Žulové krajiny patří mezi fotograficky nejzajímavější místa. Za desítky až stovky milionů let, které obvykle uplynuly od utvoření horniny po dnešek, v nich eroze vytvořila nejroztodivnější útvary.
Ukázkovým příkladem je masiv namibijské Spitzkoppe. Vrchol hory dosahuje nadmořské výšky 1784 metrů, takže bezprostřední okolí převyšuje o šest stovek metrů. S výjimkou žulových masívů Pontok (1629 m n. m.) a o trochu vzdálenější Kleine Spitzkoppe (1584 m n. m.) kolem leží rovinatá pláň, takže hory působí opravdu impozantně. V krajině okolo „namibijského Matterhornu“ jsou rozházeny obří žulové koule nebo do rudého masivu vyhloubené bazénky s vodou zrcadlící horu. Mezi skalami se vypínají skalní mosty, a odlupují slupky jako z kamenného jablka.
Cesta z Windhoeku – hlavního města Namibie – zabere asi půl dne, velká část vede po prašných a hrbolatých cestách, které jsou sice zvládnutelné i s klasickým osobním autem, ale džíp dodává větší jistotu a umožňuje jet rychlostí blížící se rychlostnímu limitu. Pro ježdění mezi samotnými skalami, třeba na kempovací místo, je pro množství písku čtyřkolka už nutností.
Kempy v divočině
Přímo mezi skalami je rozeseta spousta kempovacích plácků, takže krásu krajiny si lze vychutnávat od rána do noci. Jednotlivá kempovací místa jsou obsazována systémem „kdo dřív přijde“, mezi ty nejpopulárnější patří několik plácků okolo velkého skalního mostu. Ve vyprahlé krajině nelze očekávat žádný luxus, kromě suchého záchodu disponují jen grilovacím ohništěm (to nesmí chybět v Namibii opravdu nikde), vodu (a sprchu) je nutno vyřešit u vjezdu do rezervace. Tam se nachází i skromná restaurace, zásoby jídla je tak vhodné koupit už cestou.
I tak je ale pobyt přímo v horách doporučeníhodný, zvlášť pro fotografy. V průběhu dne a noci se totiž krajina velkolepě mění: začíná to fialovými tóny před úsvitem, pokračuje sytě oranžovou prvních slunečních paprsků a v noci bez světelného smogu zazáří nekonečno hvězd nad hlavou. I ve zdejší zimě nepadají noční teploty příliš nízko, a tak se lze nebeskou podívanou kochat do syta. Fotografy také potěší, že soumrak je docela krátký, a tak se dají noční snímky začít fotit relativně chvíli po západu.
Život mezi skalami
Kromě skal patří mezi místní zajímavosti skalní malby, které zde namalovali generace křováckých lovců – nomádů, putujících namibijskou krajinou. Okolí Spitzkoppe bylo jedním z jejich domovů v dobách, kdy zde panovalo vlhčí klima a žilo více zvířat, než je tomu dnes, kdy jde prakticky o poušť. Skály s uměleckými díly jsou dostupné jen s průvodci, v rámci prohlídky organizované správou rezervace.
I v pusté skalní krajině žijí zvířata. Po skalách pobíhají agamy ostnité, jejichž samci září modrou barvou těla a oranžovou hlavou. Ve stejném prostředí žijí damani skalní, podivuhodný druh vzhledem připomínající králíka, ale poměrně blízce příbuzný slonům. Těm se (pravda docela vzdáleně) podobá miniaturními kly, rozměry a hmotnost (do 5 kg) jsou ale řádově menší. Naopak na planině mezi skalami svou potravu v zemi hledají a vyhrabávají surikaty, charakteristické svým vzpřímeným postojem. Rostlin zde roste poskrovnu, nejčastější jsou pryšce, mohutností zaujme sukulentní strom Cyphostemma currorii.
Autor článku a fotografií - Jan Miklín je geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf. Na cestách se věnuje především krajinářské fotografii, fotky a články z cest publikuje v mnoha tištěných a elektronických médiích i na svém webu. Sledovat fotografie a jejich příběhy můžete také na Facebooku.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Namibie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Botswana & Namibia.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
