Zapomeňte na lvy, leopardy, slony a ostatní zvířata... Svět přírody je plný méně slavných, ale o nic méně charismatických stvoření, která byste měli poznat.

Od ptáka v převleku až k žábě hrající všemi barvami - tato zvířata hrají hlavní roli v publikaci Lonely Planet od A až do Z pozorování divoké zvěře, která představuje průvodce všem zvědavým cestovatelům. Zavede vás k úžasným a vskutku neobvyklým obyvatelům světa. Neváhejte a zaměřte váš zrak na tato fantastická stvoření a pak si vytvořte cestovní mapu míst, kde je můžete spatřit naživo. 

 

Hrabáč kapský (Aardvark, Orycteropus)

Kdo to je?
Jméno se často překládá jako "prase", ale zatímco pravá prasata jsou savci - sudokopytníci, tento tajnůstkář náleží ke své vlastní skupině. Návštěva nočního safari je nezbytná, pokud vaše srdce po setkání s hrabáčem touží. Můžete na něj narazit při jeho nočních obchůzkách, u kterých využívá především smysly sluchu a čichu tak výrazně, že zrak je téměř nadbytečný. Jeho komický čenich obsahuje pravděpodobně nejsložitější čichovou ústřednu v živočišné říši a oblast mozku se orientuje především na čich, a je proto výrazně větší. Po nasátí mravence nebo skupiny termitů používá hrabáč ostré drápy připomínající kopýtka, aby do kořisti pronikly, a pak ji rozdrtí dlouhým lepivým jazykem.

Kde se nachází?
Několik rezervací v jihoafrickém Karoo nabízí specializované zájezdy, jejichž cílem je sledovat hrabáče, kteří se rozplývají nad pojídáním mravenců nebo skupinami termitů.

 

Papuchalk severní (Fratercula arctica)

Kdo to je? 
Vzhledem vám bude připomínat něco mezi kreslenou postavou a krasavcem - papuchalk severní v jeho šlechtěných barvách patří mezi nejoblíbenější cíle návštěv mořských ptáků na pobřeží Newfoundland, Grónska, Islandu, Skandinávie a Británie. Množí se ve svých doupatech na špičkách útesů nebo v jiných štěrbinách a upřednostňují ostrovy bez pozemních dravců. Jakmile léto ustoupí, vrací se na otevřené moře, odloží své výrazné zobáky, oční zbarvení ztmavne a stanou se spíše fádními.

Kde se nachází?
Úrodná moře a spletitá skalnatá severní a západní pobřeží Britských ostrovů jsou pro papuchalky ideálním místem k životu. Velké kolonie jsou však omezeny na ostrovy, kde jsou dospělí i mláďata v bezpečí před pozemskými predátory. Hojné populace papuchalků najdete na ostrově Skomer v západním Walesu a v oblastech Hermaness, Sumburgh a Noss v Shetlandských ostrovech. Na pevninách dávají přednost zákoutím v hranách útesů více než samotným vrcholkům, příkladem je Bempton v Severním Yorkshiru.

Delfín tursiops

Kdo je to?
Tento nejznámější a nejoblíbenější druh z malých kytovců se stal celebritou v populární kultuře i ve vědeckých kruzích díky tomu, že vykazuje inteligenci a chování, které lidské bytosti nepřestává překvapovat. Delfíni jsou společenští, sebevědomí, vysoce komunikativní, hraví a schopní používat předměty, vykazují týmovou práci, mimikry a intenzivní zvědavost. V kombinaci s mimořádnými atletickými schopnostmi je skutečnou radostí delfíny sledovat – a tento bod musí být jedním z nejdůležitějších na vašem cestovním seznamu.  

Kde se nachází?
Delfíni tursiops se vyskytují v teplých a mírných mořích po celém světě. To, co bylo až do nedávné doby považováno za jeden druh, bylo v devadesátých letech rozděleno na druh tursiopsů nacházejících se v Atlantiku a v pobřežních vodách, a druh těchto delfínů žijících v Indo-Pacifiku propojeným s pobřežími a ústími řek. Hybridy se téměř jistě vyskytují v oblastech, kde se tyto dva druhy setkávají. Patří mezi ně i delfín Burrunan vystopovaný v částech teritoria Victoria, v Austrálii, který byl uznaný jako samostatný druh v roce 2011.

 

Herkules antilský 

Kdo je to?
Herkules antilský, zejména samec, který se svými rohy měří až patnáct centimetrů, představuje největšího brouka na světě. Rohy jsou v podstatě výrůstky vnější kostry - jeden klíčí od hlavy a ten větší ze štítu (pronotum) – hřbetního povrchu předhrudí. Rohy samců se do sebe zachycují během soupeřivých zápasů bez hranic. Bojovníci nemají příliš co ztratit, protože i ti nejzdatnější žijí jen krátkodobě, méně než šest měsíců, během nichž se rozmnožují. Larvy, které se pokrývají mrtvé dřevo a zároveň se jím živí, mohou vážit více než sto gramů.

Kde jsou k vidění?
Kostarika je nutností pro každého zvědavce na entomologické výpravě světem. V Národním parku Tortuguero na pobřeží Karibského moře máte dobrou šanci herkula potkat stejně jako téměř tak obrovského sloního brouka (Megasoma elephas). Hledejte na úrovni země, uvnitř a kolem padlého mrtvého dřeva.

 

Řasovník rozedraný (Phycodurus eques)

Co to je?
Tato nádherná výstřední ryba je snadno k vidění při potápění a šnorchlování, jakmile ji jednou zachytíte. Její kůže připomínající lalok mořské řasy jí poskytuje zajímavé maskování, což umožňuje uniknout pozornosti predátorů. Řasovník unáší voda a svá útočiště nachází v prostorách chaluh, aby ho nestrhly silné proudy. Živí se drobnými korýši, které vcucne díky svým trubicovitým ústům. Kostnatá kůže udržuje tělo spíše nepružné a veškerý pohon k plavání vychází křivky velice jemné, až téměř průhledné hřbetní ploutve.

Kde se nachází?
Řasovník se nachází pouze na jižním a krajním jihozápadním pobřeží Austrálie. Místní průvodci v potápění zvýší vaši šanci na vypozorování řasovníku a několik průvodců provozuje zájezdy z poloostrova Yorke, Rapid Bay, Victor Harbor a dalších míst v okolí Adelaide. 

 

Veverka obecná (Sciurus vulgaris)

Kdo to je?
Tento druh zvěčněný přírodovědkyní Beatrix Potterovou jako nezkrotná delikventní pohádková postava Nutkin je v dnešních dnech více vyobrazován jako oběť, kvůli vyhynutí z většiny anglického a velšského teritoria. Ztráta je způsobena šířením amerických šedých veverek a zejména virem známým jako veverčí neštovice – smrtelné pro veverku obecnou, ale neškodné a přenášené veverkou šedou. Zmíněné veverky šedé se také rozšiřují z oblasti severní Itálie směrem k Alpám. 

Kde je najdete?
Původní veverky z německého Černého lesa jsou zatím nedotčeny kontaktem s veverkami šedými a spatřit je můžete snadno zejména v oblasti, kde jsou pravidelně krmeny. Populární vodopád v Tribergu je výhradně spolehlivým místem pro pozorování. Ve Velké Británii navštivte Lake District a Kielder Forest v hrabství Northumberland, které se pyšní hojnou populací původních veverek a zároveň je chrání před šedou vlnou jejich příbuzných. 

Listovnice červenooká (Agalychnis callidryas)

Kdo to je?
Tohoto křiklavého obojživelníka by mohla použít reklamní agentura jako lákavý druh na plakát prezentující deštné pralesy v Střední Americe. Jeho vzrušující a jedovatě působící vzhled slouží ale k mnohem více účelům; kombinace červené, zelené, oranžové a modré je dostatečně ostrá na to, aby varovala potenciální predátory. Efekt může být okamžitý. Když už lovec zaostří na to, co vidí, i tato malá chvíle pozornosti stačí žábě na to, aby měla šanci hbitě záhubě uniknout. 

Kde ji najdete?
Kostarika je bezpochyby hlavním místem výskytu této žáby na světě se sto třiatřiceti domorodými druhy. Padesát čtyři z nich bylo zaznamenáno v deštném pralese Veragua na karibském pobřeží. 

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus)

Kdo to je?
Největší živý plaz na světě může mít délku přesahující šest metrů a váží více než tunu. Krokodýl obývá sladkou i slanou vodu a je schopný cestovat na velké vzdálenosti po moři. Navzdory jeho prehistorickému vzhledu je skvěle adaptovaným zvířetem – tento dravec je schopný zabíjet a jíst prakticky jakékoliv jiné zvíře, se kterým se ve vodě setká.

Kde ho potkáte?
Tento druh krokodýla může být k vidění hojně v jihovýchodní Asii a Oceánii a prospívají mu i severní území Austrálie, zejména v říčních systémech Adelaide, Mary a Daly poblíž Darwinu. Výpravy za krokodýly jsou na řece v Adelaide populární už od sedmdesátých let. Místní predátoři jsou zvyklí na výletní lodě a vyskakují za masem napíchnutým na tyče, kterými zkušení průvodci krokodýli na velkolepou podívanou lákají. Smrtelné útoky na člověka se stávají, i když nejsou běžné, a téměř vždy se odehrávají v mělké vodě, kde zvířata mohou neviditelně číhat.

Mrož lední (Odobenus rosmarus)

Kdo je to?
Tento obrovský arktický příbuzný lachtana loví dotykem pomocí knírku s houževnatými štětinami a saje natolik silně, že otevře i velké škeble. Kly, které jsou příliš dlouhé na to, aby je mrož mohl používat k potravě, slouží jako ukotvující háky, když se mrož vytahuje z vody po ledových krách. Odtud pochází i jeho vědecké jméno odobenus, což znamená z překladu z latiny "chodec po zubech".

Kde se vyskytuje?
Mroži dávají přednost odlehlým lokalitám, což vám při jejich stopování může udělat větší čáru přes rozpočet. Nicméně místa jako Cape Seniavin a Round Island v severní Aljašce jsou dobře vybavena místními průvodci s možností jednodenních nebo vícedenních výletů letecky z města Anchorage. V Evropě máte možnost vyrazit na letní výlet do Špicberků, kde najdete opuštěná místa důlní základny Pyramiden, která nabízí dobrou šanci spatřit o něco menší atlantický druh. 

Zaujaly Vás popisované destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.