Dnešní Tallinn představuje fúzi středověkých a moderních prvků prodchnutou nezaměnitelnou energickou atmosférou – která má z pohledu zahraničního návštěvníka podobu podmanivého víru věkovitých chrámových věžiček, mrakodrapů ze skla a chromu, útulných vinárniček ukrytých ve sklepeních domů z 15. století, lenivých odpolední strávených ve znamení slunce a piva na historickém náměstí Raekoja plats jakož i cyklotras vedoucích k okolním plážím a hvozdům – a okořeněnou špetkou komunistických přežitků. Nesporným korunním klenotem Tallinnu už navždy zůstane rozdvojené historické jádro (alias Staré město), které tvoří nepřehledná změť věžiček a uliček ze čtrnáctého a patnáctého století.

Přes léto zaplavují nejnavštěvovanější estonské letovisko Pärnu především milovníci nejrůznějších radovánek a název letoviska se stává synonymem rozpustilé plážové zábavy. Pärnu je ve skutečnosti místem poměrně krotkým a jeho pestrou minulost nejznámějšího baltského letoviska vůbec odrážejí stejně tak dobře i široké, stromy lemované ulice a prostorné parky, jež se tu střídají s velkolepými vilami z přelomu 19. a 20. století. Pärnu je také dodnes populární lázeňskou destinací využívanou hlavně seniory z baltských zemí, Finska a východní Evropy, kteří sem přijíždějí za odpočinkem, ozdravnými kúrami a vyhlášenými bahenními zábaly, jež tu nabízejí staromódní sanatoria ze sovětských dob i luxusnější instituce moderního ražení.

Saaremaa (doslova „ostrovní země“) je pro Estonce synonymem volného prostoru, smrkových lesů, klidu a čerstvého vzduchu – a fantastického piva. Největší estonský ostrov (zhruba o rozloze Lucemburska) je stále ještě pokrytý hustým kobercem borovic, smrků a jalovců, mezi nimiž lze tu a tam zahlédnout působením času zdánlivě nedotčené staré větrné mlýny, štíhlé majáky a miniaturní vesničky. Saaremaa má z celého státu nejblíž k atmosféře „starého Estonska“. Pro celý ostrov jsou typické dlouhé liduprázdné pláže omývané opalizujícími vlnami, jalovcovým houštím zarostlé rozvaliny kostela z 15. století a volně se pasoucí ovce, které tu na kolemjdoucí vykukují zpoza starých kamenných zídek.

Jádro národního parku Soomaa (soomaa znamená v doslovném překladu „kraj mokřin“), který zahrnuje největší úsek bažin, rovinatých luk a říčních lesů na území Estonska, se skládá – ze čtyř rašelinišť nazývaných Valgeraba, Öördi, Kikepera a Kuresoo, kde tloušťka rašeliny dosahuje místy až sedmi metrů. Okolí lesy skýtají útočiště až 43 druhům savců včetně vlků, rysů, medvědů brtníků, losů, divočáků a vyder. Každoročně sem také přilétají tisíce ptáků reprezentujících na 180 druhů. K průzkumu národního parku a jeho četných vodních toků je nejvhodnější kánoe nebo haabja, což je tradiční ugrofinské plavidlo vytesané z jediného kusu osikového dřeva, které po dlouhá staletí nacházelo uplatnění při lovu, rybaření, převážení sena a přepravě dalších nákladů.