Munnar aneb „krajina čaje“

© Lukáš Matějček

Poslední paprsky slunce, které se derou přes šedá mračna. Mlžná lavina řítící se po svazích čajových plantáží dál a dál. Nepropustná bílá stěna během vteřiny pohltí hustý les, takže se ocitám v bílé tmě. Za pár desítek minut je po všem a krajinu opět zaplavuje oranžová sluneční záře a já mohu nerušeně sledovat hektary čajových plantáží, mozaiky čajových keříků na kopcích indického pohoří Annámalái.

Komunismus s indicky-lidskou tváří

Jihozápad Indie patří převážně státu Kerala. Jde o jeden z nejprogresivnějších států Indie a také je to její jediný stát s komunistickým zřízením. Mnoho lidí jej nazývá komunismem s indicky-lidskou tváří. Možná se právě díky tomu keralské vládě podařilo zmírnit bídu a chudobu nejnižších kast, protože jsem zde nepozoroval hluboké rozdíly v postavení lidí, které jsou v jiných částech Indie tak zřetelné. Lidé se zde dožívají nejvyšší průměrné délky života a je zde také nejvyšší procento gramotnosti z celé Indie. Obyvatelé Keraly nosí důstojné oblečení, boty a nejsou na nich patrné následky hladomoru. Jako Evropan jsem se mezi nimi cítil mnohem lépe, protože jsem si nemusel neustále uvědomovat své štěstí jakožto obyvatel středoevropského státu.

Munnar1

Soutok tří řek

V Kerale však nejsou pouze liduprázdné písčité pláže olemované vysokými palmami nebo vodní kanály vstupující do pevniny. Je to také oblast Munnaru, městečka v horách Annámalái. Městečko s mnoha luxusními hotely se nachází ve výšce asi 1 600 m n. m. v údolí, z něhož se tyčí vrcholky dosahující výšky až 2 500 m n. m. Leží na soutoku tří řek ‒ Muthirapuzha, Nallathanni a Kundala, od nichž pochází jeho název „Munnar“. Důvodem, proč je toto městečko známé nejen v celé Indii, ale také ve světě, je spojitost této krajiny s čajem. Konkrétně s hektary čajových plantáží, které pokrývají každý kout, záhyby i vrcholky okolních kopců. V koloniální éře zde Britové položili základy čajového průmyslu.

Munnar si musí zamilovat každý obdivovatel přírody. Potoky, mlhy, kopce, údolí, vodopády, vzácná fauna a flóra, kterou se i přes velkou výsadbu čajových keřů podařilo částečně ochránit.

Munnar2

Autobusem z vyprahlého pobřeží do svěžích kopců

Autobus jede přibližně pět hodin z nejbližšího přístavního velkoměsta Cochin, které je známé hlavně tím, že se zde v roce 1502 vylodil portugalský mořeplavec Vasco da Gama a o 22 let později tu také zemřel.

Do Munnaru jsem přijel začátkem podzimu 2015 z vyprahlého západu Indie. Týdny jsem se potuloval pouští okolo města Jaisalmer, a tak mi přišlo svěží horské podnebí vhod. Teplota se koncem září pohybuje na příjemných 25 °C a časté deště střídají teplé sluneční paprsky. Stálé počasí by člověk v této krajině rozhodně čekat nemohl, proto se vyplatí přibalit do batohu teplou mikinu a pláštěnku.


Munnar3

Teplá voda jako nezbytnost

Jako v celé Indii jezdí i po Munnaru spousta žlutočerných tříkolek „tuk-tuků“, které vás za pár desítek rupií vezmou k hotelu nebo „guest housu“. Já jsem se ubytoval v rodinné atmosféře kilometr za centrem městečka na svahu jedné z čajových plantáží. Vzhledem k nízké ceně pokoje jsem dostal kýbl s ohříváčkem do zásuvky, abych se mohl v případě prochladlého těla zahřát horkou vodou. Po čtvrt roce v Indii bych nikdy nevěřil, jak rád budu za tuto výpomoc.


Munnar7

Puzzle čajových keřů - toulky po pěšinkách

Jakmile jsem se ubytoval a nahlásil nezbytnosti do knihy hostů, vydal jsem se vstříc krajině, která přímo dychtí po zvěčnění. Mezi čajové plantáže se můžete dostat nespočtem možných cestiček a chodníčků, které nejsou lemovány ničím jiným než lístky čajových keříků. Z hlavní cesty, která se klikatí údolím, jsem si vybral úzkou pěšinku mířící po svahu kopce vzhůru. Hlína je tady téměř vždy vlhká, a tak musí člověk dávat pozor, aby neuklouzl.

Za pár minut jsem měl nohy poseté semínky travin a boty promočené od kapek, které zůstaly na čajových lístcích po vydatném dešti. Bylo po poledni a slunce hřálo ve své nejvyšší síle, což znamenalo ne moc přívětivé fotografické podmínky. Proto jsem náčiní nechal odpočívat a zkoumal jsem krajinu. Hektary a hektary čajových plantáží pokrývaly vše, kam oko dohlédlo. Pomyslel jsem si, že výsadbu před sto lety, kdy se Britové a Portugalci rozhodli zničit většinu přirozeného biotopu, musel dělat nějaký umělec sledující plochu kopců z ptačí perspektivy. Úzké chodníčky pro sběrače lístků tvoří obrovské puzzle, které plasticky tvaruje celou krajinu desítky kilometrů.

Munnar4

Nejistota počasí

Hodiny strávené objevováním nových cestiček mezi čajovými keříky se sbíraly a s nimi také mračna, která se kupila nezvykle nízko, takže mnohé okolní kopce a hory měly vrcholky skryté v šedé peřině. V tu dobu se slunci ještě dařilo prodírat své paprsky skrze šedý strop, ale když se převalila mlha přes svah, na kterém jsem stál a pozoroval tuto scenérii, byla oranžové záplavě učiněna přítrž a krajinu ovládla bílá tma. Neváhal jsem ani vteřinu, popadl jsem fotoaparát a začal fotit. Tam, kde byl hustý les, se o pár desítek vteřin později valila jen nepropustná bílá mlha. To trvalo do doby, než vítr rozfoukal poslední mlžný mrak a krajinu opět zaplavila sluneční koupel.

V září, kdy jsem tohle místo navštívil, zrovna opadávají z keříků bílé květy a zůstávají po nich zelené bobule o velikosti menšího kaštanu. Lze proto sledovat nespočet zelených odstínů, které se liší keř od keře. Často jsem uvažoval o tom, že pokud existuje sedm stupňů nebe, tak tohle musí být osmý.

Munnar5

S příchodem šesté hodiny a západu slunce spadly z oblohy i první dešťové kapky. Sbalil jsem stativ, abych ho za pár minut znovu stavěl, protože munnarské počasí spolu s krajinou, kterou nelze spatřit nikde jinde ve světě, nachystá téměř vždy neopakovatelnou scenérii, takže jsem s radostí držel pláštěnku nad přístrojem, který odvedl více než skvělou práci.

Na pokoj jsem se dostal se setměním a právě v tuto dobu jsem byl za pružinu a kbelík nesmírně rád. Mohl jsem si ohřát prochladlá chodidla a vyhnout se následné nemoci, která by jistojistě přišla. Pustil jsem si Beatles, kteří mnoho svých písní skládali právě v Indii, a začetl jsem se do mapy, abych si naplánoval zítřejší den. Ten jsem strávil na půjčeném skútru návštěvou národního parku Eravikulam a úchvatných vodopádů Attukal a Lakkam.

Munnar6

Munnarská rozmanitost zabere člověku několik dní, které zde ubíhají velice rychle, avšak mně se tato oblast světa vryla pod kůži natolik, že se sem musím jednou vrátit, protože týden mi nestačil.

Autor článku a fotografií Lukáš Matějček je jedním z nejmladších českých cestovatelů, kteří se snaží své dobrodružství předávat dál širokému okruhu lidí.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace týkající se Indie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Indie. 

India LP

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Lukáš Matějček

Předchozí článek

Nejlepší místa, kam se podívat v červenci 2016

Další článek

48 hodin ve Lvově

Související články

Články

Srí Lanka: nirvána pro milovníky pláží

Srí Lanka naprosto zaplaví všechny vaše smysly. Vzduch je prosycen vůní jasmínu, jídlo je notně kořeněné a krajina naprosto překrásná; zářivě zelená rýžová pole, lesy pohupujících se palem a hory zvrásněné čajovými plantážemi jsou okouzlující. Ale pro mnoho lidí se Srí Lanka dá shrnout do jednoho prostého slova: pláž. Ať už jste jakýkoli plážový typ, tady najdete dokonalé pláže lemované palmami. Můžete si rezervovat hýčkání v některém z elegantních butikových hotelů u pláže, potápět se u zářivých korálových útesů, učit se surfovat v mírných písečných úžinách nebo se jen tak procházet, dokud nenajdete vlastní...

Články

Indie s novou fazónou

Bombaj, úchvatné město, které rozhodně stojí za návštěvu! Nechte se oslnit městem, jenž je proslulým centrem módy a filmu. Navíc si Bombaj své turisty hýčká – kromě nového letištního terminálu vás po městě povozí nová klimatizovaná jednokolejka, z níž budete moci spatřit úchvatné stavby, které sahají až k nebi. Tato metropole si vás svou majestátností a jedinečností zcela jistě získá. Bombaj – „Maximální město“. Právě tímto trefným přídomkem nazval spisovatel Suketu Mehta Bombaj ve své knize. Bombaj, známé centrum módy, filmu a bankovnictví, je na vzestupu a v roce 2016 hodlá projít zkouškou dospělosti. Ptáte se proč? V tomto roce totiž Indie předstihne Čínu, neboť s její...

Články

Do Thajska musí každý a každý se tam rád vrací

V životě každého cestovatele nastane chvíle, kdy navštíví Thajsko. A nemusí nutně plánovat pobyt v téhle zemi, prostě ho sem zanese letadlo ve chvíli, kdy poutník pokračuje do některé z okolních zemí. Vždyť Thajsko se může pochlubit jedním z největších letišť světa, vzdušný přístav Suvarnabhumi ročně poslouží 42 milionům cestujících. Já bych ale doporučil tuhle zemi do svého cestovatelského plánu zahrnout cíleně a hned na začátku. Je to totiž stát, který stojí za to navštívit. A začít s prohlídkou můžete přímo v Bangkoku Věřte, že to je jedno z nejpřívětivějších měst na světě, a to i přesto, že se tu se železnou pravidelností odehrávají vojenské státní převraty. Bydlení se dá sehnat za pár bahtů, tak se nazývá místní měna (její mezinárodní kód je THB). Guesthousů je po...

Články

Srílanská Sigirija láká pohledy na nahé krásky

Možnost spatřit vnadné krasavice, dokonce „nahoře bez“, to je něco, co byste na buddhistickém ostrově pravděpodobně nečekali. I když jde jen o vzácné fresky z 5. století. Při pohledu na tyto krásky pocítíte, jak vás zalévá pot – je to vzrušující zážitek; musíte totiž vyšlapat nemálo schodů, než vystoupáte na tzv. Lví skálu neboli Sigiriju! Sigirijské krásky, fresky z 5. století, jsou jedním z nejznámnějších symbolů Srí Lanky Osobně jsem navštívila Srí Lanku čtyřikrát a Sigiriju jsem jednoduše nikdy nemohla vynechat. Jen jedenkrát mi hrozný liják ve výstupu zabránil, ale třikrát jsem dosáhla kýženého vrcholu a pokaždé to stálo za...