„Nebe na zemi“, tak zelené údolí města Šrínagar nazval mocný indický císař Jehangir v 17.století. Jen málo se tu od té doby změnilo, obraz dokonalosti stále malují šplouchající pádla, rozrážející zrcadlovou hladinu jezera, rozléhající se modlitby, zelené hory a prameny z nich stékající a okolní zasněžené vrcholky sedmitisícovek. Člověk by skoro zapomněl, že se nachází v Kašmíru, na horké půdě mezinárodního konfliktu s nukleárním potenciálem, který zde s různou intenzitou propuká již skoro 70 let.

Jiná Indie

Sedím na terase koloniálního hausbótu na jezeře Dal v okrajové části Šrínagaru. Klid, který tu panuje, je až nereálný. Naprosté ticho ruší jen projíždějící šikary, lodi ve stylu gondoly, které jsou zde hlavním dopravním prostředkem. Voda v jezeře je průzračná, stále používaná na vaření. Nad hlavou krouží, v nekonečném hledání potravy orli, občas se některý zřítí do stojaté hladiny a vyloví rybu. Na tento výjev můžu zírat celé hodiny. Jsem ještě vůbec v chaotické Indii? Všechno by nasvědčovalo tomu, že ne. V jinak bezpečné a uvolněné zemi, jsem na letišti, po důkladné kontrole nejdříve musela nahlásit, kde chci bydlet, kudy pohybovat i poznávací značku taxíka, kterého chci použít. Celou cestu do města silnici lemovaly hlídky ozbrojených vojáků. Jedna snad každých deset metrů. Bezpečnostní opatření, která na pocitu bezpečí rozhodně nepřidají. I lidé tu vypadají jinak - hinduistické útlé mužíky a kypré ženy v barevných sárí vystřídala střízlivost muslimského oděvu, čepičky korunující hlavy obchodníků s orlím nosem a čador zahalující krásu místních žen. Ale jakmile mě taxikář vyložil u břehu jezera, stačilo pouhých 5 minut, abych se přenesla do jeho relaxačního ráje.

Horká půda mezinárodního konfliktu

Jet do Kašmíru a neinformovat se o aktuální situaci by ale bylo bláhové. Kašmír, býval autonomním královstvím a výstavním klenotem koloniální Indie. Jakmile se ale britská država v roce 1949 rozpadla, stát si nárokovali Indie i Pákistán a ani jedna země za posledních 70 let neváhala použít sílu, aby si své nároky potvrdila. Nenávist a teroristické útoky mířené především proti vojenským jednotkám, ale i civilním menšinovým hinduistům, nejsou neslýchané a mohou se kdykoli znova vyskytnout. V době, kdy sem přijíždím já, je relativní klid, ale přítomnost 600 000 vojáků (odhad, oficiální číslo je tajné) ve čtyř milionovém Kašmíru je vše-vypovídající.

Jezerní králosvtví

Nebýt této nešťastné historie, Kašmír by mohl svou krásou konkurovat i Taj Mahalu. Město Šrínagar, správní a turistické centrum provincie, leží na a kolem horami obklopeném jezeře Dal, které je poseté vyřezávanými hausbóty a jehož břehy jsou zdobeny dokonale opečovanými zahradami. Má také atmosférické staré město plné mešit a vousatých obchodníků.


Většina turistů se ubytuje, stejně jako já, přímo na jezeře, v jednom z hausbótů. Ty zde začali stavět Briti, kteří měli oficiálně zakázáno vlastnit zde půdu nebo nemovitosti. Se svým proslulým smyslem pro styl si ale nemohli připustit nějaké provizorní bydlení a budovali je se vším luxusem, s ložnicemi, koupelnami a společenskými salóny, tak jak mají být. Hausbóty jsou vyřezávané z ořechového dřeva, jejich podlahy pokrývají vlněné, ručně tkané koberce a okna vyšívané záclony. Výhled je nejkrásnější ráno na projížďce šikarou, kdy se jezero halí do bílého oparu, a vy pozorujete jak z něj, jako duchové, vystupují loďky s rybáři nebo prodavači květin.

Smyslné zahrady

Na březích jezera je rozeseto několik skvostných zahrad, které si zde pro své smyslové potěšení založili před 350 lety Mugalové, císaři Indie, kteří do Kašmíru prchali před neúnosným vedrem léta v nížině. Centrální fontány, záhony růží a vlčích máků či stín prastarých korun stromů si dnes může užít každý smrtelník a jsou nejoblíbenější u indických zamilovaných párů, které sem s oblibou jezdí trávit líbánky.


Mě se nejvíce líbí Pari Mahal, palácová terasová zahrada na kopci nad jezerem, která kromě pohádkové atmosféry nabízí i krásný výhled na město a jezero pod sebou. Lehko si představit, jak zde za svitu měsíce princezny císařských harémů toužebně snily o svých milencích ve svítícím městě pod nimi.

Staré město nad Jhelumem

Návštěvou již více „pozemskou“ je procházka starým městem Šrínagaru, které bylo postaveno z většiny v 18. století z červených cihel a dřeva a dnes je ve velmi fotogenickém stavu rozkladu. Kromě starých domů, má i protékající řeku Jhelum, na kopci se tyčící pevnost Hari Parbat a několik překrásných dřevěných mešit zdobených zrcadélky a malovanými papírovými panely. „Dávej si dobrý pozor na lidi, ve starém městě jsou samí konzervativci a ti nemusí být z cizinců příliš nadšeni.“ Radí mi majitel hausbótu, když ráno vyrážím. Všimnu si sice několika pichlavých pohledů, ale když zklidním tempo a začnu se kochat starosvětským šarmem klikatých uliček, několik kolemjdoucích se se mnou dává do řeči. „Odkud jsi? Jak se jmenuješ? Kde bydlíš? Libí se ti v Kašmíru?“ pálí na mě své otázky. Obvykle na mé odpovědi s úsměvem přikyvují, jen když řeknu „líbí se mi tu moc, mám ráda celou Indii“ zvrásní svá čela a nastolí nesouhlasný tón. „My Indii rádi nemáme, máme rádi Pákistán.“ Znova a znova mi připomínají, kde se nacházím.

Bohy zapomenutý Kašmír

Kašmířané jsou hrdý národ. Hrdý na svou kulturu i dávnou historii. Tvrdí, že před příchodem islámu byl Šrínagar hlavním městem Ašokovi buddhistické Indie a legenda dokonce praví, že je zde pohřbený Ježíš, který po svém ukřižování neodešel do nebe, ale do Kašmíru. V poslední době, ale jakoby bohové na Kašmír zapomněli a dokud se do srdcí zdejších obyvatel nevrátí pokoj a náboženská tolerance nebude tím, čím býval, božským Kašmírem.

Autorka článku a fotografií - Adriena Vyzulová - o sobě: "Cestováním doslova žiju, společně s psaním a fotografováním na cestách je to můj největší koníček a posledních pár let i zaměstnání. Navšívila jsem více než 65 zemí a nejdelší cesta vedla kolem světa po 33 zemích a trvala 20 měsíců. Mám ráda cesty mimo civilizaci, miluji Afriku, Indii a přírodní národy celého světa. Podívat se můžete i na web Blechavbatohu nebo FB."

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Indie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet India. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.