V mnoha ohledech je to zázrak, že se dnes můžeme dozvědět něco o neuvěřitelné a ucelené mytologii Irska. Příběhy této země byly sdíleny ústně po stovky let a byly zapisovány pouze středověkými mnichy, kteří často měnili děj, degradovali staré bohy na pouhé smrtelníky a někdy do příběhu vkládali křesťanský konec.

Ironií však je, že bez mnichů by tyto pohanské legendy byly po staletích nadvlády křesťanství, dobývání a kolonizace ztraceny v celém svém rozsahu.  Máme proto štěstí, že, byť v pozměněné podobě, příběhy vůbec přežily. Irské bájesloví může působit podivně, vulgárně a poněkud matoucně, ale také magicky, inspirativně a zábavně. Navíc místa spojená s nejslavnějšími postavami jsou stále hlavními rysy ostrova. Řádky, které se chystáte číst, jsou jen výchozím bodem pro vaše neomezené dobrodružné cesty do krajiny legendárního Irska.

Bylo, nebylo…

Příběh o prvních mýtických obyvatelích Irska byl zaznamenán v Knize invazí, v originálním názvu Lebor Gabála Érenn, z jedenáctého století, která spojuje biblické příběhy, pohanskou mytologii a skutečnou historii. V knize jsou první dvě vlny osadníků Irska zcela vymýceny, až když třetí skupina, Nemediáni, dopadli takřka podobně, zachránilo se posledních třicet mužů, kteří se následně rozutekli. Někteří zamířili do Británie, druzí do Řecka a další na bezejmenné ostrovy na severu. Ti, kteří uprchli do Řecka, se po dvou set třiceti letech vrací zpět známí jako skupina Fir Bolg a usazují se pod označením High Kings.
Nemediáni, kteří uprchli na sever, tráví svůj čas získáváním nadpřirozených schopností a navrací se do Irska s novým jménem Tuatha Dé Danann neboli Danaové, což v překladu znamená lidé bohyně Danu. Fakta o tom, kdo skutečně Danu byla, jsou ztracena v historii, i když se předpokládá, že právě ona hrála hlavní roli ve vzdělávání těchto nových bohů a bohyní k jejich magickým silám. Po návratu do Irska bojují Danaové se skupinou Fir Bolg a následně získávají právo vládnout zemi.

Tuatha Dé Danann zahrnuje bohy pro moře, řemeslo a léčení a bohyně války, plodnosti a ročních období. Nejstarší a nejmoudřejší z nich byl Dagda, na kterého se přihlíželo jako na duchovního otce kmene (často doslova míněno, jelikož mnohé z nich vychoval) a spojoval se s druidy a moudrostí. Je obdivován pro svou sílu a je také známý svou magickou hůlkou, kterou mohl zabít i vzkřísit lidi, a kotlem, který nebyl nikdy prázdný. Než byl v bitvě otráven, vládl osmdesát let z oblasti Brú na Bóinne, nyní uznávané jako jedno z nejúžasnějších prehistorických míst v Evropě.

Na straně Dagdy během jeho časného úspěšného válečného úsilí stála královna přízraků Morrígan, trojná bohyně války a osudu, která je pravděpodobně nejvíce známá tím, že měla co dočinění se smrtí hrdiny Cúchulainna (více o něm později). Najdete ji na každém krvavém bitevním poli, kde se promění ve vránu a letí nad hlavami válečníků, které inspiruje ke statečným a smrtícím činům. Hledejte ji, pokud se odvážíte, v Oweynagatu v Rathcroghan v hrabství County Roscommon. Říká se, že je to irská brána na věčnost.

Na keltský svátek Samhain (předchůdce Halloweenu, který označuje konec sezóny sklizně), se zde objevuje Morrígan, která navádí zlé šelmy, aby zpustošily zemi a přivolaly zimu. Pokud máte pro strach uděláno, místní skvělé návštěvnické centrum pořádá přímo na Halloween strašidelné turné.

Hrdinové, královny a obři

S kmenem Tuatha Dé Danann jsou spojeni nejznámější hrdinové Irska včetně hrůzostrašného Cúchulainna, který se ve věku pouhých sedmnácti let proslavil tím, že ubránil tradiční královské sídlo v Ulsteru Emain Macha. Zatímco zbytek ulsterské armády je zasažen prokletím, Cúchulainn se odvolává na své právo boje „jeden na jednoho“ a poráží jednoho válečníka z armády královny Medb. 
V současné době si mohou návštěvníci pozůstatků Emain Macha v archeologickém nalezišti Navan Fort vychutnat pohlcující zážitek z válečného umění, keramiky a vaření, stejně jako z bohaté historie spojené s místem.
 
Návštěvníci Navan Fort dnes mohou prozkoumat zrekonstruované chýše z doby železné i slavnou pevnost hrdiny Cúchulainna. © Carsten Krieger / Getty Images
Po mnoha epických činech je nakonec Cúchulainn zabit kopím hozeným synem jednoho z mnoha mužů, které Cúchulainn zabil. Když hrdina spatří, jak se jeho vnitřnosti rozlévají, ví, že přišel jeho čas. Protože chtěl však Cúchulainn zemřít se vztyčenou hlavou, přivázal se ke kameni a do poslední chvíle čelil svým nepřátelům, kteří se příliš báli na to, aby se přiblížili k jeho mrtvolnému tělu, dokud na jeho rameni nepřistál havran symbolizující skutečný konec. 
Menhir zvaný clochafarmore stojící poblíž Dundalku byl tradičně považován za místo posledního hrdinova výdechu. Nachází se tu také kruh pravdy: velké kameny tyčící se v poli zvaném Pole zabití (Field of Slaughter) a archeologické důkazy dosvědčují, že toto místo bylo kdysi skutečným dějištěm legendární bitvy. Umírající Cúchulainn je také zvěčněn v nádherné bronzové soše Olivera Shepparda u vchodu do dublinského poštovního domu. Vyobrazení sochy často se objevuje i v nástěnných malbách v Belfastu a je ctěné oběma komunitami: nacionalisty jako symbol irské kultury a odolnosti a unionisty jako reprezentace ulsterského válečníka.

Nejslavnější Cúchulainnovou protivnicí byla královna Medb (také hláskovaná jako Meadhbh, Méabh a Maeve), válečná bohyně z provincie Connacht. Známá pro řadu významných manželů a milenců byla také klíčovým hráčem při vedení dvou oddělených válek s Ulsterem: jednu vedla, protože král Ulsteru (a její bývalý manžel) ji znásilnil; a další, aby zachytila býka, který by zajistil, že její bohatství bude rovné bohatství jejího nového manžela. Byla fascinující a hrůzostrašná zároveň, rozhodně působila jako někdo, s kým nebylo radno se zaplést a zanechala svou stopu po celé provincii. Vládla od zmíněného místa Rathcroghan, přičemž nyní je více spojována s městem Sligo. Dominantou tamního panorama s výhledem na Strandhill je Knocknarea - vápencový kopec s obrovskou mohylou, na kterou se můžete vydat. Říká se, že Medb je zde pohřbena s kopím v ruce, jak čelí Ulsteru připravená znovu bojovat v případě dalšího útoku svých starých nepřátel. Kromě návštěvy hrobu irské hrdinky si zde z mohyly užijete také nádherný výhled na poloostrov.

Dalším místem, kde se setkává legenda s krajinou, jsou Obrovy schody. Význačné pilíře tohoto místa uznaného Světovým dědictvím jsou prý tím, co zůstalo po cestě vybudované obrem proslulým jako Fionn mac Cumhaill (anglicky jako Finn McCool) za účelem boje proti skotskému obrovi Benandonnerovi. Fionnovy eskapády jsou popsány v příbězích známých jako Fenianský cyklus, který vypráví o jeho skupině bojovníků, Fianna, jak cestují po ostrově.

Jeho úspěch jakožto hrdiny byl přičítán skutečnosti, že náhodou jako malý chlapec snědl Lososa poznání, který ho požehnal všemi znalostmi světa. Fionnův syn, Oisín, je téměř stejně slavný jako jeho otec a je považován za největšího básníka irské mytologie a vypravěče všech příběhů z Fenianského cyklu. Nicméně větší slávu mu přinesla jeho role v tragickém milostném příběhu. Aby se oženil s krásnou vílí ženou, cestuje do Tír na nÓg, neboli do Keltského onoho světa. Když se vrátí o tři roky později, zjistí, že v lidském světě uplynulo tři sta let a Irsko se změnilo k nepoznání. Než se může vrátit ke své pohádkové ženě, padá z bílého pohádkového koně a okamžitě stárne a umírá. Místní obyvatelé už dávno pojmenovali Oisínovo místo odpočinku jako Glenasmole, je to část cesty Dublinských hor a také příjemná túra.
Díky nedávnému komunitnímu projektu stovky lidí přinášejí do Glenasmole kámen, aby postavili mohylu pro Oisína – spatříte to na vlastní oči, když budete stoupat krajinou a možná zahlédnete i divoké bílé koně, kteří se zatoulají na návštěvu z Keltského onoho světa. 

Víly, jak je neznáte…

Tuatha Dé Danann vládli Irsku jako High Kings po nějakou dobu, ale podle Knihy invazí byli poraženi v bitvě skupinou lidských vojáků z Ibérie, kteří si říkali Milesiáni. Obě skupiny souhlasily, že by vládly Irsku společně: Milesiáni by vládli zemi, zatímco kmen Tuatha Dé Danann by vládl Keltskému onomu světu od paláců skrytých uvnitř hliněných kopců zvaných z irštiny sidhe. Tuatha Dé Danann tak ustoupil a jeho síly poněkud chřadly. Časem se kmen stal známý pod přezdívkou Sidhe po jejich nových domech, nebo také jako „dobrý lid“, případně se jim jednoduše říkalo „víly“. 

Tradičně vysoká, hezká rasa s vlastními bitvami, zálibami a milostnými životy je kmen Sidhe více podobný Tolkienovým elfům než malým, okřídleným vílám, které se objevují v animovaných filmech. Jejich dobrý vzhled a výrazný způsob mluvení jim přinesl přezdívku „šlechta“ na západě Irska. Na jiných místech se jich lidé báli a obviňovali je z toho, že kradli děti a mladé lidi a odváděli je do Keltského onoho světa. Není zcela jasné, jak silná víra v tyto „víly“ opravdu byla, ale existuje důkaz, že v některých částech země, zejména ve venkovských oblastech, víra v ně seděla šťastně vedle katolicismu až do počátku dvacátého století (vážení laureáti Nobelovy ceny Irska WB Yeats a Samuel Beckett ve víly věřili) a lesy kolem Benbulbenu jsou označovány jako jedno z jejich hlavních sídel.
Pakliže jsou v dnešní době už takřka zapomenuti, připomínají je na ostrově alespoň hliněné kopce podobající se starobylým hrobům, které obývali. Existuje také více než 40 000 „pohádkových pevností“, které dnes známe jako pozůstatky kruhových obydlí z doby železné.

Legenda praví, že smůla, nebo dokonce smrt dopadne na každého, kdo některý z nich zničí, což symbolizuje obrovský důvod, proč tolik pevností zůstalo nedotčeno po celá staletí. Nejlepším příkladem je pravděpodobně Dun Aengus v Inishmore, impozantní stavba s výhledem na Atlantický oceán z vrcholu stometrového útesu.

V dnešní době pohádkový folklór v Irsku vypadá spíše jako všude ve zbytku světa: malá, přátelská stvoření, která se nacházejí v krásných místech v přírodě. Tohle sice nemusí odpovídat tradičnímu zobrazení, ale jejich nově vykreslená menší postava přichází i s pár výhodami. Několik pohádkových stezek určených pro děti je nyní roztroušeno po celé zemi, zejména na Malahide Castle a na krásném Erica's Fairy Forest v hrabství Cavan. Ukazuje se, že tam stále ještě existují nějaká ukrytá magická tajemství čekající na to, až je někdo objeví.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Irska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Irsko poznáváme. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.