Vše, co jste chtěli dostat od Brazílie a báli jste se si o to říct. Kilometry světle zlatých pláží, pouliční bistra voní po smažených krevetách a kukuřici a je to tady tak trochu mañana. Alagoas je jedním z pěti spolkových států tvořících region Nordeste, neboli Severovýchodní Brazílii. Zatímco Brazilci severovýchod milují pro jeho folklorní rozmanitost a přírodní podmínky, mezinárodní turismus zde ještě - kromě hlavního města státu Bahía, Salvádoru – zcela nezapustil kořeny a proto přilákal moji pozornost.

Karibik jižní Ameriky

Ze São Paula se do alagoaského hlavního města Maceió nejlépe dostanete letecky, za necelé tři hodiny. Pokud chcete ušetřit a nemáte naspěch, vyplatí se vybrat jednu nebo obě cesty s přestupem v Salvadoru, čímž získáte možnost nadechnout se poprvé v Severovýchodu a využít kiosku vedle letiště k ochutnání Acarajé – krevety smažené v tempuře z fazolového těsta, bahíjské speciality. Dalším bonusem tohoto předvýletu je fotogenický výhled na tmavě zelené lesy a hory obklopující ranvej.

Náš prozatímní cíl se jmenuje São Miguel dos Milagres. Z hlavního města Maceió je jedinou možností dopravy do městečka automobil, s prostředky hromadné dopravy se zatím nepočítá. Cena několika autopůjčoven je víceméně podobná, 80-120 reálů na den, tedy kolem 500-800 Kč, včetně pojištění. Benzín si čerpáte sami. GPS místy ztrácí signál a cesta nám dává jasná znamení, že jsme se ocitli daleko od mrakodrapů a cílevědomých kravaťáků spěchajících ulicemi São Paula. Po obou stranách silnice se pasou krávy. Stánky v malých vesničkách uprostřed palmových hájí nabízí obří, ze dřeva vyřezávané ryby a ptáky, symboly rukodělných řemesel severovýchodu.

Stařec a koně

Je pár minut po poledni a São Miguel nás vítá horkým deštěm. GPS chytá signál a slibuje brzký příjezd k jedné z pousadas, kde máme zarezervované dvě noci. Pousada je turistická chata, zpravidla vlastněná a udržovaná místními. Slibován je výhled na moře. Vybíháme na miniaturní terasu a pohled přes několik satelitů nás nezklame: třpytivá světle modrá mělčina plná malých rybářských loděk láká k návštěvě zblízka. Řekněme, že už jsem pár pláží na světě viděla, ale tahle je první, kde se místo lidí opalujete s koňmi. Jen si tak klusají, a za nimi se po chvíli objevuje pár opálených senhorů, popíjejících coca-colu z plechovek.

Jsme jediní anglicky mluvící turisti, tím pádem atrakce pro majitele chaty, kteří nám doporučují výlet na jangadě: miniaturním voru se sedátky pro čtyři osoby a motorem ze sekačky. Minivor nás vysadí v tzv. přírodních bazénech. To je jedna z přírodních krás uprostřed moře, kterou stojí za to vidět na vlastní oči. Vysedáme a se šnorchlem a brýlemi plaveme pozorovat barevný podmořský svět. São Miguel se tváří jako zapadlé městečko, na Silvestra je ale v obležení: je populární destinací pro oslavu Nového roku.
 

Polévku na pláži?

Po dni stráveném na moři je mým největším zážitkem Restaurante do Enildo. Můžete si vybrat, jestli chcete sedět pod slunečníkem na pláži, na dřevěné verandě nebo uvnitř – moře uvidíte odevšud. Číšníci vybíhají s talíři z kuchyně bosí po rozpáleném písku a specialitou jsou, jak jinak, ryby a mořské plody. Vybíráme si Mix na chapa, tedy mix z grilu: ryba dourada, krevety, zelenina a jako příloha typicky brazilská rýže, sametové pyré ze sladkých brambor a smažený maniok. A potom je tu něco, co jsem musela vyzkoušet: Caldinho. Pikantní polévka s krevetami a kokosovým mlékem je královnou nordestinské gastronomie, podává se v plastovém šálku a stojí - nezávisle na cenách ostatních položek v menu - 5 reálů (35 CZK). A že je zrovna 30 stupňů? To Brazilcům nevadí a mě taky ne, polévku zapijete hezky pivem, které sice nemá chuť, ale teplotou se skoro rovná zmrzlině a není hořké, takže platí za dezert.

Pokud milujete romantiku neznámých malých měst a vesniček, São Miguel dos Milagres je povinnou zastávkou Severovýchodu. Nemá infrastrukturu a oba dva supermarkety zavírají v 19 hodin. Do restaurací se dá dojít pěšky a auto využijete pouze na přejezdy mezi plážemi, pokud se vám nechce mezi nimi přecházet. Z hlavního města Maceió jsou to do São Miguel dvě hodiny cesty. Dalšími atrakcemi je například noční rybaření s domorodci nebo ekostezky, které propojují São Miguel se sousedními městečky. Při check-outu si nás majitelé pousady fotí a následně postují dojemný příspěvek na sociální sítě. Nordestinci mluví odlišně od obyvatelů São Paula nebo Ria, proto se připravte na to, že jim možná ze začátku nebudete rozumět: nevyslovují měkké či a dži na konci slov.
 

Maceió: blízko k ráji

Samotné Maceió je průměrně nezajímavé hlavní město. To, co ho dělá atraktivním, je vzdálenost od několika pláží, které nesmíte při návštěvě státu Alagoas vynechat.

Než se ale vydáte za mořem, stojí za to si Maceió trochu projít, tedy aspoň tu část, ze které je to pár kroků ke břehu. Hlavní promenádu lemuje stezka pro chodce a cyklisty a podél ní postávají prodejci kokosových ořechů. V Praze si vodu z čerstvého zeleného kokosu vychutnáte za cca 100 Kč, tady zaplatíte korun 13 (2 reály). Vyzkoušejte také tradiční občerstvení tapioca (palačinka z manioku plněná sýrem, sušeným masem nebo kokosem, případně na sladko jihoamerickým karamelem Doce de leite a banánem).

Po cestě k přístavu můžete navštívit centrum Feira de Artesanato da Pajuçara, které spojuje desítky stánků se suvenýry. Typické jsou kožené boty a kabelky, krajkové šaty a plavky nebo šperky ze zlatě obarveného rákosí. Stojí za návštěvu, protože ceny jsou nízké a výběr široký. Pokud levné nákupy nejsou vaším hlavním cílem,  není zde potřeba trávit příliš moc času, prostě nakupte a jděte k přístavu, ceny se od sebe příliš neliší a smlouváním dostanete jen minimální slevu, Brazílie přeci jen není Blízký východ.

Písek jako hedvábí

Nejkrásnějsí brazilská pláž je Copacabana, řekne vám kterýkoliv carioca, neboli obyvatel Rio de Janeira. Zeptejte se ale Brazilce ze sevrovýchodu - získáte tip na svatou trojici Praia do Gunga, Praia da Ipioca a Praia do Francés.

Gunga, vzdálená 33 km jižně od Maceió, je místo, které splňuje požadavky na nejlepší pláž světa. Za vjezd na parkoviště v soukromém vlastnictví zaplatíte 10 reálů na den, už ale se slinou u pusy, protože od závory s výběrčím lze vidět  modrozelenou hladinu obklopenou hnědě-třpytivými útesy. Nadšeně fotíme selfie s mobily v prý vodotěsných futrálech. Výhled z hladiny jsou palmy a nic než palmy díky vyvýšení břehu, na kterém se občerstvíte jak jinak než mořskými plody s kokosovým mlékem a podchlazeným brazilským pivem. Opět si dáváme levnou delikatesu Caldinho za 5 reálů a k tomu paletu (jednoduše řečeno nanuk). Písek je měkký a hedvábný, mým chodidlům dělá tu a tam společnost roztomilý světle oranžový krab a já se ptám, jestli takhle vypadá ráj.
 

Jednoduchá krása a vodní sporty

Praia do Gunga je známá i díky extrémním vodním sportům. Těmi nejpopulárnějšími jsou Flyboard: proud vody vás na speciálních botách vystřelí do výšky až 15 metrů a Flyboat: klidnější verze flyboardu, kdy létáte nad vodou v nafukovacím člunu.

Pokud chcete vyrazit na nízkonákladový výlet, a vidět tak z Brazílie i něco jiného než Krista a mrakodrapy, vyražte na nové místo vašich snů: Severovýchod. Alagoas je skvělou volbou.


Autorka Lenka Rejfířová je cestovatelka a sběratelka zážitků. Mluví španělsky a portugalsky a nevěří na jeden domov. Miluje dobrovolničení, levné letenky, ubytování a chytrý luxus za hubičku. Na cestách peče perník a smaží bramboráky jako poděkování za nocleh nebo prohlídku města. Jejím snem je mít vlastní hostel a být k turistům fér. Můžete ji sledovat na Fb Lenka On the Road.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Brazílie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet South America. 

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.