Písečné přesypy Namibijské pouště a před nimi stojící siluety prastarých stromů. Tento obrázek uvidí každý návštěvník Namibie ještě před tím, než se do země vydá. Ale na vlastní oči je ještě hezčí…
Deadvlei je jednou z dnes už vyschlých jezerních pánví, obklopených dunami nedaleko městečka Sesriem, brány do této části národního parku Namib-Naukluft. Dno pánve pokrývá bílá jílová vrstva, rozpraskaná do pravidelné mozaiky šestiúhelníkových polygonů. Jako památka na kdysi jiné, vlhčí klima, z ní trčí uschlé kmeny dávno mrtvých akácií. Jejich stáří se odhaduje na 600 let.
Fotografův ráj
Podívaná pěkná na pohled, ale co teprve pro fotografa. Kombinace barev, struktur, tvarů nabízející snad nekonečno kompozičních variant. S fotoaparátem by se tady dalo pobíhat několik východů a západů slunce. Oba časy mají něco do sebe: ranní světlo je tady asi hezčí, ale na ráno sem míří nejvíc lidí. Pozdě odpoledne tady skoro nikdo není, jen je třeba hlídat hodinky a stihnout cestu zpět do kempu zavčas… Jako i v dalších namibijských národních parcích, i zde je vstup omezen na období mezi svítáním a soumrakem. Lidé ubytovaní v kempu provozovaném NWR ale mohou vyrazit hodinu před východem a vrátit se hodinu po západu slunce, což umožňuje být v poušti přímo na východ či západ.
Odpočinout si od ostatních lze také v Hiddenvlei, další z pánví, ležící pár kilometrů od parkoviště. Sem už tolik lidí nechodí ani přes den a díky tomu je zdejší krusta mnohem zachovalejší. A určitě se vyplatí trocha námahy při výstupu na vrchol některé z dun – výhledy z hřebene stojí za to.
Na obřím pískovišti
Ideální podmínky pro focení tady nastanou, pokud silněji zafoukalo. Písečné čeřiny a přesypy jsou pak dokonale čisté, bez jinak všudypřítomných lidských stop. A pozorovat písek hnaný vichřicí třeba z vrcholku duny je silný zážitek – písečné bouře se tady objevují nejčastěji v zimě, tedy od června do září.
Jednou z nejoblibenějších dun je Duna 45, jejíž název prozaicky odkazuje na kilometráž od začátku silnice. Protože je ke kempům blíže než parkoviště u vlei, vcelku v pohodě je stihnutelné vydrápat se na vrcholek ještě před tím, než se přes obzor přehozupnou první sluneční paprsky.
Noci v poušti jsou chladné, a tak chlad písku do bosých nohou nepříjemně bodá. Zbytek těla se prudkým výstup v nestabilním písku zahřeje docela rychle, ale nohy nám rozmrznou až po docela dlouhé době. Na vrcholovém hřebínku pak již jen chvíli čekáme na sluneční kotouč. Těsně po východu nízké světlo nádherně modeluje terén, z nějž se tyčí rudé duny. Za tohle mrazivý výstup stál!
Autor článku a fotografií - Jan Miklín je geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf. Na cestách se věnuje především krajinářské fotografii, fotky a články z cest publikuje v mnoha tištěných a elektronických médiích i na svém webu. Sledovat fotografie a jejich příběhy můžete také na Facebooku.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Namibie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Namibie & Botswana.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.