Vanuatu - hlavní ostrov Efate - 1. část

© Pixabay

Nejprve si představíme ostrovní stát – Vanuatu. Spousta lidí možná ani netuší, že tento název vůbec existuje. My jsme nebyli výjimkou a i pro nás to byla velká neznámá. Když už se ale řeklo Nové Hebridy konečně jsme věděli o co jde…

Něco málo k všeobecnému povědomí a přehledu

Toto melanéské souostroví se nachází v Jižním Pacifiku. Nejbližší pevninou je Nová Kaledonie, Fidži a Šalamounovy ostrovy. Skládá se z více než 80 ostrovů a ostrůvků a má 244 tisíc obyvatel. Největšími ostrovy jsou Espiritu Santo, Malakula, Ambrym, Efate, Erromango a Tanna. Na ostrově Efate se nachází hlavní město Port Vila, které se zkráceně říká jen Vila. Ostrovy jsou vytvořeny vulkanickou činnostía i dnes zde najdeme mnoho činných sopek. Nejznámějšími jsou Marum nebo Lopevi, ale takté sopka Gaua, ve které se nachází jezero Letas.

Vanuatu_1cast_1

Vanuatu bylo do roku 1980 známo pouze jako Nové Hebridy, jak jej známe i my a bylo pod společnou správou Velké Británie a Francie. V roce 1980 byla vyhlášena nezávislá Vanuatská republika a stala se tak prvním nezávislým státem v celé Oceánii. Úředními jazyky jsou tak angličtina, francouzština a bislama což je jazyk, kterým mezi sebou mluví pouze tito melanésané. Je to hodně lámaná angličtina.

Vanuatu je poměrně dost sužováno přírodními katastrofami, ať jsou to cyklony, zemětřesení nebo tsunami. Naposledy bylo zasaženo tropickým cyklonem v roce 2015, kdy byla velká část souostroví srovnána se zemí a jednalo se o jednu z nejničivějších bouří vůbec. 

Pro občany České republiky není potřeba víza, pokud zde trávíte dobu kratší než jeden měsíc. Při vstupu na Vanuatu byste měli ale mít zpáteční letenku, lístek na loď nebo alespoň do jiné destinace.

Vanuatu_1cast_2

Hlavní město Port Vila

Je vůbec jediným městem na hlavním ostrově Efate a nachází se na jižním pobřeží. Byli jsme překvapeni kolik bělochů zde žije. Většinou to jsoumajitelé kaváren a restaurací, jiní podnikatelé, kteří zprostředkovávají výlety z ostrova na ostrov nebo lidé dělající dozor na stavbách pomalu se rozvíjejícího města. Port Vila má cca 40 tisíc obyvatel a určitě zde nečekejte nějakou metropoli, spíše naopak. Nejvíce živá je hlavní ulice se spoustou obchodů se suvenýry nebo duty-free obchody, které jsou tu velice populární. Najdete zde také městské trhy, kde se dá sehnat celkem levně místní jídlo.

Vanuatu_1cast_3
Všude ve městě na vás dýchne špína a chudoba. Místní prodavačky celý den odhánějí mouchy od navařeného jídla. A odvézt si odtud malárii není nic neobvyklého. Vanuatu nás nemile překvapilo vysokými cenami, a to je jeden z hlavních důvodů, proč je v zemi taková chudoba. Lidé nemají peníze na to, aby si kupovali stejné potraviny jako „bohatí“ turisté, a tak většinou žijí z toho, co si sami vypěstují, co roste na stromech nebo co si uloví. Proto, že je to nezávislý stát, není sponzorován jinou zemí, jako je to někdy u jiných ostrovních států a hlavním příjmem je zde tedy turismus a rybolov. Nejsou to nijak závratná čísla. Hlavní město není schopno zaměstnat tolik obyvatel, a to je taky důvodem, proč ročně odjíždí tolik Vanuaťanů pracovat na Nový Zéland anebo do Austrálie.

Najdete zde spoustu kostelů, které pravidelně navštěvuje velká část obyvatel. Vládní budovy mají také svůj typický architektonický styl a charakter. Navštívit můžete například zdejší univerzitu Jižního Pacifiku. Přímo z města se můžete svézt loďkou na Iririki Island, kde se nachází resort pro bohaté turisty.

Vanuatu_1cast_4

Místní lidé

Toto melanéské obyvatelstvo se označuje za jedny z nejšťastnějších lidí na světě. Čím to je, to přesně netuším, ale mohu jenom potvrdit, že tak každopádně působí. Neustále smějící se tváře a zvědavé pohledy. Každý se s vámi chce bavit, všichni zdraví a neustále se smějí i těm nejobyčejnějším věcem. Celé dny se jen tak potulují ve skupinkách, vysedávají na lavičkách a pozorují život kolem.

Málokdo má telefon nebo počítač, natož pak třeba nějaký internet… V dnešní době pro nás naprosto nepředstavitelné.

Vanuatu_1cast_5

Nedokážu říct, jak moc odlišně žijí bohatí lidé od těch s kterými jsme trávili čas my. Pohybovali jsme se mezi tou chudší vrstvou, ke které bohužel patří i naši kamarádi. Ne všichni zde mají elektřinu, lednici nebo sprchu. Až když jsme to viděli na vlastní oči, uvědomili jsem si, jak málo člověk k životu potřebuje. Čím více majetku, tím větší starosti. A možná právě takoví lidé se dokážou radovat z těch nejobyčejnějších věcí. Nejsou ochromeni moderní technologií, většina nemá bohužel ani práci, mají jen jednu nemocnici na celém ostrově, kterou spousta lidí za celý svůj život ani nevyužije. Bydlí jednoduše v přírodě, většinou pijí dešťovou nebo kokosovou vodu a loví divoká prasata. Možná proto se jim říká jedni z nejšťastnějších na světě.

Vanuatu_1cast_6

Nejzajímavější ostrovy Vanuatu

Pokud neoplýváte spoustou peněz, je dobré si dopředu naplánovat, na který z ostrovů se chcete vlastně podívat. Nevýhodou je, že každý má své kouzlo a na každém je něco zásadního k vidění.

Na Espiritu Santo je nejvyšší hora Tabwemasana, která se tyčí do výše 1.879 metrů. Je tady možná turistika, která nabízí zajímavé treky. Město Luganville je druhým největším městěm Vanuatu. Million Dollar Point je slavný ráj pro potápěče, kde můžete spatřit spoustu zrezivělého materiálu z období 2. světové války a je tak skvělým tipem pro nadšence vojenské historie.

Malakula,nebo také Malekula, je druhým největším ostrovem. Můžete zde navštívit malé kulturní centrum nebo domorodé vesnice, kde vám rádi předvedou typické tance a zpěvy. Nachází se zde také jeskyně, ve kterých se dodnes objevují ostatky z dob kanibalismu, které mimo jiné v těhto oblastech trvalo poměrně dlouho. V některé z nich jsou také k vidění třeba jeskynní malby. 

Vanuatu_1cast_7

Ostrov Efateje rozlohou už podstatně menší než Santo nebo Malekula. Na tomto ostrově najdeme hlavní město Port Vila. Je zde taky centrální letiště odkud se lítá jak na ostatní ostrovy souostroví, tak do jiných zemí. Nachází se zde také spousta krásných pláží jako na ostatních ostrovech, ale za návštěvu určitě stojí Eton Beach nebo Erakor Beach, která není zpoplatněná a asi málokdo o ní má tušení. 

Ostrov Tanna je známý především kvůli vulkánu Mt. Yasur. Tato stále činná sopka je nejpřístupnější sopkou světa. Ohromný kráter s neutichající bublající lávou láká tisíce turistů. Nádherná podívaná je to určitě večer, kdy se Vám naskytne dech beroucí ohňostroj.

Ostrov Pentecost je zajímavým z pohledu adrenalinových sportů. Každý rok se zde pořádá obřad Naghol, který probíhá v dubnu a květnu. Domorodci zde postaví až 25 metrů vysokou věž z bambusu a rákosí, aby z ní následně mohli mladí chlapci skákat na liánách uvázaných kolem nohou. Nutno podotknout, že padají vážně až na zem. Tento starý rituál byl inspirací pro dnešní bungee jumping. 

Vanuatu_1cast_8

Vítejte na ostrově přátelé, aneb realita všedního dne

My jsme se pro návštěvu Vanuatu rozhodli díky přátelům, s kterými jsme pracovali na Novém Zélandu, a tak hned po příletu na nás čekal přítel Kenny.

Do vesnice Erakor ve které žije, a která se nachází 13 kilometrů od letiště, jsme přijeli již za tmy. Po nekonečném představování se snad s polovinou vesnice jsme šli na přivítanou koupit národní omamný nápoj kava.

Kavu vanuatské ženy většinou nepijí, protože už před mnoha lety byla určena pouze pro muže. My jsme byli vyzváni ještě s dalšími třemi členy rodiny vypít tento nápoj až do dna. Byla to opravdu velká výzva, protože je to vážně hořké a nedobré pití, které navíc vzhledem připomíná bahenní kaluž. Rozžvýkaný kořen pepřovníku smíchaný s vodou je u vanuaťanů ale velmi oblíbený. V dávných dobách kava sloužila především pro relax a uvolnění mysli, aby tak muži mohli filozofovat nad vážnými tématy. Na večeři nás pohostili národním pokrmem „lap-lap“, což je nasládlá brambora s rybou pečená na ohni a zabalená v banánových listech.

Vanuatu_1cast_9

Po večeři jsme si chtěli udělat průzkum Kennyho vesnice, ale po tmě, kde bylo jediné malé světlo to nebylo možné a nemohli jsme se pořádně rozkoukat, kde se vlastně nacházíme. Bylo ale hned po příjezdu jasné, že náš přítel patří k těm nejchudším. Nemají ani koupelua nebo záchod. Došlo nám, že tady to bude složitější než jsme si mysleli. Byli jsme domluveni, že první noc strávíme u kamaráda doma a pak se přesuneme do města. A na tuhle noc vážně nezapomeneme. Moskytiéry jsme neměli, a tak jsme sloužili jako přechod pro zvířátka. Navíc na nás celou dobu padaly ze stropu housenky. Myslím, že jedna noc mi bohatě stačila. 

Další den jsme se šli seznámit s hlavním městem Port Vila a podívat se po nějakém levném hostelu. Kennyho otec s námi jel do města, aby nám ukázal, jak tady funguje veřejná doprava a poučil nás, kolik máme a nemáme platit řidičům. Velké autobusy tady nenajdete, jezdí pouze desetimístné minibusy. Cena je po městě vždy stejná a my platili 150 vatů (VUV).

Vanuatu_1cast_10

Našli jsme si jeden z nejlevnějších hostelů ve městě, který se jmenoval Central Inn. Celkem dobře tady funguje smlouvání, a to jsme taky praktikovali při větším počtu nocí. Pro představu jsme za jednu noc platili 3000 VUV, takže ani ubytování tady moc levné není. U Kennyho jsme toho předešlou noc moc nenaspali, a tak tento den uleháme brzo a těšíme se na ráno, kdy jsme domluveni na společné rybaření.

Pokračování ve 2. části článku již brzy...

Autoři článku a fotografií - Barbora Martináková a Marek Rybář - společně vyrazili na dlouhou dobu do světa. Jejich první destinací se stal právě Nový Zéland. Jejich další dobrodružství můžete sledovat také na FB Travelife - M&B kolem světa a Instagramu.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Vanuatu & Nové Kaledonii? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Vanuatu & New Caledonia. 

Vanuatu & New Caledonia LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika. 

Booking.com
Napsal: Marek Rybář & TravelLife

Předchozí článek

Ekvádor - země několika tváří

Další článek

Skrytá Káhira - průvodce po utajených skvostech

Související články

Články

Na návštěvě u Hobitů - Nový Zéland

Pohádková vesnička a neslavnější filmové místo Pána Prstenů. Pojďme se na chvíli společně zatoulat do smyšleného světa. Do světa Hobitů! Co je vlastně Hobbiton a jak vznikl?  Když se řekne Nový Zéland všem se pravděpodobně vybaví jeho jedinečná příroda, která hrála nemalou úlohu ve slavné trilogii Pána Prstenů nebo Hobita. To ve svém názvu nese i nejslavnější místo Nového Zélandu právě z hlediska těchto filmů.Hobbiton, nebo česky...

Články

Austrálie - země divokých tvorů I. část

Australská flóra a fauna jsou patrně těmi nejpodivnějšími živými organismy, se kterými se můžete na zemi setkat. Je to proto, že Austrálie byla po velmi dlouhou dobu zcela odloučena od vlivů ostatních kontinentů – minimálně po dobu 45 milionů let. Města jako Sydney nicméně zachovala mimořádné fragmenty původního přírodního prostředí, které jsou relativně snadno dostupné. (Dr. Tim Flannery) Zásadně odlišná Austrálie Existují dva skutečně zásadní faktory, které jsou důležité pro vysvětlení australské přírody, její půdu a klima. Oba jsou jedinečné. Na ostatních světadílech se v nedávné minulosti do tvorby nové půdy aktivně zapojovaly procesy, jakými jsou vulkanismus, formování pohoří...

Články

Západním pobřežím Jižního ostrova Nového Zélandu

Jižní ostrov Nového Zélandu je nejkrásnější místo na světě. Hory, jezera, řeky, vodopády, fjordy, ledovce... pro milovníky přírody to pravé! Po 10 dnech cestování po Novém Zélandu ve vypůjčeném autě po východní, střední a jižní části Jižního ostrova Nového Zélandu jsme se dostali na západní pobřeží Jižního ostrova. Naším dalším cílem po rušném Queenstown a úžasném Puzzling World ve Wanace je Národní park Mt. Aspiring. Národní park Mt. Aspiring – ledovec Rob Roy Glacier Vydáváme se autem z Wanaky po silnici Mt.Aspiring Road směr carpark, výchozí bod dalšího dne. Po 20km končí asfalt, začíná zóna asi 20 přejezdů přes kraví překážky a co nás dál čeká? 30 km gravel (štěrk)! Po kilometru Filip začíná zuřit a neví...

Články

V Sydney jako doma

Žít v Austrálii jsem nikdy neplánovala. Nesnila jsem o písečných plážích ani o Opeře od dětství. Seběhlo se to všechno rychle a nečekaně. Původní plán podívat se do Brightonu mi kamarád zpřetrhal naprosto spontánním prohlášením: „Prosím tě, co v Anglii? Vždyť tam prší. Vydej se do Sydney. Navíc jsou tam hrozně v pohodě lidi.“ A tak jsem během pár týdnů měla letenku na druhý konec světa. Ikona Sydney - Dům opery od dánského architekta Jørna Utzona Úsměv, prosím Pohodoví lidé, kteří chodí bosky a nic moc neřeší – to není mýtus z průvodcovských knížek, ale čistý fakt. Pokud jste z Evropy a vystoupíte na letišti Kingsforda Smithe v Sydney, celníci i prodavači sendvičů se na vás...