Západním pobřežím Jižního ostrova Nového Zélandu

Jižní ostrov Nového Zélandu je nejkrásnější místo na světě. Hory, jezera, řeky, vodopády, fjordy, ledovce... pro milovníky přírody to pravé! Po 10 dnech cestování po Novém Zélandu ve vypůjčeném autě po východní, střední a jižní části Jižního ostrova Nového Zélandu jsme se dostali na západní pobřeží Jižního ostrova. Naším dalším cílem po rušném Queenstown a úžasném Puzzling World ve Wanace je Národní park Mt. Aspiring.

Národní park Mt. Aspiring – ledovec Rob Roy Glacier

Vydáváme se autem z Wanaky po silnici Mt.Aspiring Road směr carpark, výchozí bod dalšího dne. Po 20km končí asfalt, začíná zóna asi 20 přejezdů přes kraví překážky a co nás dál čeká? 30 km gravel (štěrk)! Po kilometru Filip začíná zuřit a neví, jak má pokračovat. Vím, že máme půjčené auto, ale nejlepší léta má za sebou a ještě potřebujeme, aby nám skoro 4 týdny vydrželo... Jedeme v době nahánění ovcí domů, v jednu chvíli musíme zastavit a počkat asi hodinu, než stádo opustí cestu. Jsou jich tisíce! Welcome to New Zealand.

Jižní ostrov NZ_1

Po 20km gravel, kdy jsme spotřebovali přes čtvrtku nádrže, zastavujeme, "ubytujeme se" (celou dovolenou spíme v kufru našeho vypůjčeného combíka - v té době bylo spaní mimo kempy a turistické chaty na Zélandu už zakázané). Zítra si stopneme někoho na cestu do konce carparku a nebo půjdeme o 20km pěšky navíc. Noc byla krásná, uprostřed nádherného údolí, nádherný západ slunce nad horami. ....

Probouzíme se mezi krávami v zaparkovaném autě u cesty asi 10km před Raspberry Carpark. Nádherný východ slunce nad horami, ale bohužel nad místem, kam se chystáme, je černý mrak a není nic vidět. Vycházíme brzy, proto si nemáme koho stopnout... no zjisťujeme, že asi 2 km za místem, kde jsme spali, byl brod, který bychom stejně neprojeli. Ćteme varování, že by tam měly jen čtyřkolky a za deště člověk musí počítat s tím, že se může řeka rychle rozvodnit a nedá se jet zpět. 
Nicméně asi po 5 km chůze nám zastavuje Švédka, která s jejím Nissanem jede, jako kdyby to byl traktor. V carparku potkáváme nejzajímavější osobu celého Zélandu. Mladý kluk z Ústí, který přijel v říjnu na Zéland na rok, že zde bude pracovat. Ale práci nesehnal, a tak cestuje. A bez peněz. Jezdí stopem, chodí po horách, prošel už téměř všechny novozélandské národní parky, spí načerno na chatách (správně se tam musí člověk zapsat a nechat předem koupený ticket)  nebo tak různě v přístřešcích, dokonce i v kaplích a kostelech. Bohužel jsme se nezeptali na jméno, říkáme mu bezdomovec. Protože tak vypadal! Zarostlý, špinavý. Ale měl nádherně čisté brýle! Jedl jen a jen fazole, protože to je nejlevnější jídlo na NZ, za těch 5 měsíců zhubl asi 15 kilo. Doporučil nám spoustu zajímavých míst. 

V carparku si pročítáme varování, že v horách za povodní spadl swingbridge a musí se brodit hluboká a velká řeka. Tak jsem ráda, že máme v plánu jít jiný trek - RobRoy Glacier Valley Track, asi 14,5km. Kus jdeme podél řeky, kterou krosujeme swingbridgem a jdeme "džunglí" nahoru k vyhlídce na RobRoy Glacier. Po celé délce jsou nádherné vodopády. Bohužel vzhledem k počasí vidíme jen kousek ledovce, na kterém sedí mrak. Na vrcholu kromě suchého záchodu jsou žebrající papoušci Kea. Je zima, fouká a mrholí, takže se tam moc dlouho nezdržujeme. 
Při návratu nám cestu znepříjemňuje ostrý nárazový vítr. Nafouká nám vždy hrozně moc písku do očí. Nejhorší je přejít ten 20m dlouhý swingbridge. Asi 1km za carparkem stopujeme manželský pár z Anglie. Před příjezdem do Wanaky se ještě procházíme kolem jezera Wanaka.

Jižní ostrov NZ_2

Ale pořád se vítr sílí… Tak se mu snažíme ujet. Waterfall Creek Walk, kde jsme tedy žádný vodopád neviděli, ale byla tam zahrádka se sudem a cedule: „We are thirsty, please water us if you are not busy.“ Cestou na Westcoast, i když hodně prší, běžíme k Blue Pools, kde opět vidíme nádherně tyrkysovou ledovcovou vodu a swingbridge. Ještě zastavujeme u vodopádů Thunder Creek Falls a z auta obdivujeme rozvodněné Diana Waterfalls. 

Ledovce západního pobřeží

Na začátku Haast (nejjižnější město na Westcoast) nás vítá cedule: Last fuel for next 120km. Protože jsme spotřebovali dost benzínu na Mt.Aspiring gravel Road, tak raději doplníme nádrž...Je to nejdražší benzín, co jsme kdy potkali! 2,40NZD za litr, běžně jinde na Zélandu tu stojí 2,10... A navíc se nám to ani nepovede, musí se zaplatit dopředu a nechce to vzít ani bankovky ani kreditku... !!!
Protože prší, jedeme a nezastavujeme. Až na spaní, někde u silnice, u brány na pole (je noc, bůhví, co vidíme) asi 10km před Fox Glacier. Protože hustě prší, spíme na předních sedačkách, nechceme mít všechny věci mokré stěhováním z kufru na přední sedačky. Uprostřed noci je úplně jasná obloha plná hvězd, a tak se stěhujeme dozadu. A fakt je zima!

V sedm ráno jsme už na parkovišti u Fox Glacier, jsme tu jediní a o hodinu dřív než ranger. Cesta k ledovci je krátká, je nutno přebrodit asi jen dva větší potůčky. I tak nám cesta tam i zpět trvá skoro 2 hodiny. Ještě cestou na hlavní silnici zastavujeme u řeky Fox, přes kterou vede zajímavý swingbridge. Ve vesnici Fox Glacier konečně tankujeme benzín... za 2,28 NZD/l. 

Jižní ostrov NZ_3

Jedeme k Lake Matheson, procházíme veleznámý okruh kolem jezera, ve kterém se má zrcadlit Mt.Cook. To se nám nepoštěstí, fouká a hladina není klidná. Ale máme nádherný výhled na Mt.Cook (nejvyšší hora NZ) a Mt.Tasman, která je blíž, a tím vypadala větší. 
Při procházce k Franz Josef Glacier si připadáme jak na Václaváku, prodíráme se mezi davy japonských turistů s nejnovějšími modely profi foťáků. Potkáváme tady tři Čechy, které jsme potkali při výstupu na Luxmore Hut a potom ještě jednou na severu nad Auclandem. 

Cesta je delší, ale za to méně náročná - akorát na sukýnku a žabky. U glacier terminal (konec ledovce) je nádherný oblouk z ledu a protéká jím řeka... Filip má nutkání opět porušovat předpisy, a tak přeskočíme zábrany a lezeme na ledovec, tedy horu suti... za normálních okolností tam mohou jen organizované skupiny s průvodcem.

Jižní ostrov NZ_4
Po návratu k autu si vaříme lososa s těstovinami. A ještě se jdeme projít k Peter`s Pool (jezírko, u kterého byl focený malý chlapec v džungli a hned za ním ledovec... který za tech několik desítek let ustoupil několik set metrů). Otáčíme se u swingbridge přes širokou velkou ledovcovou řeku. 

V Franz Josef Village jsme v jiném světě, navštěvujeme DOC (státem organizovaná síť informačních center a kempů) s malým muzeem. Jsme zaujati srážkovými vodními sloupci - minimum Edinburg a Londýn, trochu víc v Mnichově a třikrát víc na západním pobřeží NZ... No zažili jsme ty srážky na západním pobřeží! Celá vesnice žije jen z turistů... ceny jsou vesmírné. 

Raději jedeme do 30 km vzdálené vesničky Okarito. Nechce se nám platit za kemp, tak zajíždíme na pozemek k prodeji, což je asi 8-10 m široký pruh mezi vysokým živým plotem a bažinou u živého plotu. V noci je hrozný vítr, který zvedá obrovské vlny na moři, dokonce i na laguně. Živým plotem dost šustilo... bála jsem se, že k nám každou chvíli jede auto. Spali jsme krásných 13 hodin  

Jižní ostrov NZ_5

Okarito Lagoon

Ráno přejíždíme na parkovistě u Okarito Nature Tours, kde si chceme půjčit mořský kajak a projet se po Okarito Lagoon. Máme ho vypůjčený na půl dne - něco přes 4 hodiny. Milý majitel nám radí cestu, kudy máme jet. Laguna je mělká, že tam kajak uvízne, ale jsou tam hluboké plavební kanály označené tyčí. Pádlujeme dle doporučení k červeným odbočkám do druhé řeky. Okolo je velmi zajímavá příroda - člověkem nedotčená džungle. Zkratkou se dostáváme do třetí řeky, která má dva přítoky, a až se dostáváme k vyústění té největší a nejvzdálenejší řeky do laguny. Musíme kousek zpět a asi ve třetině řeky odbočujeme na žlutou značku a první řekou pádlujeme až k mostu. Cesta zpátky je hodně náročná kvůli ostrému větru a přílivu, dokonce se zvedají vlny i na Okarito Lagoon a vlny na moři jsou snad čtyřmetrové. Celou lagunou 10km se nejezdí, nejsou tam přesné plavební kanály. I tak přijíždíme k základně akorát na čas. V rukách máme 18,1km. A třešničkou na dortu tohoto úžasného výletu je sprcha a čaj v ceně pujčovného. Ještě sušíme úplně mokré oblečení.

Jižní ostrov NZ_6

Přejíždíme do nejbližšího města Hokitika - 120km, kde je další benzínová stanice.
Cestou se zastavujeme ve zlatém městěčku Ross. Procházíme tady hodinovou naučnou stezku týkající se těžby zlata. Bohužel žádné zlato nenacházíme. U historického kostelíka na nás vybíhá asi 6 psů, tak raději od návštěvy anglikánsko presbyteriánského kostelu upouštíme. 
Do Hokitiky vede dvouproudý most - jaký unikát na Jižním ostrově!

A na benzínce stojí benzín jen 2,16NZD/l... nádhera. Bohužel knihovna je zavřená, abychom napsali email domů, kde jsme, a že jsme v pořádku. Náš další cíl je Arthur pass - sedlo ze západu na východ ostrova přes Southern Alps (Jižní Alpy), cedule stoupání 16% mají pravdu. Prší, a tak opět moc vidět není. Spíme asi 2km před vesnicí Arthur Pass přímo u silnice... 

Jižní ostrov NZ_7

Arthur Pass – Avalanche Peak

Snídáme cornflaky v Public Shelter ve vesničce o 62 obyvatelích Arthur Pass, cca 750m.n.m.. Čekáme na otevření Visitors Centra, abychom se zeptali na schůdnost našeho plánovaného treku na Avalanche Peak. Odpověď je poetická: "Anything is possible." Ale cesta je riziková kvůli ostrému nárazovému větru. Jdeme dle rady českého bezdomovce přímo z vesnice nahoru po Avalanche peak trek, cesta pro climbers (horolezce). Trochu to Verču děsí a je pravda, že následujících 300 výškových metrů to je trochu lezecké, ale nejsou to těžké lezecké partie.

Jižní ostrov NZ_8

Je to náročné na fyzičku. Po vystoupání nad bushlinu vidíme nádherné výhledy vlevo na východ - nádherná údolí a majestátní hory. Výhled kazí mlha a mraky, ale díky silnému větru se to často mění. Jdeme po exponovaném hřebeni a pořád máme velké převýšení. Po výstupu na vrchol Avalanche peak 1820m.n.m. a stále dost fouká, přesto si užíváme bezva výhled na hory a ledovec Crow Glacier na Mt.Rollestone v srdci NP Arthur Pass. Sestup po Scotties Track je snad ještě náročnější než výstup, lezecká partie po okraji skály nahoře je ještě delší a dolů to jde hůř. Cestou nahoru jsme nepotkali ani nohu, cestou dolu potkáváme papouška Keau jen s jednou nohou a asi 4 sportovce. Celé jsme to dali za 4,5hodiny - běžná doba treku je psána na 8 hodin. Cestou zpět na západní pobřeží je už trochu lepší počasí, tak si můžeme vyfotit nejdražší most na NZ Otira Viaduct, klesání 16%. Stál 440mld NZD. 

Jižní ostrov NZ_9

Pancake Rocks

Pokračujeme na Pancake Rocks, skály na pobřeží, které vypadají jako navrstvené palačinky. Je tu okruh několika zajímavých míst. Nejlepší je ale Chimney pot, díra na vrcholu skály. Jsme rádi za návštěvu při západu slunce, nejsou tady takové davy turistů - přece jen ty chodníčky skrz skály jsou úzké. Potkáváme tady Albánku z Dubaje, se kterou jsme před 14 dny plavali s delfíny v Akaroa na opačné straně ostrova, žila pár let v Praze, tak máme spoustu společných témat k rozhovoru. Tento večer telefonuje Verča do zamrzlé České republiky (v ČR je minus 35st) a sama má kulicha, na Jižním ostrově je fakt zima.

Přejíždíme blíž k Greymouth, spíme kdesi u hřiště, nedaleko neobydleného domu... docela strašidelné. 

Zítra budeme mít odpočinkový den, v knihovně díky internetu vyřídíme spoustu věcí, nakoupíme a půjdeme jen krátký trek dál směrem na sever Jižního ostrova k Lake Daniel.

Takže pokračování naší cesty bude brzy…

Jižní ostrov NZ_10 
Autorka článku Veronika Kaššovicová, spolu s manželem Filipem – autorem fotografií, se jednou ročně vydávají na delší dovolenou po různých koutech naší planety. Rádi chodí s batohem na zádech po horách, májí rádi vrcholovky i pěkné údolní treky. Kromě výletů na lákavá místa v přírodě májí rádi sport – inline brusle, kolo, běžky, sjezdovky. 

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Nového Zélandu? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Nový Zéland a Lonely Planet Hiking & Tramping in New Zealand.  

Hiking & Tramping in New Zealand  Nový Zéland LP

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Veronika Kaššovicová

Předchozí článek

10 indonéských zázraků přírody, které musíte vidět

Související články

Články

Trekování pod dohledem Mt. Cook, Nový Zéland

Mt. Cook (3 724 m), nejvyšší hora Nového Zélandu, pokrytá ledovcem, je vhodná pro výstup spíše zkušených a vybavených horolezců, avšak hluboko u jejího úpatí se klikatí údolí řeky Hooker (Hooker Valley), které nabízí údajně nejkrásnější jednodenní trek na Zélandu. Zvládnout se dá prakticky v jakékoli kondici, pro ty aktivnější se pak najdou i náročnější horská dobrodružství v okolí. Procházka na nedělní odpoledne Výchozím bodem do Hooker Valley je buď přímo vesnice Aoraki/Mt. Cook, nebo vhodnější parkoviště White Horse Hill, kde najdete i vybavený kemp (10 NZD/os.). Trasa od parkoviště k ledovcovému jezeru Hooker a zpět stejnou cestou, měří 10 km a průměrnému chodci by měla...

Články

Austrálie - země divokých tvorů I. část

Australská flóra a fauna jsou patrně těmi nejpodivnějšími živými organismy, se kterými se můžete na zemi setkat. Je to proto, že Austrálie byla po velmi dlouhou dobu zcela odloučena od vlivů ostatních kontinentů – minimálně po dobu 45 milionů let. Města jako Sydney nicméně zachovala mimořádné fragmenty původního přírodního prostředí, které jsou relativně snadno dostupné. (Dr. Tim Flannery) Zásadně odlišná Austrálie Existují dva skutečně zásadní faktory, které jsou důležité pro vysvětlení australské přírody, její půdu a klima. Oba jsou jedinečné. Na ostatních světadílech se v nedávné minulosti do tvorby nové půdy aktivně zapojovaly procesy, jakými jsou vulkanismus, formování pohoří...

Články

Na audienci u Aoraki - Mount Cook

Nový Zéland je země extrémů a superlativů. Tráva je tu zelenější, nebe jasnější, hory vyšší a voda průzračnější. Jak je to možné? Těžko říct, ale každý, kdo tuto nádhernou oceánskou zemi navštívil, vám to nechápavě potvrdí. Národní park Aoraki/Mount Cook není žádnou výjimkou a jeho horské štíty po kterých se plazí ledovce jsou ztělesněním slovního spojení nebetyčná krása. Maorská legenda Bylo nebylo, v dávných dobách, kdy na území dnešního Nového Zélandu ještě řádili nespoutané vlny Tichého oceánu, se Otec Nebes Raki oženil s Matkou Zemí Papa-tui-nuku. Po svatbě jeho děti sestoupili na zem přivítat novou manželku svého otce. Čtyři synové (Ao-raki, Raki-ora...

Články

Austrálie - země divokých tvorů II. část

Hojnost nebezpečných tvorů v Austrálii je legendární, jsou tu hadi, pavouci, žraloci, krokodýli, medúzy… Avšak cestovatelé se tím nemusejí nechat vyděsit – není pravděpodobné, že se s některými z těchto tvorů v divočině setkáte a ještě nepravděpodobnější je, že na vás zaútočí. Krokodýli Krokodýli mořští, vyskytující se u pobřeží severní Austrálie, jsou skutečným nebezpečím. Žijí také v ústích řek a potoků, často až hluboko do vnitrozemí. Než skočíte do té lákavě vypadající tůňky nebo řeky, prohlédněte si varovné tabule a zeptejte se místních. Medúzy Čtyřhranky...