Africké safari – příběh slonů a tipy na nejlepší místa, kde je spatřit

LP

Slon africký je obr s často nečekaně mírným chováním. Je to největší suchozemský savec a jeden z nejstálejších symbolů ušlechtilosti a křehkosti přírody.

Velcí nebo malí, sloni jsou skutečně majestátní tvorové © Pieter Ras / 500px

 

Přestože spatřit slona během safari v Africe je zatím běžná záležitost, čelí tito obři zcela bezprecedentním hrozbě v podobě nezastavitelného pytláctví. Porozumět jim a sledovat jejich život ve volné přírodě je nyní důležitější než kdykoliv dříve. V tomto malém průvodci vám pomůžeme s obojím.

Sloni afričtí – obři savan i chodící terče

Dospělý slon africký je skutečný kolos. Samec může vážit kolem 6 tun, ovšem i ten nejmenší z nich má málokdy méně než 4 tuny, a to je pořád váha 2,5 rodinných aut. Samice obvykle dorůstají jen něco málo přes polovinu hmotnosti samců. Co se týče výšky, nejsou rozdíly mezi samci a samicemi už tak markantní - nejvyšší samci měří kolem 4 m, nejvyšší samice se dorůstají 3,4 m. Kromě celkové velikosti (a pokud není samec vzrušený) je nejvýraznějším rozdílem mezi pohlavími tvar hlavy – samice mají hranatější čelo, zatímco samčí čelo bývá více zaoblené.

Slon má také mezi savci největší mozek, může vážit až 6 kg. Chobot, který slonům slouží jako ruka, může měřit až 2 metry a vážit přes 130 kg. V chobotu nejsou kosti, ale obsluhuje jej neuvěřitelných 60 000 svalů. Své cenné kly používá slon jako nástroje i zbraně. Nejdelší zaznamenané kly byly 3 m dlouhé, nejtěžší exempláře vážily 70 kg.

Kromě lidí mají sloni jen málo přirozených nepřátel. V některých oblastech, jako je národní park Hwange v Zimbabwe nebo v 80. letech oblast Savuti v severní Botswaně, se pár lvích smeček naučilo lovit sloní mláďata.
Pokud mají sloni svůj klid k životu, mohou se dožít 55 až 70 let.

V čele sloních stád vždy stojí vedoucí samice © guenterguni

Sloní sesterstvo

Sloni žijí v úzké, příbuzensky a mezigeneračně propojené matriarchální skupině. Slonice mají nejdelší dobu březosti mezi suchozemskými tvory - přibližně 650 dní. Většinou matka porodí jedno mládě, které je již po několika hodinách od narození schopné samo chodit, byť poněkud nejistým krokem. První dva roky svého života se mláďata živí mateřským mlékem, ale skutečně nezávislými se mnoho z nich se stane klidně až v deseti letech. Mladí samci opouštějí své „rodné“ stádo většinou ve věku 10 – 14 let. Někdy zůstanou sami, jindy se připojí ke staršímu a zkušenému slonovi. Naproti tomu mladé samice zůstávají se svým stádem, které je zpravidla tvořeno jejich matkou, babičkou, tetičkami, sestřenicemi a dalšími příbuznými samicemi. Toto ženské pouto pak vydrží po celý život. Stádo obvykle vede starší, zkušená samice, která je schopna najít vodu i v období sucha a jako první se postaví na obranu členů své široké rodiny.

Sloni se snaží uspokojit své stravovací potřeby všemi možnými způsoby - znamená to totiž spořádat denně 5% jejich tělesné hmotnosti © Jonathan Gregson / Lonely Planet

Nejžravější vegetariáni světa

Sloni jsou striktní vegetariáni, živí se trávou, listím, ovocem, a dokonce i větvemi nebo různými proutky. Až 19 hodin denně tráví žraním, dokážou spořádat kolem 340 kg potravy, což je zhruba 5 % jejich nezanedbatelné tělesné hmotnosti. Pokud bychom se na to podívali ve větším měřítku, tak takový slon do sebe naláduje přibližně 50 tun jídla za rok. Na druhou stranu se sloni vyprazdňují až 30krát denně a vytvářejí až 150 kg hnoje. Sloní trus má v přírodě vysoký ekologický význam, neboť šíří nestrávená semena (zdroj potravy pro hmyz, paviány a ptáky), což umožňuje například stromům se efektivně rozmnožovat. Jedna studie zjistila, že jediný kus trusu slonů obsahoval téměř 5700 semen akácie.

Sloni vypijí denně asi 98 až 200 litrů vody. Je to potřeba, neboť i jejich ztráta vody je výrazná - transepidermální cestou (kůží) přichází každou hodinu téměř o 4 l tekutin, běžným způsobem pak vyloučí denně kolem 50 l tekutin. 

Sledovat slony na safari je vždy nezapomenutelným zážitkem © Chris Whitehead / Getty Images

Nejlepší safari místa pro sledování slonů

Poměrně nedávno bylo zjištěno, že v Africe vedle sebe žijí dokonce dva druhy slonů – slon africký a slon pralesní. Slon africký je mnohem větší a nejčastěji se vyskytuje v savanách a světlých lesích východní a jižní Afriky, menší populaci lze potkat i v západní Africe. Sloni pralesní žijí převážně v lesích střední Afriky, i když občas se jejich výskyt rozšíří i do částí východní a západní Afriky.
Great Elephant Census 2016 - nejkomplexnější sčítání slonů, jaké kdy bylo provedeno - napočítalo 352 271 slonů afrických, rozšířených do 18 zemí.
Vedle slona afrického a pralesního je známý ještě slon indický, který je podstatně menší, a v současné době je jeho výskyt omezen na izolované populace na celém Indickém subkontinentu a v jihovýchodní Asii.

Botswana: Botswana se může pochlubit více slony než kterákoli jiná země, v roce 2016 jich tu žilo přes 130 000. Skvělá příležitost k jejich pozorování se nabízí prakticky kdekoli v deltě řeky Okavango, ovšem národní park Chobe je jedním z vůbec nejlepších míst v celé Africe, potkáte tu ohromná stáda opravdu velkých slonů. 
Keňa: Keňa nabízí asi vůbec nejlepší místa k pozorování slonů z celé Afriky. Vyhlášený je v tomto směru národní park Amboseli, ale výborné jsou také národní parky Masai Mara, Tsavo East a Tsavo West, stejně jako národní rezervace Samburu.

Národní park Amboseli v Keni, který nabízí i úchvatný pohled na horu Kilimanjaro, je jednou ze špičkových lokalit pro pozorování slonů © Ian Lenehan / ianlenehan

 

Jihoafrická republika: V JAR je prvním cílem každého, kdo hledá divoká zvířata, samozřejmě Krugerův národní park. Další možností je pak Addo Elephant, třetí největší národní park JAR. Co se týká pozorování slonů, jeho kvality jsou uznávány i v celosvětovém měřítku.
Namibie: Sázkou na jistotu je rozhodně národní park Etosha, ale vidět divoké slony přizpůsobené životu v nehostinné pouštní oblasti Damaraland na severu země také stojí zato. 
Tanzanie: Populace slonů v Tanzanii spíše klesá, ale stále není problém se vydat za jejich pozorováním do národních parků Serengeti, Manyara, Tarangire nebo Ruaha. Zklamaní nebudete.

Součástí safari na březích řeky Zambezi (v Zimbabwe a Zambii) je často i plavba za pozorováním slonů © Jonathan Gregson / Lonely Planet

 

Zambie: Nejlepší oblastí pro pozorování slonů je v Zambii národní park South Luangwa.
Zimbabwe: V roce 2016 mělo Zimbabwe více než 80 000 slonů, čímž se umístilo na druhém místě za Botswanou. Za vyzkoušení stojí národní parky Hwange a Mana Pools, přičemž první z nich je domovem poloviny všech zimbabwských slonů.
Malawi: Přírodní rezervace Nkhotakota v Malawi je nádherný park, který od roku 2016 doplňuje 500 nových slonů. Byli sem přemístěni kvůli ochraně před pytláky a šlo o historicky velmi unikátní akci. 
Mozambik: V Mosambiku je pro pozorování slonů skvělý národní park Gorongosa.

Navzdory celkem vysoké porodnosti jsou sloni afričtí v ohrožení, především kvůli narůstajícímu pytláctví po celém světadílu © Licinia Machado 

Sloni v ohrožení

Sloni byli (a jsou) loveni kvůli svým klům a přetrvávající popularitě slonoviny (zejména v Asii) již od 70. let 20. stol., a to bohužel v takovém množství, že jejich počet se za tu dobu dramaticky snížil. Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) řadí slona afrického na červené listině ohrožených druhů do kategorie „zranitelný“.

V 70. a 80. letech pytláctví způsobilo, že počet afrických slonů klesl z přibližně 1,3 milionu na téměř 500 000. V Keni, například, poklesl počet slonů ze 45 000 v roce 1976 na pouhých 5400 v roce 1988. Masakr skončil až v roce 1989, kdy byl podle Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy (CITES) zakázán obchod se slonovinou. Když byl zaveden zákaz, ceny surové slonoviny klesly celosvětově o 90 % a odbytiště pro pytláky a pašeráky se radikálně zmenšilo. Ve stejném roce keňský prezident Daniel arap Moi učinil dramatické gesto, když v národním parku Nairobi spálil 12 tun slonoviny jako symbol odhodlání Keni bojovat proti pytláctví.

Jenže pytláctví je opět na vzestupu. Od roku 2010 přichází Afrika ročně o více než 30 000 slonů, což je přibližně 7% sloní populace. Znamená to 673 zabitých slonů týdně, 96 denně. To jsou čtyři sloni, kteří byli každou hodinu zabiti kvůli svým klům. V roce 2014 byla poprvé po desetiletích překročena kritická hranice, když bylo v Africe zabito více slonů, než se jich narodilo.
Sčítání v roce 2016 zaznamenalo 30 % pokles populace slonů v Africe za pouhých sedm let, na druhou stranu se ale kromě těch špatných objevily i dobré zprávy.

Například v Keni byla sloní populace s počtem 25 959 kusů označena za „relativně stabilní“. Ugandských 4864 slonů bylo dokonce důvodem k radosti poté, co jich zde v 80. letech zbývalo pouhých 800. Naopak Tanzanie zaznamenala katastrofický pokles počtu slonů o 60 % za pět let – celkový počet byl 42 871 a na každého živého slona připadlo 2,6 mrtvých.
Nyní ochranáři netrpělivě očekávají výsledky dalšího sčítání, aby zjistili, zda obrovské úsilí o záchranu slonů přineslo kýžené výsledky a zastavilo nebo alespoň zpomalilo zabíjení těchto nádherných, majestátních zvířat.

Zaujaly Vás popisované destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace? V e-shopu najdete tištěné průvodce Lonely Planet

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Lonely Planet

Předchozí článek

Srí Lanka – země čaji zaslíbená

Další článek

LP Magazine 04/2021

Související články

Články

Fototrip pustou Namibií - Damaraland

Severozápadní část Namibie, označovaná jako Damaraland, je ještě pustější, liduprázdnější a prašnější, než zbytek země. I tak ale nabízí místa, která zda nekonečnou drncání opuštěnými silnicemi stojí. Za pouštními slony Slony si většinou s pouští úplně nespojujeme, v Damaralandu však žije populace, která si na nehostinné podmínky zvykla. Mezi jejich speciality patří větší plocha nohy, schopnost vydržet až několik dnů bez vody (za kterou v noci ujdou až 70 km) nebo vykopat si v suché údolní nivě…

Články

Jezerní safari v Keni II. část - Boghoria a Baringo

Keňa je většinou prezentovaná jako ráj pakoňů. Není divu, jejich velká migrace je turistickým lákadlem číslo jedna. V zemi se však nachází se také spousta jezer, kolem nichž jsou zřízeny rezervace a parky a kde si přijdou na své nejen ornitologové. Určitě stojí za to se k nim vypravit. Jezero Boghoria – domov milionů plameňáků Také v jezeře Boghoria je stejně jako v jezeře Nakuru voda slaná. Vyvěrá zde několik termálních pramenů. Některé jen tak bublají, z některých stoupají gejzíry vody nebo páry i několik metrů do výšky. Minerály, které zdejší voda obsahuje, poskytují živiny zeleným…

Články

Keňa – země Masajů a safari

Další zemí, která nás čeká na cestě skrze „černý kontinent“, je Keňa. Země, o které jsme věděli, že je známa hlavně bohatým safari, barevnými Masaji, dost špatnými cestami a druhou nejvyšší horou Afriky. Zatím co Etiopie se s námi rozloučila trošku chaoticky, Keňa nás vítá pořádkem, úsměvy celníků a fungujícím systémem. Jsme naprosto konsternováni tím, jak hladce probíhá vstupní proces na hranicích, seriózním přístupem všech úředníků, vojáků a policie. Keňa pro nás taková zůstala až dokonce. Funkční,…

Články

Safari v národní rezervaci Masai Mara v Keňi - I. část

Když na safari, tak do Keni. Alespoň tak jsem si to myslela, když jsem plánovala svoji první cestu za divokými zvířaty. Nikde nenajdete větší koncentraci zvířat než v Masai Maře v období velké migrace. Z Evropy je to nejbližší destinace tohoto typu. Problém je tu jediný: tyto informace si kromě vás přečtou v každém průvodci všichni turisté, kteří mají o návštěvu safari zájem. Rok od roku zde počet cestovatelů narůstá. Raději s cestovní kanceláří V průvodcích se také dočtete velmi důležitou informaci, že není radno vydávat se na safari na vlastní pěst. Pravděpodobnost, že najdete na místě kancelář nebo agenturu, která se o vás postará a pronajme vám bezpečné auto, je velmi nízká, i když je jich tu nepřeberné množství.…