo na korbách s nimi jedou tanečníci a tanečnice oděné do kostýmů ozdobených peřím a blyštivými kamínky. Další tisíce tanečníků je následují. 

Joy se sestřenicí.

 

Průvod neuteče, na pózování se vždycky najde čas. V pozadí sound system naložený na náklaďák.

 

Ne všechny kostýmy odhalují vše. 

 

Je však možné zaslechnout i zvuk plechových bubnů, hudebního nástroje pocházejícího z dob otrokářství přímo z Trinidadu a Tobaga. Bubnové orchestry taktéž naložené na vozy projíždí ulicemi a za nimi tančí příznivci tohoto hudebního stylu. 

Projíždějící bubnový orchestr.

Rice&Peas

Doma nám uncle Michael uvařil Rice&Peas, výtečnou karibskou specialitu, pod kterou se skrývá rýže vařená v kokosovém mléce posléze smažená na pánvi s červenými fazolemi, dochucená kořením a bylinkami. Po nepřetržitém slavení nám výživné jídlo přišlo vhod. Angličtináři správně tuší nějakou zradu. Pea znamená v překladu hrášek, nicméně v některých částech Karibiku se tak říká právě červeným fazolím.

Velikonoce na Barbadosu

V úterý v noci se jako mávnutím kouzelného proutku vše zklidnilo. Většina obyvatel Trinidadu a Tobago se hlásí ke křesťanství, a tudíž se začalo s velikonočními náboženskými obřady. Na Popeleční středu jsme se ještě zúčastnily mše a poté se už přesunuly na Barbados za dalšími příbuznými, kde se nás pro změnu ujala teta, Auntie Viola.

Na Barbadosu by byl hřích nejít na pláž.

 

Východní pobřeží Barbadosu je divoké a láká milovníky surfování.

 

Západní pobřeží Barbadosu nabízí pláže jako z katalogu a láká milovníky lenošení na pláži.

 

Východní pobřeží těsně před západem slunce.

 

Na dvorku u auntie Violy.

Autorka článku a fotografií o sobě: «Jmenuji se Tereza Košnařová. Vzděláním jsem Textilní materiálový inženýr, profesí Supply Chain Manager, toho času jsem na rodičovské dovolené. Už snad od narození miluji cestování a od té doby se mi podařilo navštívit nebo procestovat již 56 zemí. Doposud jsem na cestách strávila tři roky života a rozhodně nekončím, jen teď cestujeme s manželem a s dcerou. 
Na cestách fotím a zachycuji momenty běžného života i další zajímavosti. O zážitcích při promítání vybraných fotografií vyprávím na cestovatelských přednáškách, které na různých místech pořádám.
Aktuálně jsem dokončila knihu o Nepálu a Indii, kterou jsem nazvala Jednou se mi splní sen. Předprodej knihy začíná 30. ledna 2023 a poběží 30 dní. Více informací nejenom o knize najdete na mém instagramu tera_vintera.»

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Tereza Košnarová

Předchozí článek

Nejrozmanitější a nejlepší gurmánské zážitky na Maltě

Další článek

Navštivte 8 nejlepších míst v Namibii

Související články

Články

Národní park Chiloé – přírodní klenot Chile

Ostrov Chiloé má osobitou pověst - místní rybáři zde žijí svým způsobem odtrženi od zbytku Chile, poměrně moderní a civilizované země a návštěvníci tu tedy mohou najít pořádnou porci historie, tradic a folkloru. Stejnojmenný národní park je pak nádhernou ukázkou bujícího a místy až neprostupného deštného pralesa a nedotčené a drsné přírody vůbec. Uvítání v Chile Národní park Chiloé se stal vlastně hned naším prvním cílem po příletu do Chile, nepochybně jedné z nejrozmanitějších zemí planety. Po celodenním, přesto nečekaně komfortním přejezdu autobusem ze Santiaga do Puerto Montt míříme dalším spojem do hlavního města ostrova, Castra. Jediný…

Články

2 týdny v mexickém Chiapasu

Mexický stát Chiapas je známý díky nádherné přírodě, mayům, kteří zde pobývají a tzv. Zapatově armádě (největší mexická odbojová skupina). Naneštěstí je tato oblast Mexika stále dosti opomíjená a příliš mnoho turistů sem nezavítá. Doprava v Chiapasu je velmi zdlouhavá, jelikož je spousta cest nezpevněných a projíždí se horskými vesničkami. Džungle a kostely Dvě nejvýznamnější města v zeleném státě jsou Palenque a San Cristobal de las Casas. Jde o skvělá výstupní místa na okolní poznávání.  Městečko Palenque neohromí svou velikostí, ale spíše lokalitou – leží ukryté v džungli, kde se stále ve volné přírodě houpou opice na stromech.  Montebello…

Články

Jak jsem mrzla v Brazílii: proč je zima v São Paulu horší než v Praze

Jsem ten typ člověka, který má rád teplo nebo klidně i takové to lepivé vedro…během ledna, když teplota u nás klesne k nule nebo pod ní, vidím se na pláži v Karibiku nebo aspoň v Záhřebu. Brazilské teplíčko jsem si rychle oblíbila. Do São Paula jsem odletěla na konci prosince, tedy uprostřed léta. Žabky, tady pod slavnou značkou havaianas, jsem nesundala z nohou. Skoro každý den pár kapek příjemného horkého deště a děti ve školce jsme dvakrát denně mazaly opalovacím krémem. U vás v Evropě je ale větší zima Pro Brazilce…

Články

Karneval v Benátkách - užijte si největší párty roku

Do Benátek se každoročně sjíždí lidé z daleka, široka, aby se zúčastnili největší zdejší události a ukojili svou vášeň pro drahé a načančané ošacení. Během karnevalu se ulice města naplní do detailu vyrobenými a pečlivě vybranými maskami, rozehrají se všemi barvami a rozezní rykem a veselím akcí a atrakcí, které k tomuto svátku patří. Navštivte „plovoucí město“ právě v únoru a zažijete okouzlující večery, budete udiveni propracovanými tradicemi, stejně tak jako drobnými sladkostmi, kterých se vám jistě dostane v hojné míře. Benátky ze své podstaty nabízejí ideální „pohádkové“ kulisy pro návštěvníky v pestrých maskách © Vigen M /…