Přesunout se o několik desetiletí zpět nám trvalo jenom něco málo přes 3 hodiny. Z Vídně jsme letěli do Kutaisi lowcostem. Ti, kdo by si potrpěli na komfort, můžou zvolit variantu do Tbillisi (hlavního města) s přestupem v Turecku. V takovém případě je ale potřeba počítat s mnohem delším letem. Na cestu po Gruzii jsme si vyhradili 9 dní, zpětně ale víme, že by si zasloužila mnohem víc. A pokud navštívit jen jedno místo, pak je to určitě region Svaneti.

Než jsme se vydali do hor, rozhodli jsme se nejprve aklimatizovat ve městech. Nutno podotknout, že oproti Kavkazu vám asi dech nevyrazí. Tbilisi se ale pyšní několika historickými památkami a nespočtem náboženských staveb. Čas se tu zastavil a to na každém místě v jinou dobu. 

Dopravu mezi většími městy zajišťuje rychlovlak, který v porovnání s ostatními formami v Gruzii drží hned několik prvenství. Nejrychlejší - což jsme například mezi Kutaisi a Tbilisi ocenili. Nejlevnější – lístek mezi těmito městy vyšel na zhruba 30 lari (cca 230 Kč). V neposlední řadě nejpohodlnější a tak je vlak v Gruzii skvělou páteřní dopravou, díky které můžete tuto zemi opravdu projet po celé její délce. Nevýhodu tvoří jízdenky, které jsou na některá data vyprodané a využít pak lze dálkové autobusy. 

Nejtypičtější dopravou jsou tu maršrutky, dodávky, které fungují podobně jako naše autobusy. Výrazný rozdíl, který pocítíte, je v jízdní řádu. Ten tu neexistuje. Maršrutka odjíždí ve chvíli, kdy se naplní nebo kdy se rozhodne řidič. Zastávky jsou také pocitové, ve velkých městech ale maršrutkové nádraží poznáte snadno – velkým počtem dodávek a kouřících řidičů na stejném místě. A tak je maršrutka skvělý způsob seznámení s místními, jelikož na vše je potřeba se doptat na místě. Přes to všechno jsou poměrně spolehlivou dopravou co se týče otázky transportu z bodu A do bodu B. Otazník u nich je jen kdy a jak (jejich technický stav nebo na 200% obsazená kapacita můžou být někdy opravdová jízda). 

Kdo je zvyklý na evropský komfort a zvažuje proto půjčení auta, měl by zvážit také to, že možná bude řídit na levé a možná na pravé straně vozu, že tento vůz pravděpodobně bude postrádat nějaké součástky a stejně tak spolehlivé budou i některé horské cesty, na které je potřeba mít zkušenosti s různorodým terénem včetně brodu řeky. 

A tak jsme vyhodnotili, že na konci dne je na kratší trasy nejvýhodnější stop nebo Bolt, který je tu na naše poměry levný. Stopem nasednete kdekoli v a kdykoliv, včetně odlehlých horských cest. Gruzínci vás nenechají dlouho čekat, někteří si ale i u stopu řeknou o peníze, za které vás ale možná později vezmou na večeři. Místní jsou vřelí a vyznačují se štědrostí, která je typická pro tuto oblast. S většinou z nich pohovoříte v ruštině, jelikož patřili k Sovětskému svazu až do 90. let. S angličtinou pochodíte co se týče základních frází hlavně v Tbilisi, ale spoléhat na ni nelze. Nejedny dveře vám otevře znalost pozdravu nebo poděkování v gruzínštině. Místní tuto snahu opravdu cení a zbytek konverzace už se může odehrát „rukama, nohama“, protože kdo se chce domluvit, ten se domluví. A Gruzínci chtějí. 

Tbilisi tvoří výchozí bod pro východní část gruzínského Kavkazu. My jsme odtud vyrazili do Stepancmindy (jinak zvané Kazbegi), horského městečka, odkud vede trasa ke kostelu Nejsvětější trojice a dál kolem Kazabeku, třetí nejvyšší hory Gruzie. Ke kostelu se dá dopravit pěšky i autem a výhledy tu opravdu stojí za to. Výstup na Kazbek samotný už vyžaduje fyzické schopnosti, přestože horolezci je označován jako nenáročný. 

Přes Tbilisi se vracíme zpět na západ do Zugdidi odkud vyrážíme do Mestie, městečka v okrese Svaneti, za kterým do Gruzie míří většina turistů. V Mestii je patrné, že už nabírá turistický charakter, centrum je většinově tvořeno restauracemi a večer můžete navštívit nejeden plný bar. Okolní vesnice v tomto okrese ale zachovávají svou původní atmosféru a středověký ráz. Z Mestie jsme se vydali na 3-4 dny dlouhý trek do Ušguli. Přestože tato trasa je jedna z nejznámějších v Gruzii, turisty jsme v horách potkávali poměrně zřídka. Po cestě spíše narazíte na nespočet krav, koní a toulavých psů (tak jako všude v Gruzii). 

Vesnice nabízejí vždy mnoho ubytování v guesthousech, kde podávají domácí večeře a snídaně. Je to zároveň skvělý způsob jak ochutnat zdejší kuchyni, nejčastěji placky plněné slaným sýrem chačapuri nebo plněné knedlíčky chinkali. Ubytování je v celé Gruzii levné, ve městech seženete noc i za 120 Kč. Ve Svaneti může být někdy dražší, ale v porovnání s evropskými cenami jsou to ceny stále zanedbatelné. V horských vesnicích nečekejte asfaltové silnice nebo signál, ani jedno z toho vám ale chybět nebude a ubytování najdete po čuchu. 

Kvůli počasí jsme naši cestu do Ušguli nedokončili a tak jsme zhruba v půlce cesty otočili zpět na Mestiu, kam jsme dostopovali na korbě malého náklaďáčku. Právě tady je to opravdu nejvýhodnější doprava, jelikož ve Svaneti (a zejména u tohoto treku) si taxikáři už umí říct o pěkné peníze. Jako plán B jsme zvolili hike z Mestie k jezerům Koruldi, kde se otvírají nádherné výhledy. 

Pokud někde platí, že je lepší pro cestování nemít plán, je to právě Gruzie. Nejenže tady vše snadno seženete i na poslední chvíli a každý vám ochotně pomůže, ale zdejší chaotický systém vám to defacto ani neumožní. Nechte si poradit od místních, kam se vydat, co vyzkoušet a plány se budou tvořit samy. Gruzie umožní všem kdo ji navštíví být tady, teď a dnes – něco, co si jako turisté v Evropě nedovolíme. 

Itinerář celé cesty zde:

Den 1: přílet to Kutaisi a přesun autobusem do Tbilisi
Den 2: prohlídka Tbilisi, večer odjezd do Stepancmindy taxíkem, maršrutka už večer nejezdí
Den 3: Výšlap ke kostelu Nejsvětější trojice s výhledem na Kazbek, stop zpět do Tbililsi
Den 4: přesun vlakem do Zugdidi a prohlídka Zugdidi
Den 5: přesun do Mestie maršrutkou cca 12:00, příjezd do mestie kolem 18:00, výšlap k prvnímu ubytování na treku v Lakhiri
Den 6: hike z Lakhiri do Adishi
Den 7: stop zpět do Mestie, prohlídka Mestie
Den 8: hike k jezerům Korduli
Den 9: přesun zpět do Kutaisi v 8:00
Den 10: návrat do ČR

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.