Na začátku jsem měla pocit, že když se mi narodí dítě, tak se můj cestovatelský život nejmíň na pět let omezí na výlety na chalupu a zpět. Opak byl pravdou. Jen jsem trochu přizpůsobila výběr destinace, zařadila do programu dětské atrakce a naplánovala dopředu přesný itinerář. Cestování s dětmi je prostě úžasné a obohacující! Pro vás i pro ně.

SICÍLIE 

Můj nejoblíbenější typ dovolené je poznávací. S 13timěsíčním synem jsem se trochu krotila, tak jsem na 9-tidenní pobyt na Sicílii naplánovala jen tři místa – Taorminu, Cefalu a Syrakusy. Tři hotely po třech nocích. Hned po příletu jsme v letištní hale ve frontě na zamluvené auto zažili scénku z akčního mafiánského filmu. Italštinu neovládám, takže jsem vůbec netušila příčinu sporu, ale podle intenzity hlasu, gestikulace a toho, že na milou slečnu za přepážkou vytáhl ten snědý svalnatý borec ve slunečních brýlích metrový kovový sloupek bylo jasné, že se nestrefila do jeho oblíbené barvy vozidla. Se strachem o milované batole jsem se rychle snažila vzdálit z dosahu toho šílence, na kterého se už sesypala ozbrojená ochranka a zpacifikovala ho na zemi. „Mám sedět doma a ne rajzovat s miminem“, pomyslela jsem si a připravila se na horké slunce a horkokrevné Italy. Zbytek dovolené však probíhal v naprostém klidu a slunce na konci září už taky tolik nezářilo. S miminkem jsme si užili chvíle pohody a projeli část největšího ostrova ve Středozemním moři.

Okouzlila mě Taormina, starobylé město s řeckým amfiteátrem a v pozadí majestátní Etnou. I na tuto nejexkluzivnější přírodní raritu se dostalo, sice lanovkou a terénními autobusy s německými důchodci, ale komu by se chtělo šlapat do kopce s miminem na zádech prašnou cestou, kterou vám co chvíli ještě víc zaprášily právě ty autobusy? Tak jsme se jen prošli kolem jednoho kráteru v necelých třech tisících metrech, užili si malé čmoudíky a lehce přiotrávení sirovodíkem se těšili dolů na jedinečnou italskou zmrzlinu. Atmosféru této jedné z nejaktivnějších sopek na světe jsme si i přesto báječně vychutnali.

Soutěska Gole Alcantara je chráněný přírodní útvar nedaleko Taorminy. Uvidíte zde kuriózní skalní čedičové hranoly, které vznikly při styku proudu rožhavené lávy s tekoucí vodou. Řeka Alcantara je i v létě poměrně studená, můžete se jí přebrodit s průvodcem, ale nám bohatě stačila jiná zábavná disciplína – házení kamínků do vody. Ostatní rodiče jistě potvrdí, že ta děti zabaví na hodiny a vy si v klidu můžete užívat na břehu piknik. Jen s tím vynikajícím italským vínem to moc nepřehánějte, přece jen dozorujete neplavce v blízkosti vody.

Normanský dóm v Cefalu ohromuje nejen svou velikostí, ale i umístěním pod téměř kolmou skalní stěnou La Rocca. Interiérové mozaiky byzanských mistrů patří mezi nejlépe dochované. V centrální apsidě katedrály dominuje mozaika Krista Vševládce s otevřenou biblí v levé ruce. Tu pravou má zdviženou s pokrčenými prsty a nás rozesmálo, jak mu roční Lukášek vehementně dělal „papa“. 

Už méně jsme se smáli, když nám malý Houdini i přes zapnuté popruhy vypadl z golfového kočáru. Zřejmě se nemohl dočkat, až na vlastní nos prozkoumá prastarou nekropoli Pantalica, která se nachází zhruba 50 km od Syrakus. Tato UNESCO památka zahrnuje přes 5.000 skalních hrobek ze 13.až 8.století před naším letopočtem. V dobách ohrožení sloužily i jako přechodná obydlí a úkryty. Procházka zeleným údolím byla víc než osvěžující.

PROVENCE 

Druhý rok už jsme si troufli víc. Červnová Provence autem z Prahy na 16 dní, maximálně dvě noci na jednom místě. Nádherné B&B ve starobylých domech, k snídani křupavé croissanty s marmeládou a cappuccinem v tichých a stinných zahradách. Dítě dlouhé přejezdy zvládalo na jedničku. Spalo, koukalo z okýnka nebo na krtečka v tabletu. Jediná nevýhoda toho, že se jsme se chtěli vyhnout davům prázdninových turistů byla ta, že levandule před ikonickým klášterem Abbaye de Sénanque byla úplně zelená. No holt něco za něco.

Barevná Provence nabízí svým návštěvníkům opravdu hodně. Smaragdově zelenou barvu řeky jsme obdivovali při projížďce hřebenovou silnicí největším evropským kaňonem Grand Canyon du Verdon. Prošli jsme naučnou Okrovou stezku v Roussillonu, kde dětem rozhodně nedávejte světlé oblečení, protože ani ten nejlepší prací prostředek si s oranžovou nedokáže poradit. Fialové jsem se taky nakonec dočkala, jedno menší políčko v nížině už stihlo uzrát a v interiérech penziónů jednoznačně převládala.

V papežském Avignonu můžete dítě naučit známou písničku o tom, jak na mostě všichni tančí. Jak se tam asi vlezli, když z mostu po obléhání a povodních zbyly jen čtyři oblouky? Zato mimořádně zachovaný je třípatrový římský akvadukt Pont du Gard, který se klene přes hluboké údolí řeky Gard už přes 2.000 let. Toto mistrovské technické dílo, zapsané na seznamu UNESCO, je třetí nejnavštěvovanější francouzská památka po Eiffelově věži a zámku ve Versailles.

Na nejvyšší provensálskou horu Mont Ventoux (1.912 m.n.m.) jsme vyjeli pohodlně autem a jen obdivuhodně pozorovali zdatné cyklisty v právě probíhajícím závodě. Tato trasa je součástí Tour de France a patří k těm opravdu náročným. Co jsme si vyšlápli po vlastních byla příkrá křížová cesta ke kapli v malebné vesnici Moustiers Sainte Marie. Mezi dvěma vápencovými štíty je zavěšen 227 metrů dlouhý řetěz se zlatou hvězdou, která má být podle legendy poděkováním jednoho rytíře za jeho šťastný návrat z křižáckých výprav. Odpočinuli jsme si při plavbě výletní lodí v přírodním parku Camargue v deltě Rhôny  při jejím ústí do Středozemního moře. Viděli jsme plameňáky, polodivoké koně i místní kovboje se stády černých býků. 

VIETNAM BEZ DÍTĚTE

Třetí rok mi končila mateřská dovolená a já nutně potřebovala oživit vzpomínky na dřívější cestování s baťohem bez přesného itineráře. To byla oficiální verze. Ve skutečnosti jsem potřebovala hlavně 14 dní bez malého energetického upíra procházejícího právě obdobím vzdoru. Tak jsme dali dítě na převýchovu k babičce a vyrazili s partnerem poznat Vietnam od severu k jihu. Byla to kouzelná cesta plná přírodních, památkových i kulinářských zážitků, ale nebylo to ono. Něco tomu chybělo. Hádáte správně, chyběl nám tam syn a jeho dětský pohled na svět. Poprvé v životě jsem se těšila na konec dovolené. 

SKOTSKO

Tato romantická země na severu Evropy láká návštěvníky svou úžasnou přírodou, starobylými hrady, lochnesskou příšerou a whiskou. Chlapečkovi byly právě čtyři roky a jeho každá věta začínala otázkou proč. „Proč má ten pán sukni?“ „Proč už zase prší?“ „Proč ty dudy tak divně kvílejí?“ Skotské dudy jsou opravdu jediným hudebním nástrojem považovaným za zbraň a tradičně doprovázely vojsko do bitev. Ačkoli hlavní město Edinburgh je malebné a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO, Rosslynská kaple je stejně vyjímečná jako tajemná, a Falkirkské kolo je architektonickým zázrakem, nás to táhlo víc k odlehlým a liduprázdným přírodním sceneriím. Za jedno z nejkrásnějších míst Skotska je považováno údolí Glencoe s přízviskem „plačící“ kvůli krvavému masakru z roku 1692, kdy byl vyvražděn klan MacDonaldů za pozdní složení přísahy věrnosti králi Vilému Oranžskému. Lukášek byl na takovou lekci z dějepisu ještě malý, ale že jezero Loch Katrine inspirovalo sira Waltera Scotta k napsání románu Panna jezerní, jsem mu už vyprávěla. Taky jsme si procvičovali matematiku na všudypřítomných ovcích, které mají ve Skotsku početní převahu nad pětimiliónovým obyvatelstvem. Většinou Lukáška to počítání oveček spolehlivě uspalo.

Působivý 380 metrů dlouhý a 30 metrů vysoký viadukt Glenfinnan je oblíbenou zastávkou všech fanoušků filmů s Harry Potrem. Měli jsme štěstí na právě projíždějící parní vlak, který místo do Bradavic jel z Fort William do Mallaig. Zřícenina hradu Urquhart Castle se impozantně tyčí na břehu světoznámého jezera Loch Ness. To je s délkou 42 kilometrů nejdelším jezerem ve Skotsku a jeho nezvykle tmavé vody a veliká hloubka daly vzniknout pověrám o lochnesské příšeře. „A proč se nám ta Nessie neukáže, mami?“

Vrcholem cesty byl ostrov Skye, jehož název je odvozen z norštiny a znamená mraky a mlha. A opravdu byl do nich většinu času zahalen. Krajina na pokraji viditelnosti působila tajemně až strašidelně. U hradu Dunvegan Castle jsme si zaplatili projížďku na člunu ke kolonii tuleňů. Váleli se líně na trávou a mechem zarostlých kamenech a pro zpestření občas některý skočil šipku do vody. Krátký výšlap k 55timetrové čedičové skále Old Man of Stor nás odměnil dechberoucí vyhlídkou na okolní hory a jezera. 

Rozhodně dojeďte až na nejzápadnější výběžek ostrova Skye, kde vás na konci parádní procházky čeká zajímavý maják Neist Point. Kochejte se pohledy na dramatické útesy a vyprávějte dětem námořnické pohádky. Dříve se tu údajně dalo i přespat, ale při naší návštěvě byly budovy opuštěné a chátrající. Což byla škoda, protože západ či východ slunce na tomto místě musí být čarokrásný.

A co že občas pršelo? Vždyť jinak by ta zelená nebyla tak svěží, takže proměnlivým počasím jsme si nenechali zkazit náladu. Lukáškův ideálně strávený den byl ovšem v lesním dobrodružném parku Landmark jižně od města Inverness. Tarzanova stezka na lanech, tobogány, horská dráha, bludiště, safari autíčka, lezecká stěna a jiné byly perfektní tečkou za naším skotským dobrodružstvím. 

KANADA

Na měsíční cestě zastihla syna dvoudenní horečka. Bohužel i to se stává, obzvláště když ho nutíte den předem jít krátký trek v mínus 2 stupních v jarní bundičce. Naštěstí jsme měli 3 noci zamluvené na jednom místě v národním parku Banff. Tak jsme strávili odpočinkové dny na hotelovém pokoji a aspoň měli čas na stavění lega a omalovánky. Ano, až do daleké Kanady jsem vezla kostičkovou stavebnici (doporučuji řadu 3v1), abychom předešli nudě a teprve v nemoci na ni přišla řada. Po krátkém relaxu jsme se vrátili do krásné a divoké přírody Skalistých hor, užili si treky, tyrkysová jezera, viděli z bezpečné vzdálenosti medvědici s medvídětem.

Největší akvárium v Kanadě se nachází ve Vancouveru a čítá skoro 9.000 mořských tvorů. Amazonská galerie napodobuje tropický deštný prales s krokodýly, tukany i piraněmi. V jednom bazénku si můžete pohladit rejnoky a jsou zde i představení s cvičenými delfíny či tučňáky, což děti nadchne. Spoustu legrace si užijete v Capilano Suspension Bridge parku, kde, když netrpíte závratí, si můžete projít kromě stezky v korunách stromů také chodník zavěšený na žulovém útesu Cliffwalk.

Jenom kvůli synově oblíbeným dinosaurům jsme se vydali do prérijního území v okolí Drumhelleru východně od Calgary. Tato oblast je proslulá svými fosiliemi dinosaurů starými až 140 miliónů let. Město žije z dinosauřího turismu a stojí zde největší socha tyrannosaura rexe. Po schodech můžete vyjít až do jeho otevřené tlamy na vyhlídku. Vynikající je Royal Tyrrell museum se spoustou koster a interaktivních prvků. Ochladit jsme se zajeli speciálním autobusem s obrovskými koly na ledovec Athabasca a lehce smočit pak k Niagárským vodopádům. I když totiž rozdávali pláštěnky, na stezce Journey Behind the Falls se dostane k hřmící mase vody poměrně dost blízko. Osvětlená panoramata kosmopolitního Toronta si nejlépe vychutnáte z protějších torontských ostrovů, kde můžete dítěti udělat menší dobrodružnou bojovku, protože výletní lodě jezdí skoro až do půlnoci.

ZÁVĚREM

Bez hodně věcí se obejdete, ale některé určitě nezapomeňte přibalit. Pro batolata je nutná termoska na teplou vodu a láhev na studenou vodou, ať můžete kdykoli jako alchymista namíchat sunarový koktejl ihned k podávání. Oblíbený plyšáček je vhodný parťák na cesty, který usnadní usínání. A nakonec mokré ubrousky, které využijete na 100+1 způsobů (toaleta, pusa od zmrzliny, boty od bláta). 

Na cestách není pro děti nic problém, hlavně, že mají mámu a tátu jenom pro sebe. Čas strávený spolu objevováním nových míst a zážitků je naprosto nenahraditelný. A jim rozšiřuje obzory a nenásilně je vzdělává nejen v zeměpise. Proměňte své touhy ve skutečnost a vyražte s dětmi na cesty. Užívejte si to plnými doušky, dříve či později dorostou do věku, kdy už s vámi nebudou chtít jezdit.

Autorka článku a fotografií - Lucie Tichopádová, která miluje cestování a buď na dovolené zrovna je nebo další alespoň plánuje, autorka FB stránky My 100 amazing places, kde můžete přidávat svoje fotky z cestování.

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.