Francouzské Alpy nemají mnoho konkurentů pro ty, kdo vyžadují ohromnou lyžařskou plochu a její dostupnost ze dveří ubytování. Velké a pohříchu málo poznané kouzlo nám skýtá i francouzská gastronomie. Oproti době před dvaceti lety výrazně přibylo kvalitnějšího ubytování i aprés-ski vyžití ve střediscích.

Zimní střediska navržená a vytvořená na míru lyžařům a situovaná do obrovských prostorných hor jsou bezkonkurenčním francouzským lákadlem. O přírodní velkoleposti a lyžařské ergonomii Francie zřejmě pochybuje jen málokdo. V posledních letech byly ve většině známých středisek významně omlazeny lanovky – staré sedačky nahradily nové a expresní, kterým však proti „vymazelnému“ Rakousku obvykle chybí plexisklový kryt či pohodlné sedáky s vyhříváním. O dost rozmanitější než dříve jsou i ubytovací možnosti – původní „kompaktní“ studia a apartmány sice až na výjimky nezmizely, ale doplnila je nová výstavba s prostornějšími apartmány, hojně vznikají i luxusní chaletové chaty a v menší míře i hotely. Za vyšší kategorii ubytování je ale potřeba poněkud více připlatit.

Francie má navzdory vysokohorským polohám v podstatě ideální horské klima – přírodního sněhu tu v obvyklých zimách padá většinou dostatek, i když pojištění ve formě sněžných děl je nutné stále rozšiřovat. Francouzské Alpy zároveň patří k nejslunečnějším oblastem celého velehorského masivu. A to se netýká jen jižních Alp, ale i ve velké části těch Savojských. Zamračenější je především oblast Mont Blancu.

Francie je daleko a cesta může být útrpná, ale jsou i alternativní možnosti – zavedeno je i luxusní autobusové spojení pro lyžaře s více prostoru mezi sedadly a omezeně se dá využít i let letadlem v kombinaci s transferem zajišťovaným středisky. Hltač kilometrů, který si zvykl na lyžování bez pěšího či automobilového trmácení, už má dnes poměrně dostatečný výběr i v jiných alpských zemích, ale Francie zůstává a zřejmě i vždy zůstane cenově nejvýhodnější.

Les 2 Alpes - dva kilometry převýšení na jeden zátah

Lyžařský komplex Les 2 Alpes, tedy „Dvě horské louky“, rozkročený na pomezí severních a jižních Alp, je s 220 km sjezdovek jením z největších francouzských resortů, i když na první pohled tak rozsáhle nepůsobí – většina sjezdovek se soustředí podél jediné osy lanovek mířící z ubytovacího resortu v 1 650 m n. m. na ledovec do výše 3 500 m n. m. Neforemný masiv je ale zbrázděn mnoha terénními záhyby, což spolu s ohromujícím převýšením až 2 000 m vytváří obrovský prostor, který využijí zejména freerideři. Z Les 2 Alpes je na lyžích s pomocí rolby dostupný i legendární freeridové La Grave. Výjezd na pomyslnou střechu areálu Dome de la Lauze do více než tří a půl tisíc metrů nad mořem se ale vyplatí i běžným lyžařům – kvůli výhledům i nekonečné a vesměs méně nebo jen středně  náročné sjezdovce, po které se odtud mohou spustit až dolů do střediska.

Tignes / Espace Killy - sněhově nejspolehlivější francouzský gigant

Tignes a Val d´Isere, propojené do celistvého lyžařského území pojmenovaném podle legendárního sjezdaře Espace Killy, je spolu s nedalekými Třemi údolími výkladní skříní francouzského způsobu lyžování – a to nejen díky 300 km propojených sjezdovek, na něž můžete nastoupit prakticky ze dveří hotelu či apartmánu, ale i sněhově spolehlivé nadmořské výšce s převahou severních svahů nebo nespočtu freeridových terénů, snadno dostupných pomocí lanovek a vleků s minimem výšlapů.

Kromě olympijských tratí ve Val d´Isere je výzvou i poněkud osamělá černá trať La Sache, padající s převýšením 1 200 m od fotogenického skalního „okna“ Augille Percée až do osady Les Brevieres u přehradní nádrže, na jejímž dně se nachází původní osada Tignes.

Courchevel - tak vypadá luxus

Nejznámějším středisek Tří údolí je sice Val Thorens, ovšem Courchevel je tím nejluxusnějším, jeho čtvrť 1 850 (číslo značí nadmořskou výšku), je lyžařskou obdobou St. Tropez. Kromě pěti-, a dokonce i šestihvězdičkových hotelů nechybí ani michelinské restaurace. Letovisko má své vlastní letiště (půl kilometru dlouhé a se sklonem ranveje 18,5 %), takže má předpoklady, aby lákalo opravdu nejbohatší vrstvu návštěvníků – ať už ruské oligarchy nebo členy evropských královských rodin. Ceny pozemků jsou tu jedny z nejvyšších na světě. Žádné přání tu není nesplnitelné – hosté si třeba mohou pronajmout celou sjezdovku. Courchevel je samozřejmě i nákupní oázou, alespoň v kategorii luxusních butiků a klenotnictví.

V Courchevelu se přitom může ubytovat i běžný návštěvník, jen musí být velmi obezřetný – ekonomičtější základnou jsou čtvrtě 1 300, 1 550, 1 650 nebo mladší sousední resort La Tania.

Chamonix-Mont Blanc - svaté místo alpinismu

Chamonix pod nejvyšší evropskou horou Mont Blanc je svatým místem alpinismu ve všech jeho podobách – setkávají se tu lyžaři, zejména ti vyrážející do volného terénu, skialpinisté, horolezci a dobrodruzi vůbec, jejichž vášní jsou aktivity v drsné vysokohorské přírodě. Dalo by se dokonce říci, že se Chamonix nepodobá žádnému jinému středisku v Alpách – sjezdovky tu totiž zdaleka nejsou to hlavní, co by lákalo návštěvníky.

A přitom jich není málo – jen těch upravených je 140 km, jsou však rozprostřené do více samostatných areálů, propojených pouze skibusem. Pro běžného lyžaře je vrcholem zážitků sjezd z Aiguille du Midi z bezmála 4 000 m n. m. údolím Vallée Blanche – až dvacet kilometrů technicky „nenáročného“ lyžování mimo upravené tratě v kulise nejvyšších evropských hor.

Volné lyžování všeho druhu, které svým významem přesahuje oblast Alp a dokonce Evropy, je hlavním lyžařským lákadlem Chamonix a blízkých vesniček.

Valmeinier Valloire - takové normální francouzské středisko

Na francouzské poměry „menší“ lyžařské středisko se 150 km sjezdovek, sestávající z milé původní vesničky Valloire a nově vybudovaného satelitního resortu Valmeinier, v sobě kloubí obě výhody francouzských lyžařských středisek – velké lyžařské území i přístup z domu přímo na sjezdovku. Nemá sice tak vysokohorskou nadmořskou výšku, ale ani ubytovací kapacitu, ceny jsou přívětivější než ve známých megakomplexech, takže středisko působí mile a útulně.

Na výběr jsou ubytovací resorty Valmeinier 1 500 a 1 800 s relativně moderními rezidencemi postavenými v 80. letech anebo tradiční vesnička Valloire s moderní apartmánovou zástavbou na své periferii v blízkosti stanic lanovek. Ve Valmeinieru jsou sjezdovky zakomponovány do svahu bez velkých terénních úprav, což limituje jejich šíři – jsou tu subtilnější tratě s mnoha zatáčkami. Zato centrální hřeben mezi oběma hlavními středisky – Crey du Quart – nese přehledné, pohodově i sportovně skloněné a široké tratě obsloužené sedačkami i vleky, a je tak epicentrem celého areálu s největší kapacitou i návštěvností. Domovský svah Valloire, Setaz, protínají parádně široké a zvláště ve spodní zalesněné části velmi sportovní tratě. Tedy lyžařská nabídka, která určitě nebude nudit ani náročnějšího lyžaře – třeba takového, který nemá chuť cestovat tisíc kilometrů do „paneláku“ na sjezdovce, přitom rád zakusí francouzskou lyžařskou atmosféru.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Francie? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet Severní nebo Jižní Francie a další podrobnější informace k lyžování ve Francii na snow.cz/Francie.

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.