Cestovat po Rumunsku je jako pohybovat se na pomezí nekončícího Halloweenu a obalu Led Zeppelin IV s obrázkem farmáře s nákladem chrastí na zádech. Dokonce i ve velkých městech, kde pod policejními kamerami na dálnici kličkují rychlá audi, udává životní styl původní vesnická duše. Skoro všude narazíte na koňské povozy, jedoucí po dlážděných a často rozbitých cestách vzhůru do zelených hor, kolem stohů sena a ovčích stád, krajinou, v níž sama silnice působí jako cizorodý prvek.

A pak je tu ta záležitost s Drákulou. Spousta návštěvníků, zlákaná hrůzostrašnými historkami, podniká výpravy po transylvánských hradech a půvabných středověkých saských městech, jako je Sighişoara, kde „pravý Drákula“ (Vlad Ţepeş) poprvé vycenil zuby.

Nicméně cestovatelé, kteří se omezují pouze na stopování vampýrů, se o hodně připraví. Hlavní město Bukurešť má své stinné stránky, ale mix groteskních komunistických památníků a účelově zastrčených katedrál je zajímavým místem k prozkoumání. Transylvánské Alpy (neboli Karpaty), které se vinou středem země, nabízejí báječné příležitosti k různým aktivitám.