©
Žluté hory neboli Huangshan se nacházejí na východě Číny v provincii Anchuej jižně od řeky Jang-c’-ťiang. Byly zařazeny do světového dědictví UNESCO a jsou jednou z nejnavštěvovanějších míst v Číně. Nejvyšší vrcholky sahají do výšky až 1 806 m. n. m. a skalní masivy jsou složeny ze světlé žuly.
Žluté hory byly jedním z nejkrásnějších míst, které jsem při své cestě po Číně navštívila. Moje cesta započala v Šanghaji. Po asi 10 hodinách jízdy autobusem ve zběsilém čínském provozu, kdy se pořád troubí a kličkuje, přijíždím do městečka Tangkou, které leží přímo pod Žlutými horami a je tak skvělým výchozím bodem pro jejich návštěvu.
Vodopád Devíti draků
Po příjezdu jsem neotálela a ještě vyrazila na malý výlet k vodopádu Devíti draků. Zdejší krajina je odlišná od té pekingské či šanghajské. Procházela jsem bambusovými lesy podél říčky. Z nitra lesů se ozývaly zvláštní zvuky všemožných živočichů. Řeku jsem přecházela po můstcích, které byly ověšené červenými modlitebními stužkami. Po cestě jsem potkala i několik chrámů, ze kterých se linuly zvuky manter. Na samém konci cesty a strmém výstupu po schodech jsem došla k cíli, k asi nekrásnějšímu vodopádu, který jsem doposud viděla. Voda padala z obrovské výšky ze skály, jejíž vrcholy se ztrácely v mlze.
Kdy vyrazit na cestu
Na výlet do Žlutých hor je ideální vyrazit časně ráno. Ono totiž pár hodin zabere, než člověk vystoupá po strmých schodech na jejich vrcholky. Přímo z Tangkou jezdí autobusy, které člověka zavezou přímo ke vstupní bráně. Tady se zaplatí vstupné (v přepočtu asi 800 Kč) a pak se stačí vydat na cestu po svých nebo lanovkou.
Proč mystické?
Mystické hory se jim říká kvůli častým mlhám, které jejich vrcholky halí do mléčného oparu. Já jsem jejich mystičnost zažila na vlastní kůži. Asi po hodině stoupání a stálému se vyhýbání nosičům, tahajícím nahoru stavební materiál, jsem se ocitla v husté mlze. Vidět bylo sotva na dva metry. Mlha mě bohužel provázela celou cestu a držela se i nahoře, kde navíc začalo pršet. Počasí je tu opravdu nevyzpytatelné a člověk by měl být připraven na všechno. Místo překrásných výhledů jsem před sebou měla bílou oponu z husté mlhy.
Výletní okruhy
Na vrcholcích hor vede několik výletních okruhů. Některé jsou delší, některé kratší. Stačí se rozhodnout podle času, který tu chcete strávit. Dá se tu i ubytovat, což musí být skvělý zážitek, pokud vyjde počasí a člověk si přivstane na východ slunce. Navíc nemusíš dvakrát platit vstupné do hor, když tu chceš strávit víc než jeden den.
Výletní stezky se klikatí podél skal na visutých chodnících. Všude kolem jsou pokroucené borovice všemožných tvarů, z nichž jsou některé staré až 1500 let. Občas se stoupá, občas se klesá, vše samozřejmě hodně strmě, aby si kolena ani na chvíli neodpočala. Občas jsem sešla i tak nízko, že jsem se dostala ze zajetí mlhy, ale záhy jsem do ní zase vystoupala.
Zážitek to byl velký a i přes hustou mlhu a déšť se mi občas naskytly nezapomenutelné výhledy, kterých jsem si cenila o to víc. Žluté hory jsem opouštěla plná vzpomínek a zážitků. Hodně srandovní bylo sledovat Číňany, kteří po cestě dolů schody doslova sbíhali. Dole u autobusu potom kvíleli a hekali. Ti, kteří měli kolena v ucházejícím stavu, odnášeli do autobusů ty méně zdatné. 
Autorka Barbora Fialová je online marketérka, cestovatelka a fotografka. Více informací naleznete na webu fijalka.cz.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Číny? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet China Discover.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
