Na podzim se u lyžařů projevují abstinenční příznaky, které se nejlépe léčí na ledovcích – zatímco tradiční střediska postupně otevírají až na přelomu listopadu a prosince, na ledovcích je sezóna v plném proudu zpravidla od konce října.
I když mnohé ledovcové areály už mají skutečný ledovec jen na části svých sjezdovek, dokáží s pomocí zásob sněhu z minulé zimy a vysoké nadmořské výšky otevřít většinu svých sjezdovek během října či listopadu, a nabídnout tak plnohodnotné lyžování. Nejčastěji čeští lyžaři míří na rakouské ledovce, jež vzhledem k jejich počtu, rozloze i vzdálenosti nabízejí nejefektivnější poměr výkon/cena. Každý z nich má přitom své pomyslné nej.
Hintertux... nejvšestrannější
Hintertux v údolí Zillertal se dá považovat za nejvšestrannější ledovec Rakouska, protože je jednak dosti rozsáhlý a má jak sportovní, tak pohodovější terény, rušnější místa i klidnější zákoutí. Navíc je díky česko-německo-rakouské dálnici jedním z nejsnadněji dostupných.
Na ledovec se šplhají ve třech úsecích kapacitní kabinkové lanovky. Hlavní ledovcový areál se rozkládá nad stanicí Fernerhaus s velkou samoobslužnou restaurací a veškerým zázemím. Prostorné slalomové svahy stékají z vrcholu Gefrorene Wand, naopak protilehlé sjezdovky pod pyramidovitým vrcholem Olperer jsou mírnější, namodralé. Příjemně svižné červené dálnice skýtá ledovec Kaserer.
Jako atrakci mohou lyžaři přímo v aráelu navštívit ledovcovou jeskyni.
Stubai... největší
V rozloze, na které se lyžařský areál rozkládá, vede v Rakousku Stubaiský ledovec, sestávající hned z pěti vzájemně propojených menších i větších ledovcových polí. Stubai má celkově mírnější terény s převahou pohodových dálnic, zato se zdá být prostornější a přívětivější, proto se profiluje i jako středisko mimořádně přívětivé k dětem. Těm slouží i velký výukový park ve stanici Gamsgarten, kde se nachází jedna ze dvou velkých restaurací s veškerým zázemím.
Z údolí vede na Stubaiský ledovec nejmodernější typ lanovky 3S, která je jednak mimořádně odolná proti větru, zároveň má prostorné kabinky s luxusními sedačkami, je rychlejší než běžné kabinky a celá trasa je pokryta wi-fi signálem.
Sölden... nejslavnější
Díky každoročnímu pořadatelství Světového poháru a bondovkám je Sölden pravděpodobně nejslavnějším ledovcovým areálem Rakouska. Vysoko nad lyžařským letoviskem se rozprostírají hned dva ledovce – stinný a strmý Rettenbach a slunečný a mírný Tiefenbach, spojené lyžařským tunelem. Dokud není v provozu klasický neledovcový areál, šplhá se k nim po horské silnici, jinak je přístupný soustavou lanovek a sjezdovek přes Giggijoch přímo ze Söldenu. Ve výškách nad tři tisíce metrů jsou umístěné tři vyhlídkové platformy, z nichž můžete přehlédnout značnou část Tyrolska.
Velkým lákadlem údolí Ötztal, v němž Sölden leží, je velký termální akvapark v Längenfeldu. Kromě vodních radovánek nechybí sauny, kosmetické kúry ani fitness – vše v nadstandardním množství i kvalitě.
Kitzsteinhorn... nejbližší
Kitzsteinhorn nad malebnou vesničkou Kaprun je takové alpské Bibione – každý ho zná, je tu vždy velmi živo, přitom běžný lyžař tu bude nejspíš spokojen. Na ledovci pod Kitzsteinhornem se totiž rozlévají typické přehledné a pravidelně skloněné modré a červené ledovcové tratě. Hlavní tratě obsluhuje moderní kabinková lanovka, takže se není nutné unavovat na vlecích. Z celého ledovce je velmi působivý pohled na jezero Zell am See, z vrcholu pak i na hřeben Vysokých Taur včetně Grossglockneru, nejvyšší hory Rakouska.
Pitztal... nejvyšší
Pitztalský ledovec je menší, díky čemuž působí velmi kompaktně, a má převahu svižných červených sjezdovek, i když občas proložených ploššími úseky. Areál je výrazně útulnější než třeba na Hintertuxu, navíc je ze všech rakouských ledovců nejvyšší s parádní vyhlídkou na třiatřičtvrtětisícovou horu Wildpsitze, nejvyšší v Tyrolsku. Na nejvyšším vrcholu Hinteren Wildkogel (3 440 m) je kromě vyhlídkové terasy i příjemná kavárna.
.
Mölltal... nejslunečnější
Mölltalský ledovec v Korutanech je malý, přehledný, přitom příjemně rozmanitý s rozličnými obtížnostmi tratí. Oproti tyrolským ledovcům zaostává jednak ve velikosti, ale i v dopravní dostupnosti, takže tu nebývá tak nabito. Díky své poloze na jižní straně Alp patří i k nejslunečnějším ledovcovým areálům. Široký a dálničně přehledný hlavní svah pod horou Schareck (3 123 m) působí, jako by byl „střechou“ Vysokých Taur – lyžaře omámí dalekým rozhledem, kde panoramatu dominuje nepřehlédnutelná špice Grossglockneru.
Kaunertal... nejzapadlejší
Kaunertal na západě Tyrolska je dopravně nejhůře dostupný ledovec, což má ovšem své výhody – bývá tu nejklidněji, navíc se dá parkovat opravdu až na úpatí ledovce, bez mnohdy úmorných výjezdů dlouhými lanovkami z údolí. Celý ledovcový areál je velmi přehledný – dominují mu dlouhé vleky Weissee, které zpřístupňující zprvu prudší, později mírné ledovcové svahy. Členitější a celkově náročnější terén je podél kabinkové lanovky Karlesjoch, kde si lyžaři užijí i terénních vln a zlomů.
Specialitou Kaunertalu je černá sjezdovka, do níž se vjíždí tunelem a ta se pak dále prodírá vysokohorským terénem hluboko pod úpatí ledovce.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Rakouska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Rakousko a další podrobnější informace k lyžování v Rakousku na snow.cz.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.