Fototrip za marockými pevnostmi

Shutterstock

Narůžovělé skály rozřezané hlubokými kaňony a zelené oázy pod pevnostmi ze sušených cihel. V některých se dosud bydlí, jiné se pomalu rozpadají a lákají na dobrodružné průzkumné výpravy.

Větší či menší pevnosti, v severní Africe nazývané kasby či ksary, jsou nedílnou součástí marocké krajiny. Ty nejznámější a asi i nejhezčí leží nedaleko Ouarzazate (Varzázatu). Ksar Aït Benhaddou poznají leckteří milovníci filmů, zahrála si nejen v Gladiátorovi, ale také Lawrence z Arábie, Ježíš Nazaretský i Kundun.

Ve filmových stopách

Pevnost Aït Benhaddou [https://www.janmiklin.cz/clanek-ait-benhaddou-a-tamdaght-nejkrasnejsi-marocke-pevnosti/] leží na kopci v údolí Ounilla, na cestě mezi Marrakéšem a Varzázatem. Ta je odedávna spojnicí Sahary a pobřeží Maroka, překonávající masiv Vysokého Atlasu v sedle Tizi n-Tichka. Pro její stavbu byl použit zdejší typický materiál – nepálené cihly z červeného jílu.
Na rozdíl od mnoha jiných pevností, které se pomalu rozpadají, se právě Aït Benhaddou dobře zachovala – a to díky filmařům. Pro natáčení jednotlivých filmů byly budovy i hradby opravovány či často také dostavovány.

Z oázy do oázy údolím Drâa

Podél nejdelší marocké řeky řeky vedla odjakživa důležitá obchodní cesta, kterou putovaly karavany přicházející z dalekého Timbuktu na západ k moři, a tak téměř v každé vesnici stojí alespoň jedna více či méně zachovalá pevnost, efektně shlížející do údolí.
Ty jsou vzpomínkou na časy plné nikdy nekončících bitev mezi jednotlivými kmeny a dynastiemi, bojujícími o nadvládu nad regionem vysokého strategického významu. Karavám s cukrem – ve středověku velmi žádaným a drahým zbožím – trvala cesta z Timbuktu do Zagory přes vyprahlou poušť 52 dnů. 
Jedna z nejznámějších pevností leží u ksaru Tamnougalt, opevněné vesnice ze 16. století. Své kouzlo mají ale také ksary staré, opuštěné, bezejmenné a pomalu se rozpadající, lákající k dobrodružným výpravám do jejich útrob.

Todra a Dadès, údolí tisíce kaseb

Branou do soutěsky Todra je třicetitisícový Tinerhir, kde pohled na malebné oázy obklopující pomalu se rozpadající kasby a kasry stojí za to. Soutěska Todra je kaňon, oddělující Vysoký Atlas od pohoří Džebel Sahro. V nejužším místě je jen zhruba desítku metrů široká a sevřená zhruba sto metrů vysokými stěnami.
O kus dál navazuje údolí Dadès s relativně širokými úseky údolí vyplněnými oázami a vesnicemi. Přezdívá se mu Údolí tisíce kaseb a dokazují to stavby v Aït Youl či Aït Ouglif. Nedaleko města Skoura lze navštívit kasbu Amridil, zvěčněnou i na padesátidirhamové bankovce.

Autor článku a fotografií - Jan Miklín je geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf. Na cestách se věnuje především krajinářské fotografii, fotky a články z cest publikuje v mnoha tištěných a elektronických médiích i na svém webu. Sledovat fotografie a jejich příběhy můžete také na Facebooku.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Maroka? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Morocco. 



Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Honza Miklín

Předchozí článek

Vevey - hostina i degustace vína na břehu Ženevského jezera

Další článek

Cibetková káva

Související články

Články

Objevování berberských měst a kultury Tuniska

Společenství tuniských Berberů bylo dlouhou dobu za vlády Bena Aliho ignorováno a umlčováno. Od revoluce v roce 2011 se však kultura a tradice domorodých obyvatel této oblasti stále více prosazuje díky šíření berberských organizací, které se snaží zachovat své sociální a kulturní dědictví. Tyto skupiny pomohly vyvolat vážný zájem o různé jazyky Berberů (říkají ji si Amazigh), stejně jako o jejich jedinečnou kuchyni, propracovaná řemesla a fascinující architekturu – a to nejen mezi Tunisany, aby se dozvěděli něco o svém berberském původu, ale také mezi návštěvníky, kteří mají zájem o poznávání…

Články

Gurmánský průvodce po Fèsu, kulinářském hlavním městě Maroka

Marocká kuchyně je tavicím kotlíkem různých kultur a chutě Fèsu (Fès) se zrodily ve funducích (karavanserájích; orientálních hostincích využívaných cestujícími obchodníky) na křižovatkách cest obchodníků četných národností. Berberský vliv je patrný v tradičních jídlech, jako je kuskus, Arabové přinesli sušené ovoce a koření a Francouzi zde zanechali kulturu pití kávy. Recepty se v různých regionech Maroka liší, ale některé z těch nejoriginálnějších jídel pocházejí z Fásu. Ochutnejte to nejlepší z marocké kuchyně v rijádech a restauracích ve Fásu © Fernando Vazquez Miras / Getty Images Nejlepší lehké občerstvení: Café Clock Zavedená fáská restaurace Café Clock se nachází v samém srdci mediny. Sídlí ve dvou dars (tradičních městských domech s vnitřními dvory).…

Články

Údolí růží - objevte marocký svátek květin

Rozbřesk barví pohoří Atlas dočervena a sběračky růží z Hdidy se chystají do práce. V pantoflích a dželabách kráčejí po prašné cestě dolů k polím a zanedlouho mizí v listoví. Vydejte se do odlehlého údolí hluboko v pohoří Atlas na květinový festival, jenž nemá obdoby © Lottie Davies / Lonely Planet Nad stezkou se pohupují ovocné stromy obsypané fíky, datlemi a pomeranči. Z oranžové půdy vyráží ječmen a vojtěška, které zavodňují zavlažovací kanály vedle stezky. Převislé…

Články

Maroko očima nomádů - digitálních i berberů

Hory dosahující výšky přes 4000 m. n. m. Koupání na pobřeží Atlantiku. Návštěva filmových studií, kde se točila například Mumie, Hra o trůny nebo Gladiátor. Nocování v písečných dunách Sahary. Mírně nepohodlná projížďka na velbloudech. To není scénář z cestovatelského dokumentu, ale reálný výlet na africký kontinent do Maroka. Ale nebezpečí ani nemocí se tady bát nemusíte. Ačkoliv je Maroko africkou zemí, tak díky stabilnímu režimu (konstituční monarchie s králem Mohamedem VI.) vám tu nic moc nehrozí. Maximálně ve městech narazíte…