Vydejte se se mnou na cestu kulturními zvláštnostmi, kterým jsem se za půl roku neúmyslně přiučila na Kanárských ostrovech...
1. Španělština, které nebudete rozumět
Ne, čtyři roky výuky španělštiny vám na Kanárech rozhodně nepostačí. Totiž, ačkoliv se jedná o naprosto stejný jazyk, tak na zapeklitý přízvuk vás nikdo nepřipraví. Zejména když na vás rozhořčený Španěl začne pokřikovat na benzínové pumpě, že vám to tankování trvá příliš dlouho, nebo když třeba stojíte na červené o sekundu déle, než byste měli. Kanárská španělština má v oblibě polykat koncovky slov, tudíž například z poděkování gracias máme gracia. Takhle jednoduše vysvětleno se zdá, že nebude problém, ale jak říkám, zkuste si pokecat s naštvaným Španělem a garantuji vám, že se budete proklínat, že jste se na poslechy s paní učitelkou Zavadilovou nepřipravoval lépe. 
2. Pijeme "dětské" pivo
,,Una caňa, por favor,‘‘ nejčastější fráze, kterou zaslechnete v kanárských barech, by se dala volně přeložit jakoJedno malé pivečko, prosím. Ano, v místních barech se totiž nepijí klasické půllitráky, ale piva skromných objemů 0,2 litru. Pokud si přejete pivo větší, tedy náš tradiční půllitr, tak čelíte zapeklitému slovíčkujarra, u kterého jsem za celého půl roku nezjistila, zda se správně vyslovuje se souhláskou hnebo ch. Na Kanárech prostě frčí dětský pivečka.
3. Tady mám přednost já, chodec
Příjemným zjištěním pro mne bylo, že řidiči dávají až absolutní přednost chodcům. Kývnutím nebo mávnutím ruky se řidiči dokonce omlouvají, když vám na přechodě nezastaví. Přestože u nás platí stejná pravidla, ne vždy se podle nich řidiči chovají, natož aby se za své pochybení omluvili. Je to jen otázka času, kdy mě zpátky v České republice něco zajede.
4. Všudypřítomný reggaeton
Ach, ta hudba. Považuji se za celkem tolerantního člověka bez vyhraněného hudebního žánru. Nicméně díky reggaetonu jsem v sobě objevila takového nešťasníka, který má husí kůži pokaždé, když zaslechne to proklaté slůvko despacito. Odkazuji na hit, který vymetl přední příčky hitparád po celém světě. Jenomže na Tenerife se nejedná o záležitost jednoho letního hitu. Reggeaton na Vás tu číhá všude. Navíc je tak prohnaný a lstivý, že každá píseň tohoto žánru zní záhadným způsobem naprosto stejně. 
5. Šílené brambory? Sem s nimi!
Mé naivní představy o zdravém životním stylu, který na Tenerife povedu byly vyvedeny z omylu hned během prvního týdne pobytu. Začalo to tím, že kopcovitý terén pro mě představoval nepřekonatelnou překážku, která vedla k ukončení mé běžecké kariéry. Jídelníček tomu také moc nepřidal. To byly samé bocadillos (sendviče z bílého pečiva), papas locas (v překladu ‚šílené brambory‘, obyčejné hranolky se sýrem přelité omáčkou) nebo arepas (venezuelské tradiční jídlo, placka z kukuřičné mouky a vody osmažená ve spoustě oleje, poté rozříznutá a proložená tím, co máte rádi). Levné víno a káva mně nakonec úplně zlomili, načež má kuchařka zdravé výživy svižně vzala za své.
6. Stabilní počasí? Neexistuje
Ostrovy věčného jara, jaká krásná přezdívka. Nepodlehněte iluzím a berte tuhle přezdívku se vším, co obnáší. Ano, na jaře vše bují životem, rostliny kvetou, zvířáta se množí a takzvaně se blýská na lepší časy. Jenže to vše jen na pozadí toho předešlého – chladné a šedé zimy. Od Tenerife tudíž neočekávejte, že přijedete do jakési tropické destinace se stabilními pětadvacítkami. Časté přeháňky se silným větrem byl můj denní chléb. Když jsem v lednu na Tenerife přijela, tak jsem litovala, že jsem se na letišti hrdinsky vzdala svojí zimní bundy. Lépe bych v ní zapadla mezi místní obyvatelstvo, které se nestydí si v 18ti stupních natáhnout podvlíkačky a na hlavu narazit čepici s bambulí. Pak je velice snadné rozeznat turistu mrznoucího v květovaných šortkách a pravého "kanárčana" s naraženým kulichem na hlavě. 
7. Mañana je taky den!
Ačkoliv se proslulé odpolední siesty zavedly z praktických důvodů, a to, jelikož na pevninském Španělsku je odpoledne moc velké horko, Kanárské ostrovy, i přes své mírnější klima, si nezdráhaly tento příjemný zvyk také osvojit. V praxi to znamená, že mezi druhou a pátou odpolední je většina obchodů zavřená (až na větší supermarkety). Obchody se po páté opět otevřou, což ale neplatí o úřadech, které běžně zavřou v jednu odpoledne a šmitec.
8. Víkend bez slavnosti, jako by nebyl
Výrazy siesta afiesta (v překladu slavnost, party) k sobě nemají daleko a obě se radují velké oblibě ve španělském slovníčku. Na Tenerife jsem strávila necelého půl roku a nepamatuji týden, kdy by se nekonala nějaká slavnost. Nejvíce mi učaroval místní karneval, který probíhá na přelomu února a března. Program karnevalu trvá kolem tří týdnů a eskaluje v týdnu posledním, kdy se obyvatelé sejdou v ulicích a skrytí pod anonymitou svých masek se vydají do víru města, zejména tedy hlavního města Santa Cruz de Tenerife, kde ulice doslova praskají ve všech pod náporem noční fiesty. Když jsem můj první večer odcházela v šes ráno celá utančená z karnevalu, tak jsem si připadala, že jsem snad první. Všude to žilo, všude. Na každé ulici, náměstíčku, v každém zákoutí.
9. Absurdní hromadná doprava
Společnost TITSA, která zajišťuje dopravu po celém ostrově, patří k mistrovským kouskům Tenerife. Spoléhat se na včasný příjezd autobusu je naivnější než věřit, že letos o Vánocích už konečně spatříte to zatracený zlatý prasátko. Budete rádi, že autobus přijede, natož aby přijel včas nebo zastavil na zastávkách, na kterých by měl. Navíc do patnáct kilometrů vzdáleného města pojedete, při troše štěstí, "pouhých" čtyřicet minut. Avšak není se čemu divit. Nacházíme se ve Španělsku a zde se na časové údaje neklade přílišný důraz.
10. Nešťastné polibky
Pozor, pozor! Při seznamování se Španěly se vystavujete nebezpečí narušení vašeho osobního prostoru. A to rovnou dvakrát. Na Kanárských ostrovech a předpokládám, že i v pevninském Španělsku a latinské Americe, je běžné při seznámení druhou osobu políbit na jednu a druhou tvář. Ze začátku to u mě představovalo spoustu rozpačitých situací a abych se jim úspěšně vyhnula, tak jsem potřebovala zodpovědět několik zásadních otázek: První dám pusu na levou nebo na pravou tvář? Má to být opravdu pusa anebo jen falešný polibek do vzduchu? Musím se svými spolubydlícími líbat pokaždé, když dojdu ze školy nebo stačí jen při prvním seznámení a dost? Odpovědi si nechám pro sebe, protože vás nechci připravit o spousty úsměvných situací. Nicméně zvláštní pro mě bylo, že takové objetí je u Španělů vyjádřením větší vřelosti, než právě onen polibek zleva a zprava.
Ať už tedy prahnete po špatné hudbě, ještě horší hromadné dopravě, nesrozumitelném jazyku nebo rozmarném počasí, tak neváhejte navštívit Tenerife; ostrov, který si mě získal svou nezkrotnou duší a vřelým srdcem.
Autorka článku a forografií - Romana Sedláčková o sobě: "Léto roku 2014 se stalo cestovatelským mezníkem mého života. Poprvé jsem totiž okusila jaké vzrušení dokáže do běžného života vnést stopování. Ačkoliv se jednalo pouze o cestu "za humna" do Rakouska, tak jsem od té doby na svět pohlížela jinýma očima. Každý stopař ví proč. Později se toto vzrušení přeneslo celkově na cestování a já jsem zjistila, že tato návyková "droga" mě už naprosto ovládla...
Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Tenerife? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Tenerife Do kapsy.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
