Tak daleko, kam až sahá historie křižovatek obchodních cest, byla Tirana vždy skvěle situovaným místem. Hlavní město Albánie sedí vmáčknuté mezi plážemi Jadranského moře a stezkami pohoří Prokletije, jež je součástí většího celku Dinárských hor, táhnoucího se po západní části Balkánského poloostrova.
Ale nenechte se zmýlit – Tirana není jen vstupním branou do některých částí země. Návštěvníci zde často chvíli pobudou, neboť město doslova srší mladou energií a sebedůvěrou pramenící ze starosvětské pohostinnosti a znovunabytého půvabu. Nevýrazné, betonově šedé budovy jsou plátna pro všechny představitelné odstíny kreativity. Ti, kteří do města dojíždějí za prací, často volí raději zdravější a příjemnější cyklistiku, než sezení za volantem, a zelené parky si znovu získaly právoplatné výsadní postavení mezi různorodou městskou architekturou.
Na druhou stranu, toto všechno jsou pouze fyzické atributy. To, co opravdu dodává městskému prostředí tu správnou atmosféru, je vynikající směsice kultury a historie. Toto albánské multikulturní prostředí zahrnuje ilyrijské, římské, otomanské a italské vlivy a dějiny. Ve městě plném kontrastů narazíte i na mnohé odkazy tvrdé, poválečné, komunistické diktatury. Dnes už tento hrubý dojem ale tlumí například spousta restaurací ve stylu „farm-to-table“ (z farmy na stůl) a moderních coctail barů.
Tato architektonická a kulturní směsice překypuje aktivitou především při pohledu shora, například během jízdy Dajti Expressem, lanovkou spojující Tiranato a 1611 m vysokou horu Mt. Dajti. Za centrum města je považováno náměstí Skanderbeg, které je protnuto hlavním bulvárem a dominují mu Národní muzeum dějin, Edhem Beyova mešita a Národní divadlo. Jak s vámi lanovka postupně stoupá, ustupuje městská zástavba přírodě a pod vámi se rozprostře národní park Mt. Dajti se svými hustými jehličnatými lesy prošpikovanými břízami, které se rozkládají na celkové ploše 293 km čtverečních.
Vlastnit minulost
Albánci se nijak nesnaží skrývat svou historii. Naopak, vyzdvihují ji jako odznak cti za všechno, co museli přestát. Tak například, pokud se kohokoli zeptáte, jaké „atrakce“ byste ve městě neměli vynechat, tak prakticky každý vám mezi prvními hrdě doporučí místa, která mapují předchozí totalitní režim této země pod vedením diktátora Envera Hodži. On a jeho komunistická strana si postupně znepřátelili všechny ostatní komunistické režimy a nakonec drželi celý národ v izolaci a drsném područí po téměř 45 let – od konce 2. světové války, až do roku 1991.
„Dům listí“ je zatím nejnovějším místem, kde můžete zakusit pachuť těžkých časů a paranoiu, která ochromovala celou zemi. Dříve to bývalo velitelství albánské Národní zpravodajské služby, v roce 2017 bylo nově otevřeno jako muzeum odposlechové techniky. Prostor a jeho přechozí účel – uchovávání složek, tedy „listů“, o obyvatelích – je brutální připomínkou toho, jak zvrhlá může být nekontrolovaná a izolovaná síla.
Dvě další muzea, Bunk’Art a Bunk’Art 2, pak vrhají na tuto éru nové světlo zase z jiného úhlu pohledu – takového, ve kterém byli místní lidé sami přímo aktivně zapojení – konkrétně prostřednictvím stovek tisíc bunkrů postavených po celé zemi k tomu, aby chránily Albánce před cizí invazí. První Bunk’Art, otevřený v roce 2014, sídlí v protiatomovém krytu postaveném přímo pro Hodžu a dává návštěvníkům nahlédnout do jeho soukromých prostor, stejně jako ostatních částí přebudovaných dnes na jednotlivé expozice. Bunk’Art 2, který měl v případě jaderného útoku chránit ministra vnitra, má 24 místností, které jsou dnes plné nejrůznějších (částečně uměleckých) instalací věnovaných historii země mezi lety 1913 a 1991.
Srdečné pozdravy z Blloku
Čtvrť Blloku, která leží 10 minut pěšky od Skanderbegského náměstí, za řekou Lana, nabízí další inovativní příklad omlazené minulosti. Bývala to část města zapovězená pro běžné obyvatele a vyhrazená naopak jen pro zkorumpované pohlaváry tehdejšího režimu. Dnes jsou zdejší ulice plné trendy restaurací, bister a designových butiků.
Za soumraku, ještě předtím, než se naplno vrhnete do víru velkoměsta, si objednejte koktejl v Rooftop XVI, nacházejícím se v 16. patře Sky Tower. Užijte si panoramatické výhledy, zorientujte se, pak sestupte zase zpět do ulic. Další rundu si dejte ve vyhlášeném baru Radio, uvolněném přístavu pro třicátníky i čtyřicátníky, kde elegantní řada lahví whisky sdílí prostor s prastarými rádii, a kde běžně hraje i živá hudba a DJové.
„V určitém směru je Blloku velmi dobrým příkladem toho, jak město kompletně změnilo svou tvář“, říká Gent Mati, celoživotní obyvatel Tirany. Mati je majitelem zavedené agentury Outdoor Albania, která pořádá dobrodružné turistické výpravy po celé zemi. „Lidé se nastěhovali a ovládli postupně i místa, která pro ně bývala zapovězená, a dali jim nový život a moderního ducha.“
Jídlo lidskou rychlostí
V letech po skončení komunistické éry se jedním z hlavních prvků nového sebeurčení Albánie stala stravovací filozofie „farm-to-table“, tedy něco jako „z farmy rovnou na stůl“. Poptávka po čerstvých surovinách dostala formu s hnutím Slow Food, které má za cíl ochranu různorodosti potravin a je založena na úctě k místním tradicím.
„50 let izolace přispělo ke konzervaci albánských semen a druhů – ačkoli pěstovány byly hlavně ty, které poskytují velkou produkci – a nebyly tu žádné vlivy ze zahraničí na produkci potravin“, vysvětluje Katia Zene, koordinátorka společnosti Slow Food Chefs Alliance v Albánii, která věří, že podpora malých producentů znamená velký posun od průmyslového zpracovávání potravin ke zdravějším způsobům. „Albánská kuchyně je typicky ta „pomalá“ a velmi dobře koresponduje s myšlenkou celého hnutí Slow Food.“
Pro ochutnání té pravé albánské kuchyně se vydejte 11 km z centra Tirany na farmu Uka, kde si dokonce i nádobí vyrábějí pouze ze surovin, které vypěstovali na dvouhektarové farmě, která je do posledního kousíčku osazena olivovníky, ovocnými stromy a hroznovým vínem. Objednejte si kuře s polentou, pečené cukety a lilky, nebo salát z čerstvě sklizených rajčat a okurek. Nakonec si nechte přinést lahvinku z vlastní produkce farmy, červené cuvée, které tvoří Merlot, Cabernet Sauvignon a původní albánská odrůda Kallmet – a pozvedněte číši na slávu tvrdě zkoušené, ale přesto krásné a štědré Tirany.
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace o Albánii? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
