Gurmánův průvodce po Rusku

©

Jedním z významných ruských trumfů je neskutečná rozmanitost všeho, co se připravuje ve zdejších kuchyních a servíruje v restauracích a kavárnách. Počínaje kašou (pohanková kaše) z Kaliningradu až po čerstvě ulovené kraby na Kamčatce… největší země světa nabízí bohatství "domácích" chutí, stejně jako gurmánských lahůdek, které vás donutí se vrátit pro druhou porci.

Gurmánův průvodce_1Ochucenávodka se zakuski (chuťovkami) - v Rusku se tradičně každý panák zajídá soustem něčeho dobrého© Simon Richmond / Lonely Planet

Jídla evropské části Ruska

S polechtáním vašich chuťových pohárků začněte na západě Ruska. Je to oblast úrodné černozemě bohaté na živiny, kde se daří zejména obilí, kořenové zelenině a díky tomu také produkci mléčných výrobků. Světoznámý boršč, polévka z červené řepy, je pokrm, který najdete na jídelníčku snad všech ruských restaurací (přestože úplně prapůvodně jde o ukrajinský recept) a nejlepší je servírovaná se lžící smetany. Kromě borščedále existuje celá řada skvělých polévek, jako například vydatná ščiz kapusty a hovězího či rybího masa, nebo osvěžující, studená letní polévka okroška, do které patří okurka, vařené vejce a kvas, oblíbený nízkoalkoholický a výživný nápoj vyráběný z kvašeného obilí, nejčastěji žita, případně také přidáním žitného chleba.

Gurmánův průvodce_2Salát Olivier je populární stálicí na ruských jídelníčcích © Simon Richmond / Lonely Planet

Bliny (palačinky), vyrobené z kynutého pšeničného nebo pohankového těsta, pocházejí také ze slovanských kuchařských tradic západního Ruska. Jedí se po celý rok a prodávají se jako občerstvení u pouličních kiosků. Původně se jednalo o pohoštění na konci půstu a symbol přicházejícího jara. Blinyse tradičně podávají s různými náplněmi nebo přílohami – typický je med, nebo slaná verze s různými druhy kaviáru, včetně kaviáru z červeného lososa, který je o něco ohleduplnější k přírodě a jejím zdrojům.
Med je také klíčovou přísadou pečlivě zdobených perníčků, speciality města Tula. Spoustu různých druhů sladké, zlatavé hmoty z hliněných džbánů, anebo rovnou v podobě lepkavých pláství lze ochutnat na tradičních trzích, jako je Danilovský trh v Moskvě nebo trh Kuzněchny v Petrohradě.

Obě města jsou plná restaurací využívajících a téměř oslavujících ruskou domácí produkci. Moskevská restaurace Lavka-Lavka nabízí jídla podle jednoduché filozofie: Z farmy přímo na stůl. Suroviny získává z organických farem a je to skvělé místo například pro vyzkoušení hned několika druhů kvasu. V restauraci EM Restaurant v Petrohradě se k ruské kuchyni přistupuje vysoce moderním stylem. Zdejší kuchaři jsou vynalézaví a pod rukama jim vznikají zajímavé variace jako například sorbet z červeného zelí.

Gurmánův průvodce_3Bliny se tradičně servírují s několika druhy kaviáru© Simon Richmond / Lonely Planet

Jídla severního Ruska a Sibiře

Severně od Petrohradu se nachází Karelská republika, hustě zalesněná krajina, které dominují dvě největší evropská jezera - Ladožské a Oněžské. V této pohraniční oblasti se mísí kulturní vlivy různých etnik, jako jsou Karelové, Vepsové a Finové, a vydatně přispívají do společné pokladnice kulinářského bohatství. 

Typickým karelským jídlem je kalitka, malé otevřené koláče z žitného těsta s různými náplněmi, většinou jde o jáhlovou kaši, rýži, tvaroh, ryby nebo maso. Na jídelních lístcích zdejších restaurací najdete také neobvyklé druhy masa jako sobí nebo losí maso. Ve městě Petrozavodsk u Oněžského jezera, se nachází vyhlášená karelská restaurace Karelskaya Gornitsa, kde můžete kromě běžných pokrmů vyzkoušet třeba polévku z divokých hub, nebo likér ze "žlutých ostružin" morušek. Zatímco si vyrazíte na projížďku po jezeře, nezapomeňte na něj také jako na zdroj chutné stravy - vždyť místní specialitu, endemickou rybu síha severního pečeného v kapse ze žitného těsta, si údajně oblíbila už Kateřina Veliká.

Gurmánův průvodce_4Sladkovodní korušky obohacují jídelníčky petrohradských restaurací zejména koncem dubna
© Simon Richmond / Lonely Planet

Ryby jsou významnou součástí také sibiřské kuchyně, kde většinou pocházejí z jezera Bajkal. Králem mezi nimi je omul (síh omul), sladkovodní lososovitá ryba, která se stala tak populární, že byla kvůli nadměrnému rybolovu téměř vyhubena. Stále se ale dají v zastrčených koutech bajkalských břehů (například v okolí Listvjanky či Sljuďanky) najít stánky nabízející nasolené a uzené kusy omulů. Na hlavní tržnici v Irkutsku pak seženete i vakuově balené omuly, připravené pro snadnější přepravu.

Velmi tradičním pokrmem sibiřského, etnicky velmi pestrého, obyvatelstva je stroganina, vyrobená z dlouhých kudrnatých proužků zmrazených syrových ryb. Obvykle se jedí s řadou různých příloh, jako jsou kyselé okurky či jiná zelenina, někdy saláty, vše společně označované jako zakuski. Nicméně tím nejslavnější ze sibiřských jídel jsou rozhodně pelmeně, plněné těstovinové taštičky. Jako náplň může posloužit prakticky cokoliv, nejčastěji je to směs několika druhů masa (většinou vepřové, jehněčí a divočina), můžete ale také ochutnat verzi s rybím masem nebo čistě vegetariánské, pouze se zeleninou, bramborami, nebo houbami. Obě pochoutky, jakstroganinu, tak pelmeně, si můžete objednat ve vyhlášené gurmánské restauraci a vinném baru 0,75 Please v Krasnojarsku.

Gurmánův průvodce_5Klasický petrohradský masový koláč plněný lososem© Simon Richmond / Lonely Planet

Mongolský vliv

Jedna z teorií o původu pelmeníříká, že se do Ruska dostaly ve 13. století s vpády Mongolů - možná díky jejich podobnosti s čínskými taštičkami wonton. Vlivy potomků Čingischána jsou dodnes patrné zejména v oblasti Burjatska, republiky, která přímo sousedí se současným Mongolskem. Jejím národním jídlem jsou pozynebo buzy, velké taštičky plněné masem a vypečenou šťávou. K dostání jsou po celém regionu, ale pokud náhodou zavítáte do Ulan-Ude, navštivte restauraci Shenekhenskiye Buuzy, která údajně vaří ty úplně nejlepší pozyve městě.

Mongolský kulinářský vliv se úspěšně rozšířil až do evropské části Ruska. Jméno hlavního města Tatarstánu Kazaň znamená v jazyce mongolského kmene Tatarů "vařící kotel". Součástí tamních pokrmů je často koňské maso, chutnou ukázkou jsou například sušené klobásy kazynebo kazylyk. Další masný pokrm, který rozhodně stojí za ochutnání, je kaklagan kaz- plátky husího masa, anebo obří sváteční koláč zur bališplněný husím masem, droby, cibulí a bramborami, které se dlouze dusí zapečeně v těstě. Experimentální ochutnávku všech těchto jídel, stejně jako místního dezertu čak-čak, pečiva plněného mandlemi a politého sladkým sirupem, můžete vyzkoušet v restauraci Tatarskaya Usadba. 

Gurmánův průvodce_6Taštičky manti s dušeným skopovým, Dombay, jižní Kavkaz© Simon Richmond / Lonely Planet

Kuchyně Kavkazu a Střední Asie

Vysoké Kavkazské hory, které tvoří jižní hranici Ruska, jsou se svými zasněženými vrcholky velmi vznešené, přesto ale nikdy nepředstavovaly překážku v dovozu potravin a přebírání kuchařských stylů ze sousedních zemí, jako například Gruzie. Šašlik- kebab z grilovaného masa nebo ryby se zeleninou - je v celém regionu velmi běžný a populární, stejně jako kořeněné, (nejen) ořechové omáčky, kterými se s oblibou dochucuje dušené maso. Sluneční svit a svěží podnebí ochlazované vánky od Černého moře, vytváří ideální podmínky pro pěstování vinných hroznů, na kterých je založena prastará vinařská tradice regionu.

Kabardinci jsou největší z 12 různých kmenů Adygejců, kteří obývají tento region. Charakteristickým prvkem jejich kuchyně je jehněčí maso, třeba v klobásách sochta(vyrobené z mletých jehněčích jater), nebo v polévce šurpa. Na Horním trhu v Pjatigorsku, lázeňském městě uprostřed oblasti minerálních vod, najdete místní lahůdky jako různá vyuzená masa, nebo lokální sýry - vláknitý a někdy také uzený čečil nebo měkká, bílá brenza. Případně si zajeďte hned do vedlejšího lázeňského městečka Kislovodsk, konkrétně podniku 5642 Vsota, jehož menu nabízí výhradně poklady adygejské a gruzínské kuchyně, včetně vyhlášených chlebů zapečených se sýrem, jednoho z nejtypičtějších jídel celého Kavkazu.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Ruska? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Russia.
   
Russia LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě nebo třeba na stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Lonely Planet

Předchozí článek

Best in Travel 2019 TOP 10 cenově nejvýhodnějších destinací

Další článek

Rozvoj eko-gramotnosti v Indonésii

Související články

Články

Ruské fotbalové MS 2018 – stručný průvodce po hostitelských městech

Dlouho očekávané Mistrovství světa ve fotbale 2018 se přiblížilo a skupiny již byly nalosovány. Oslava fotbalu přichází nejenom do Moskvy a Petrohradu, ale také do několika méně známých ruských měst, která se otevřou turistům a fanouškům z celého světa. Pojďme se podívat, co nám mohou tato města nabídnout, kromě nových, nablýskaných, fotbalových stadionů.  Nápis ohlašující blížící se Mistrovství světa ve Volgogradu. © Iuliia Oleinik/Shutterstock Kaliningrad Domy na nábřeží kaliningradské čtvrti Rybářská vesnice. © Sergei Butorin/GettyImages Ruská…

Články

Varšava je město s příběhem

Velmi silným příběhem. Může za to zejména její pohnutá historie za druhé světové války. Hlavním městem je Varšava od roku 1596, kdy vystřídala královský Krakow. Rozvoj Varšavy byl přerušen za druhé světové války. Varšavské povstání v roce 1944 proti nenáviděným Němcům mělo tragickou dohru. Statisíce povražděných lidí, přes 90 % budov bylo srovnáno se zemí, město bylo vylidněno. Polský národ se – jako ostatně mnohokrát v dějinách předtím – nevzdal. Po válce město obnovili. Staré město postavili podle původních…

Články

Lotyšsko se dává do gala na své stříbrné výročí

Lotyšsku trvalo 25 let, než se zbavilo pozůstatků komunismu, ale dnes je tato pobaltská republika připravena v plném lesku oslavit stříbrné výročí. Země obnovuje prastaré tradice, opravuje rozpadající se hrady a panská sídla ukrytá v borových lesích a svou kdysi fádní kuchyni přeměňuje v moderní gastronomii v severském duchu. Okouzlující Riga, jejíž populace se stále rozrůstá, získala v roce 2014 titul Evropské hlavní město kultury, značně vylepšila infrastrukturu a přistoupila k celkové renovaci svých budov. Panoramatický pohled na hlavní město Riga.   Lotyšsko se dává do gala u příležitosti svého stříbrného výročí. Letos oslaví 25 let od chvíle, kdy odhodilo sovětské okovy, a po více než dvou desetiletích, během nichž se snažilo dohnat své evropské sousedy, má namířeno do čela pelotonu. A opravdu si…

Články

Reklama na stopování - Ukrajina za 4 dny

Parta kamarádů se rozhodla stopovat. Chtějí poznat něco nového a zažít nějaké dobrodružství. Proto padá volba na stopování. Je to nejjednodušší způsob, jak poznat fajn lidi a zjistit něco o jejich zvycích a kultuře, která se nemusí nutně měnit jen s hranicemi jiných států. Začátek cesty Mířím na ÚAN Florenc a v hlavě se mi honí spoustu myšlenek, většinou ne moc dobrých. Plán cesty je následující: za 4 dny prostopovat více jak 1600 kilometrů po žalostně udržovaných slovenských a ukrajinských cestách. To by samo o sobě nebylo tak špatné, ale počasí se netváří nadějně…