Shrnout národy a tradice sedmi ostrovů do jedné výstižné definice je obtížné. Zvyklosti, výrazivo, jídlo a architektura se liší ostrov od ostrova, mezi nimiž navíc panuje silná rivalita (zvláště mezi těžkými váhami Tenerife a Gran Canarií). Nicméně všechny ostrovy jsou velmi hrdé na to, že jsou Kanárské, a jsou přesvědčené, že jejich jedinečné dějiny a kultura je odlišují od zbytku Španělska. I když většina místních má typicky středomořský vzhled Španělů – tmavé vlasy, výrazné oči a olivovou pleť ‒, zjistíte, že o sobě vůbec nesmýšlejí jako o Španělech.

Krátce po vítězství socialistů v celostátních volbách roku 1982 byly Kanárské ostrovy prohlášeny za comunidad autonoma, jeden ze 17 autonomních regionů (společenství). Úplnou autonomii svých ostrovů by rádo vidělo jen pár hlučných místních obyvatel – poohlédněte se po nastříkaných nápisech „Španělé, jděte domů“.

Vlajku oblasti představuje žluto-modro-bílá trikolora, k níž nepočetní militantní independetistas přidávají sedm hvězdiček, představujících ostrovy. Rozdělení ostrova na dvě provincie, Tenerife a Gran Canarii, přetrvává stejně jako soupeření mezi nimi – jde až tak daleko, že regionální vláda má úřad v obou provinčních hlavních městech, která se vždy po čtyřech letech střídají ve funkci hlavního města celého regionu!