Černá Hora je často považována za novou „nejmódnější“ destinaci. Ale přestože se země oprávněně koupe v záři reflektorů, její obyvatelé zůstávají stejní jako vždy: otevření, družní a okouzlující. Na rozdíl od řady jiných „nových“ destinací nemají v Černé Hoře ve zvyku obtěžovat či šidit návštěvníky, většinou se dočkáte spíše medvědího objetí než otravného nadhánění.

Ať už si budete užívat horalské pohostinnosti či přímořské družnosti, očekávejte to nejvřelejší přijetí, nejvelkorysejší pohostinství a nejméně pětikilový váhový přírůstek, tady prostě rádi krmí.

Od začátku na konec neměří černohorské pobřeží ani 300 km, ale tento úsek zahrnuje jednu z nejkrásnějších přímořských scenerií v Evropě. Hory se z křišťálového moře tyčí tak, že starobylá opevněná městečka navrchu si špičky nohou smáčejí ve vodě, jako by byla na prázdninách. V létě je celá krajina provoněná divokými bylinkami, jehličnany a středomořskou květenou.

Když pláže zavalí východoevropští turisté, může se jim neohrožený cestovatel snadno vyhnout, pokud vyrazí mimo prošlapané stezky do drsných hor či do mnoha městeček a vesnic, kde žijí obyčejní Černohorci běžný život. Pěšky, na koni, horském kole či kajaku se vydejte do nějakého zapomenutého koutu, který budete mít s velkou pravděpodobností sami pro sebe. To vše – a mnohem více – je vtěsnáno do země pětkrát menší, než je Česko.