Pokud jste v srdci vášnivý cestovatel, tak jako já, ale zároveň student s poloprázdnými kapsami, pak jistě se mnou budete sdílet nadšení z levných letenek opravdu kamkoliv a možnosti vidět toho, co nejvíce za co nejkratší možnou dobu.
Jednou takhle na přednášce jsem narazila na levné letenky do Turína – no, jo, ale Turín samotný, to mi asi nebude stačit. A tak se mi začal v hlavě rodit plán, zatímco jsem brouzdala prstem po mapě Itálie: začnu v Turíně, přesunu se do Janova, odtud je to kousek do národního parku Cinque Terre, který jsem už dlouho toužila vidět, a odletím z finální destinace, z toskánské Pisy.
První zastávka: Turín
Svou cestu jsem zahájila příletem do kolébky automobilky Fiat, kávy Lavazza a italské tradice aperitivu. Město mě přivítalo krásnými historickými památkami a ulicemi.
Kdybych měla z prozkoumávání Turína něco určitě vypíchnout, tak to bude dominanta města, věž Mole Antonelliana, historická brána Porta Palatina a promenáda kolem řeky ve čtvrti Crocetta. Taktéž doporučuji výbornou zmrzlinu, na kterou narazíte v ulici Via Roma z 16. století, která spojuje náměstí Piazza Carlo Felice s náměstím Piazza Castello.
Po nespočtu ušlých kroků napříč průmyslovým městem Turín, mi mé dobrodružství téměř překazily italské vlaky, a to hned můj druhý den cesty. Na nádraží jsem se totiž dozvěděla, že vlaková společnost, kterou jsem se měla přesunout do nedalekého Janova, vyhlásila stávku. Všechny vlaky byly zrušené po celý den až do odvolání.
Nebudu lhát, docela jsem zpanikařila, jelikož můj italský plán doslova závisel na vlakových spojeních, s kterými jsem doposud neměla jediný problém. V závalu adrenalinu jsem začala vymýšlet jakoukoliv alternativu až jsem se se svým původním lístkem dostala do vlaku jiné společnosti, který jel také směrem Janov. Popravdě ani nevím jak. Lístek na tento vlak byl však o dost dražší, ale já už byla smířená s tím cenu doplatit. Jednoduše jsem byla ráda, že jedu podle svého plánu a nikde nezůstanu zaseknutá.
V moment, kdy přišla paní průvodčí, mi však spadl kámen ze srdce úplně. Tahle paní průvodčí byla tak hodná, že se mi jen podívala na lístek a doplatit rozdíl v ceně po mně ani nechtěla.
Druhá zastávka: Janov
Po adrenalinové cestě vlakem mě už přivítalo klidné přístavní město Janov. Pro ty z vás, kteří to neví, Janov je hlavní město Ligurie a zároveň rodiště slavného Kryštofa Kolumba. Co podle mého názoru stojí za to vidět, je Katedrála di San Lorenzo, náměstí Piazza De Ferrari, Dům Kryštofa Kolumba, čtvrť z barevných domečků Nervi a unikátní Biosfera ve tvaru skleněné koule, která slouží jako kulturní a vzdělávací centrum.
Pokud cestujete všemi smysly, zejména chuťovými buňkami, tak jako já, pak v Janově doporučuji ochutnat bazalkové pesto nebo focacciu, jelikož obojí má svůj původ právě v Janově.
Třetí zastávka: Pohádkové Cinque Terre
Asi nejkrásnějším místem z celé mé cesty byl národní park Cinque Terre, na jehož krásy jen tak nezapomenete. Cinque Terre se skládá z pěti malebných vesniček, jejichž barevné domečky jsou postavené v sevření skal. Jejich názvy zní: Monterosso al Mare, Manarola, Riomaggiore, Vernazza a Corniglia. Všechny jsou zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.
Do vesniček se dostanete pohodlně vlakem a můžete navštívit všechny nebo jen několik z nich, záleží na vás. Vlak staví ve všech z nich. Pokud máte strach, že všechny na jeden zátah nestihnete, tak se nemusíte bát, je to možné, ale musíte vyrazit opravdu brzy ráno a vyhradit si na to celý den.
Ze všech zmíněných vesniček se mi asi nejvíce líbila Manarola a Riomaggiore. V Manarole najdete nádhernou vyhlídku na okolní barevné domečky, skály a moře, v Riomaggiore je zas krásná pláž, kde se můžete vykoupat v průzračné vodě. O barevné domečky v Riomaggiore také nepřijdete.
Cíl: Pisa
Cílovou destinací mého italského dobrodružství byla Pisa s její ikonickou šikmou věží. Avšak rovnou mohu říct, že Pisa není jen o téhle ikonické stavbě. Město toho má mnohem víc, co nabídnout.
Při vaší návštěvě neopomeňte náměstí Zázraků, náměstí Piazza dei Cavalieri, výjimečný gotický kostelík Santa Maria della Spina nebo botanickou zahradu Orto Botanico di Pisa, která je jednou z nejstarších v Evropě.
Z Pisy už mě sice čekalo letadlo zpět domů, ale moje cestovatelská duše byla naprosto spokojená, alespoň na tu chvíli, dokud zas nevymyslím další dobrodružství.
Autorka textu a fotografií o sobě: «Jmenuji se Monika Havrdová, a jsem nadšená cestovatelka, tanečnice a příznivkyně všech písmenek a slov. O svých cestách píšu na blogu www.loudavymkrokem.cz.»
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.