Máte rádi neobvyklá místa? Vyhýbáte se při cestování turisticky nejvytíženějším oblastem? Toto může být inspirace pro vás.

Aralské moře

Voda v něm je tak slaná, že plavete na hladině jako korek. Na celé pláži jste široko daleko jen vy a nikdo jiný. Znáte-li jeho příběh, může to být lehce depresivní. Tahle koupel tak zůstane ve vašich vzpomínkách opravdu navěky. Věřte nám!

O Aralském moři a jeho zániku toho bylo napsáno již mnoho. Není to veselé čtení. Právě naopak, je to jedna z největších ekologických katastrof způsobená člověkem.

Jak se k němu dostat?

Je více možností. Ten nejobvyklejší je organizovaný výlet s agenturou ve voze 4x4 a průvodcem. Ty nejznámější vyjíždějí z bývalých rybářských měst Nukus (Uzbekistán) a Aral (Kazachstán). Protože my jsme právě projížděli Uzbekistánem po vlastní ose, směřovali jsme k jezeru ze západu.


Náhoda nás zavedla do maličké vesnice, kde dnes žije asi 200 stálých obyvatel. Jmenuje se Komsomolsk na Ustyurte a Google mapy ji mají problém najít. Je to jedna z bývalých rybářských vesnic, kdysi 15 kilometrů od pláže. Dnes tu část lidí pracuje na „kompresoru“ (jedna ze součástí řetězce těžby zemního plynu), někdo je v důchodu a někdo dojíždí za prací do nejbližšího města. Právě tady jsme nasedli do ruského UAZe a neskutečnou rychlostí se řítili stepí, abychom konečně spatřili náš cíl.

Na pláži

První pohled se nám naskytl z útesů. Stojíte nahoře, pod vámi se rozprostírá velká pláž a daleko od vás vidíte moře. Z prvotního úžasu vás vyvede průvodce, který zmíní, že teď stojíte na bývalé pláži. Tady se jako malý jezdil s rodiči koupat. Najednou naplno vnímáte tu hloubku pod sebou. Snažíte se odhadnout, jak daleko je od vás ta louže namísto rybníka.

Když to trošku rozdýcháme, pokračujeme k moři samotnému jezeru dolů. Sjíždíme z útesů, ze kterých bychom se na motorkách dolů nikdy neodvážili. Opět chválíme místního řidiče, že si tak troufá a věříme, že ví co dělá. Auto zůstává dobrých 200 metrů od vody. Pláž je vlhká a bahnitá, takže dál pokračujeme po svých. Ve vzduchu se mísí spousta podnětů. V jednu chvíli cítíte vůni slané vody, v jinou zápach vysychajícího bahna.

Slunce pálí a tak hurá do vody. Nejprve je nutno překonat několik desítek metrů pláže. Mušle bodají do nohou, ale touha se vykoupat je větší. Už jsme jen pár metrů od cíle a přichází další překážka. Nohy se nám boří do bahna. Je hluboké a těžké. To už ale cítíme první kapky vody na chodidlech. Pomalu postupujeme dál, voda už je po kolena. Trvá to, dno se svažuje jen mírně. Po pár dalších metrech už ale do vody můžeme skočit a doplavat do větší hloubky. Potápět se zde ale nejde, koncentrace soli vás pod hladinu nepustí.

Když se dostatečně nabažíme pocitu plavat jako korek na hladině, je čas celý proces vstupu do vody provést v opačném pořadí. Nakonec se pořádně opláchneme čistou vodou, protože na kůži je to velké množství soli a bahna opravdu nepříjemné. Tu jsme si vzali vlastní s sebou, protože v okolní vyprahlé krajině bychom ji hledali marně.

Co dodat?

Mise splněna, nasedáme do auta a vracíme se do vesnice. Cesta zpátky už není tak veselá a většinu cesty mlčíme. Je potřeba si tenhle výlet v hlavě zpracovat. Zpětně musíme říct, že je to jeden z nejsilnějších zážitků za posledního půl roku cestování. V Uzbekistánu můžete vidět spoustu krásných míst. Města hedvábné stezky, zajímavě se vlnící step, ale moře jen jedno. A ještě k tomu je tolik jiné od všech ostatních moří.

Chtěli byste se v něm alespoň jednou za život vykoupat i vy? Budete si muset trochu pospíšit, protože je to právě tohle moře, kterému se jeho život rychle krátí.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Střední Asie? V e-shopu najdete tištěné průvodce. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.