Ubytování v hostelech může být díky spoustě nových známých z celého světa zábavné, zároveň ale vyžaduje spoustu kompromisů – musíte se poprat třeba s kakofonií chrápání, občasnými intimnostmi či nepříjemným zápachem. Máme pro vás pár ověřených tipů, jak na to, abyste se s hostely na svých cestách popasovali co nejlépe.
1. Sprchy
Představte si, že stojíte v chodbičce a už dobrých dvacet minut čekáte na šanci osprchovat se v jedné ze dvou sprch v celém hostelu. Za vás se nahrne dalších pár lidí a ještě prodlouží frontu, chlapíkovi před vámi dojde trpělivost a bouchá na dveře jedné ze sprch. Po celé věčnosti se jedny z nich otevřou a vyhrne se z nich horká pára. Vejdete dovnitř, zapnete sprchu a – nic. Z kohoutku teplá voda jen kape. A představa ledové sprchy není úplně lákavá.
Tip profíka: Běžte do sprchy brzy ráno nebo pozdě večer, abyste se vyhnuli frontám a podobným problémům. Pokud budete cítit výčitku, že se ve vodě rochníte tak dlouho, připomínejte si, že vaši „zavánějící“ spolubydlící by sprchu také potřebovali jako sůl.
2. Noční neklid
Ticho v pokročilou noční hodinu najednou rozbijí různé zvuky. Bouchnutí chodidel po dopadu na zem, vzápětí šustění igelitových tašek. Váš spolubydlící začal právě balit – je okolo čtvrté ráno a on chce stihnout ranní vlak. Když si konečně zabalí a vypadne a znovu se rozhostí ticho… Začne někdo v rohu místnosti zběsile chrápat.
Tip profíka: Nezapomeňte si na cesty přibalit špunty do uší. Pokud sami chrápete, buďte ohleduplní a vyzkoušejte všechny možné pozice, při nichž to nehrozí (nebo hrozí o poznání méně). A samozřejmě jestli nechcete rušit brzy ráno při odjezdu své spolubydlící, prostě si zabalte večer před tím.
3. Světlo
Když dorazí spolubydlící pozdě a nemohou trefit na svou postel, mohou vytáhnout různé svítilny. Na tom by ještě nebylo nic špatně, pokud by si svítili jen pod nohy. Místo toho přejíždějí i po postelích a tvářích spáčů. Hostely plné unavených cestovatelů, mnohdy se potýkajících s jetlagem, jsou pak jen kousek od výbuchu hněvu. Nedopusťte, aby s vámi cloumal vztek – zkuste pozitivní a přátelský přístup.
Tip profíka: Když se potřebujete dostat ke své posteli po zhasnutí světel, využijte svůj mobil (do těch chytrých si můžete stáhnout příslušnou aplikaci). Nikdy nesviťte spolubydlícím do tváře. A když vám vadí oslnění světlem, berte si krytky na oči, jaké se dávají třeba v letadle při dlouhých cestách.
4. Romantika
Do pokoje plného unavených cestovatelů v hostelu nepatří žádné miliskování. Intimní chvilky si nechte na jindy.
Tip profíka: Opravdu to nedělejte. Možná si myslíte, že jste potichu jako myšky. Nejste. Najděte si jiné místo – na svých cestách jich najdete fůru.
5. Zápach
Ticho pokoje nejdříve protne charakteristický zvuk a pak místnost ovládne stejně charakteristický zápach. To je riziko sdílených místností. Všichni jsme lidé, prostě se to stává. A bývají chvíle, kdy veškerá snaha vše utajit, přijde vniveč.
Tip profíka: Když vám to ujede, omluvte se a odběhněte si ulevit. Rozhodně se netvařte, že za to může soused. Pokud jste „oběť“, hodně pomůže vyřešit silný deodorant.
6. Oblečení
Není nic děsivějšího, než hned po probuzení vidět odhalené pozadí svého spolubydlícího. Pokud samozřejmě nejste v nudistickém hostelu.
Tip profíka: Přemýšlejte, jestli svým chováním nepřivádíte lidi okolo sebe do rozpaků. Nejste doma. Nahatému spolubydlícímu bez rozpaků nabídněte ručník a naznačte mu, že vám jeho chování nevyhovuje.
7. Telefonování
Hlasité vyzvánění prořízne večerní povídání a váš spolubydlící začne zuřivě hledat telefon v ruksaku. Po několika dlouhých vteřinách, kdy dotěrné vyzvánění ne a ne přestat, se mu podaří mobil vylovit. A následuje podobně hlasitý hovor s rodiči, přáteli, známými, šéfem… O pár minut později stejná scénka. A pak další. Je to na zbláznění…
Tip profíka: Vypněte u telefonu zvuk a nechte jen vibrace. Obzvláště večer. A když si chcete pohovořit, vyjděte ven. Možná je to pro vás důležitý hovor, ale nikdo v místnosti o něj nestojí. Spolubydlící si chtějí povídat. Nebo spát.
8. Pořádek
Váš spolubydlící právě v posteli nad vámi chroupá už pátý pytlík chipsů, sluchátka v uších. Na vaši postel dopadá v pravidelných intervalech jemné sněžení lupínků poté, co si otře ruce. Vedle vás leží pohozené mokré věci z koupelny, nejrůznější kabely i nabíječka, různé elektronické vychytávky, průvodce a knížka. Možná zítra najdete cizí věci i ve své posteli.
Tip profíka: Lidé, kteří zůstávají přes den v pokoji, jsou požehnáním, když je požádáte, aby vám pohlídali věci. Zároveň ale může být problém s tím, že se až příliš zabydlí. V takovém případě jim lehce naznačte, že by bylo fajn udržovat alespoň základní pořádek. Pokud to nezabere, okomentujte to nahlas tak, že tu drahou empetrojku či knížku, co vám leží na posteli, už jste dlouho chtěli. Stoprocentně už se příště neobjeví ve vašem dosahu.
9. Praní
Je dobré si na cestách prát, rozhodně ušetříte místo v batohu. Ale není dobré dělat z pokoje sušárnu. A navíc třeba i využívat postele spolubydlících k rozvěšení ručníků, triček, spodního prádla apod. Dokážete si představit, že by vám někdo takto strčil do postele své věci?
Tip profíka: Mnoho hotelů má sušárny, kde si mohou hosté pověsit své vyprané věci. Nebo promoklé boty a oblečení. Nestyďte se to připomenout svým spolubydlícím. Pokud jsou sušáky plné, bývá poměrně hezkým gestem posbírat z nich prádlo, složit je a pak pověsit ty své. Rozhodně je jen tak nenaházejte na zem, to by vás koneckonců také vytočilo, ne?
10. Výpůjčky
Vrátíte se do hostelu z dlouhé treku a už se nemůžete dočkat sprchy. Popadnete šampón, natáhnete se pro ručník – a on tam není. Někdo vám sebral váš jediný ručník! Půjčit si věc někoho jiného je fajn, pokud máte souhlas, ale půjčit si ji bez svolení je něco zcela jiného.
Tip profíka: Určitě dokážete rozlišit míru morálního provinění – když jednou použijete plný šampón někoho jiného v okamžiku zoufalé potřeby, je to trochu jiné, než když druhému jeho věci kompletně vyfouknete. Hezké ale není ani jedno. Když si potřebujete nějakou věc půjčit, prostě se zeptejte. A snažte se udržet své nezbytnosti mimo dohled ostatních.
