Fototrip okolo hory duchů - Manáslu

Okruh kolem Manáslu obsahuje ve vrchovaté míře všechny ingredience dokonalého nepálského treku: pestrou krajinu, zaledněné hory, domorodé vesnice, vysoká sedla – a pohled na osmitisícovku.

Bez byrokracie to nejde

Manáslu leží na dohled od Annapurny a malá část treku okolo Manáslu je stejná, jako kolem Annapuren. Na Manáslu jsou však turisté mnohem více regulováni, a tak prvními kroky je vyřizování všemožných povolení. Bez agentury se člověk neobejde – platí povinnost jít s průvodcem, kromě obvyklého trekařského permitu TIMS je potřeba zaplatit vstup do chráněných oblastí Annapuren a Manáslu a hlavně pohraniční oblasti (100 USD na týden a dalších 15 USD za každý další den). Pak už je možno sednout do autobusu a vydat se na kilometry ne až tak dlouhou, ale jinak hlavně v závěru strastiplnou cestu do Soti Kola, východiska treku.

Políčka, lesy a džungle

Ještě před pár lety se začínalo o vesnici dříve, ale pokrok nezastavíš – a v Nepálu se projevuje hlavně budováním šílených cest jen těžko sjízdných džípy, ale nahrazujcích tradiční stezky pro pěší. Start je v nadmořské výšce 600 m n. m., a tak první dny treku jsou ve znamení rýžových políček obklopujících vesnice, cvrkotu hmyzu a mlhy převalující se v lesích. 
Na treku se spí ve vesnicích – ty byly hodně poškozeny při ničívém zemětřesení, které Nepál postihlo v roce 2015, takže spousta staveb – zejména nevzhledných ubytoven pro turisty – je zbrusu nových. Opraveny byly i mosty a cesta, takže trek není nijak zvlášť těžký. 

K zasněženým horám

Největší kouzlo treku je v jeho pestrosti. S přibývajícími výškovými metry se krajina pozvolna mění a po několika dnech máme pocit, že jsme opravdu v Himálájích. Čím dál častěji se objevují zasněžené a zaledněné hory včetně sedmitisícovek, u vesnice Lho korunované buddhistickým klášterem na kopci poprvé spatříme charakteristický dvouvrchol „rybího ocasu“ samotného Manáslu. 
Teplota ráno klesá k nule, i přes den už je chladněji, v lesích převládají modříny podzimem zbarvené do zlata a vesničky obklopují políčka s ječmenem, sklizeň je v plném proudu. Mnohem častěji míjíme buddhistické modlitební vlaječky, mani walls, čorteny a mlýnky.

Vysoká sedla

Kromě samotného treku se dá udělat pár odboček „nalehko“ – třeba ke klášteru Pungyen gompa, základního tábora Manáslu nebo na tibetskou hranici v Rui La. Byla by škoda šetřit čas a peníze a tyto odbočky vynechat, protože patří k tomu nejhezčímu na treku, byť v případě base campu Manáslu i Rui La nejde o žádnou procházku.
Odbočky k hranici 5000 m n. m. pomohou i při aklimatizaci na závěrečný výstup treku do sedla larke La (5106 m n. m.), do nějž se vyráží před úsvitem. Za sedlem už treková trasa relativně rychle klesá a po noci v Bimthangu s nádhernými pohledy na Manáslu z druhé strany už následuje jen jedna noc před napojením se na annapurnový okruh v Dharápání. Protože zde už džípová cesta dosáhla opravdu daleko, naprostá většina trekařů kdysi poslední úseky treku do Bešišaháru jede autem.

Cestotipy

-    Na trek je možno vyrazit na jaře (kdy kvetou rododendrony, ale vzduch není taky čistý) nebo na podzim (hlavní sezona). Na konci listopadu mnohé ubytovny zavírají, takže na rozdíl od Annapuren se trek přes zimu spíše nechodí.
-    Byť je podzim hlavní sezónou, nejde počítat, že bude jen pěkně – my měli vždy jednou za dva, tři dny docela dost zataženo a v horách sněžilo. Je tedy potřeba počítat s možným zdržením kvůli nemožnosti přejít sedlo Larke La s čerstvým sněhem.
-    I když je počet trekařů oficiálně regulován, v současné době trek nabírá na popularitě a každoročně na něj vyrazí několik tisíc lidí. Sami tady rozhodně nebudete, ale tak přelidněno jako u Everestu nebo Annapuren zdaleka není.
-    Povinný je průvoce, většina lidí si bere i nosiče (byť není třeba nést jídlo ani stan).
-    Celý trek trvá (v závislosti na zvolených bočních výletech a tempu v horních částech) 8–14 dnů, měří 150–180 km a nastoupáte přes 8 tisíc výškových metrů.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Nepálu? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Nepal. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Honza Miklín

Předchozí článek

Proč by mělo být Polsko vaší další destinací jste-li gurmán a milovník jídla

Další článek

Představujeme - Yosemite, Sequoia & Kings Canyon National Park

Související články

Články

Za odpočinkem do Barmy aneb 3 mámy na cestách

Barma uchvátí každého cestovatele svými dech beroucími památkami zlatě se třpytícími ve slunci a svými milými, usměvavými a velmi pohostinnými obyvateli. Neváhejte a jeďte se na vlastní oči přesvědčit! Znáte to, milujete je nade vše, ale občas si od nich potřebujete odpočinout. Mluvím o dětech a manželech. Protože se blížily mé kulatiny se čtyřkou na začátku, zasloužila jsem si odpočinek delší a vzdálenější než klasické eurovíkendy. A tak jsme si tři kamarádky matky koupily letenky do Barmy na 12 dní.…

Články

Káthmándú - průvodce často neprávem opomíjeným hlavním městem Nepálu

Každoročně tisíce turistů vyráží na legendární treky kolem Everestu a Annapuren. Všichni tito turističtí nadšenci začínají svoji cestu v Káthmándú na letišti. Z toho ovšem naprostá většina buď okamžitě odjíždí směr Pokhara, nebo rovnou letí do Lukly a pak šlapou na Everest. Málo lidí tráví v Káthmándú jednu noc, natož více dní. Přitom turisté neví, o co přichází. Město je sice jeden velký chaos, ale pokud víte kam zajít, tak poznáte jeho druhou, mnohem více zajímavou stránku. Památky a místa, co nevynechat Swayambhunath Výšlap na Opičí chrám nesmí chybět při návštěvě hlavního města. Při výstupu si procvičíte kondici (na vrchol je to 365 schodů) a asi přijdete o zmrzlinu, čepici nebo foťák (opicím se líbí všechno), ale za ten výlet tato stezka odvahy rozhodně stojí. Patan Z…

Články

Jóga v Káthmándú aneb solidární turismus

Jóga nejsou jen zajímavé pozice těla. Jóga nejsou jen moderní vyšperkovaná studia. Jóga má mnohem širší pojetí. Přesvědčí vás o tom návštěva ašramu na úpatí Káthmándú. V kopcích, kde slunce vychází pod rouškou smogového hávu stoupajícího z hektického centra metropole, se rozprostírá místo obklopené tichem a zelení – Sri Aurobindo Yoga Mandir.  Ašram slouží jako základna pro duchovní a materiální růst chudým nepálským rodinám. Namasté nebo Bonjour? Kolem mě běží…

Články

Nepál – turistická perla Himálaje

Návštěva Federativní demokratické republiky Nepál, jak zní oficiální název země od sesazení posledního nepálského krále v polovině roku 2006, je naplněním cestovatelských snů každého, kdo na svých výpravách vyhledává přírodní krásy a rozmanitost cizích kultur. Některé oblasti byly ještě do 90. let minulého století pro cizince zcela nepřístupné. Svou rozlohou maličká země, pevně semknutá svými dvěma sousedy Indií a Čínou, v sobě skrývá potenciál pro prožití mimořádně silných zážitků. Za vstupní bránu do Nepálu je bez nadsázky možné označit mezinárodní letiště v Káthmándú, kterým se do země dostává, zejména z Indie, největší počet turistů. Letiště překvapí skrovnými rozměry, ovšem po absolvování nezbytných vstupních procedur a zaplacení povinného víza můžete být do hodiny ubytovaní…