Magická poušť Erg Chebbi

V noci jsem opět spal jako zabitý. Není se čemu divit, teprve před pár hodinami jsem dorazil, pozdě v noci po celodenní cestě autobusem z Marakeše, přes horský masív Atlas do tohoto ospalého městečka jménem Merzouga. Hned po probuzení jsem vzal fotoaparát a vydal se prvními kroky saharským pískem rovnou k nejbližší duně a začal fotografovat písečnou krajinu osvícenou čerstvými ranními paprsky. Duny se barvily od červených, oranžových až po žluté odstíny.

Erg Chebb poušť
První okamžiky v poušti

Když už bylo slunce hodně vysoko a první nejkrásnější barvy byly fuč, zastavil jsem se a začal na mne doléhat fakt, že jsem na Sahaře. Na té poušti, o které jsme se učili v hodinách zeměpisu, na té obrovské poušti, která se rozléhá napříč Afrikou. Ani se mi nesnilo, že tady někdy vůbec budu. Každé zrnko písku bylo tak jemné a dokonalé. Bylo jich tu tolik, že jsem začal přemýšlet o tom jak je všechno pro člověka pomíjivé.

Erg Chebb

Od krátkého magického zamýšlení mě najednou vyrušil úžasný pohled na velbloudí karavanu na horizontu, která přivážela turisty zpět do vesnice z nočního pobytu v pouštních stanech. Pořídil jsem několik krásných fotografií a vydal se zpět do hotelu na snídani.

Erg Chebb_1

Panika

Hotel jsem ale nemohl najít a začal panikařit. Cesta do Maroka byla moje první cesta mimo Evropu a já se bál všeho. Bál jsem se na kohokoliv podívat, měl jsem předsudky a všude jsem viděl nějaké riziko. A ztratit se v poušti, to by mi ještě scházelo. Naštěstí jsem měl u sebe mobil s GPS a hotel jsem na mapě našel.

Erg Chebb_2

Centrum městečka

Odpoledne jsem se vydal prozkoumat centrum městečka. Procházel jsem uličkami hlíněných domků a připadal si jako cestovatel časem. Marocké děti si hrály na zahradách, jejich matky vařily v jednoduchých hrncích přímo před domem a jejich otcové v dlouhých hábitech procházeli městečkem a scházeli se u mešity. Na hlavní ulici městečka jsem začal prozkoumávat krámky se suvenýry a koupil si svůj první turban. Zakončil jsem to v restauraci, kde jsem si dal kuřecí špíz s rýži.

Erg Chebb_3

Inspirativní cestovatelka

Po návratu do hotelu jsem si domluvil se správcem výlet na velbloudech do pouště a noc ve stanech. Zbývala hodina a půl do odjezdu a tak jsem se seznámil s Jane z Velké Británie a pěkně si s ní popovídal. Moje angličtina byla sice hrozná, ale nějak jsem se domluvil. Jane byla dříve ajťák a zažila tedy začátky rozmachu digitálního světa. Nyní je vášnivou cestovatelkou a jak sama tvrdila, cestování se stalo pro ní drogou a není schopna vydržet doma už ani pár týdnů. Cestuje většinou sama a má vždy nějaký cíl - tentokrát najít a vyzkoušet Marocký koláč.

Erg Chebb_4

Jízda na velbloudech

Na velbloudovi jsem ještě nikdy nejel a tak jsem se na tento zážitek těšil. Nicméně když se se mnou velbloud zvedl a já si uvědomil, kolik toho ještě se mnou nese, bylo mi ho líto. Skupina se skládala z dalších cestovatelů s Itálie, Anglie a dalších zemí. Průvodci byli velmi přátelští a vymýšleli nejrůznější vtípky. Měli obrovské turbany na hlavách, které byly dlouhé až 9 metrů. Za několik desítek minut jízdy na velbloudovi jsem ale zjisti, že mě začíná všechno bolet. Jak se velbloud neustále kýval, začaly mě bolet kyčle, záda, nohy, prostě všechno. Západ slunce se blížil a my projížděli mezi obrovskými dunami, které se začaly barvit krásným tmavě červeným světlem. Atmosféra byla úžasná. Celková jízda trvala něco přes hodinu a dorazili jsme na druhý konec dun, kde písečná poušť končila a začala pustá černá pláň zakončena v dálce horami. Pod dunami se nacházely barevné stany.

Erg Chebb_5

Ubytování a večeře ve stanech

Průvodci nám ukázali “pokoje” - stany vybavené koberci, polštáři a dekami. Nebyla zde elektřina a tak se svítilo svíčkami a petrolejkami. Následně nás pozvali na večeři do většího společného stanu, kde nás přivítali pravým marockým čajem. Poté přinesli v typicky marocké nádobě večeři - jehněčí maso se zeleninou a brambory, přílohou byl chléb, který chutnal úplně jinak než ten náš. Jsem docela vybíravý a jídlo mi moc nechutnalo. Moje smůla.

Erg Chebb_6

Táborák na Sahaře

Po večeři jsme se všichni sešli u ohniště, kde začali Maročané hrát na kytaru a bubínky. Hráli a zpívali úžasné exotické melodie. Já si některé z nich nahrával na diktafon v mobilu, abych měl vzpomínku. Nad hlavou se nám začaly rozsypávat hvězdy. Tolik hvězd jsem v životě na nebi neviděl. Dokonce jsme pouhým okem viděli mléčnou dráhu. Těsně po půlnoci začalo na horizontu “svítat”. Opět jsem se nestačil divit a nechápal jsem co se děje. Východ slunce tak brzo? Nebyl to však východ slunce, ale východ měsíce a tím, jak zde byla noční obloha tmavá, dokázal měsíc úžasně osvítit část oblohy. Zanedlouho po této podívané jsem to zabalil a usnul ve svém stanu pod dekami. Mám z těchto vzpomínek i po těch letech mrazení v zádech.

Erg Chebb_7
Autor článku a fotografií - Pavel Szabo - je programátor webů na volné noze, vášnivý cestovatel a fotograf. V posledních letech má úžasnou možnost pracovat kdekoliv na světě on-line a jako digitální nomád si zamiloval dlouhodobé pobyty především v Asii. Více o autorovi na FB nebo Instagramu.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Maroka anebo Marrakeshe? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Marrakesh pocket.
  Marrakesh Pocket LP

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě nebo třeba na stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Booking.com
Napsal: Pavel Szabo

Předchozí článek

Nádherný Xi’an - staré a nové v někdejším hlavním městě Číny

Další článek

Putování po Müritz - Nationalpark

Související články

Články

Opravdoví nomádi na poušti Merzouga

Když jsem plánoval svůj cestovatelský výlet do Maroka, dal jsem za cíl jeden jediný zážitek. Jízdu na velbloudovi na poušti Sahara. Skutečnost, že se tam pravděpodobně setkáme se skutečnými nomády, ve mě vyvolávala neuvěřitelně nadšení. O nomádech se dnes mluví nejčastěji ve smyslu “digitálních nomádů”, tedy těch, kteří cestují a u toho pracují. Avšak původní nomádi, kočovníci v pravém slova smyslu, mě zde lákali nejvíce. Nomádství byla jejich volba životního stylu, kterou silně ovlivňovalo prostředí (typicky poušť, tundra nebo step), jež je zkrátka donutilo k pohybu. A poušť Merzouga nabízela toto své tajemství ke snadnému objevení. Do Maroka na poušť a ještě mnohem dál Nejdostupnější místo Sahary je zřejmě v Maroku a Egyptě. Maroko má ale tu výhodu, že zde najdete větší rozmanitost a ve chvíli, kdy vás nadále přestane lákat poušť, můžete se vypravit jinam, např. k pláži nebo rovnou do zasněžených hor v Atlasu. V Maroku...

Články

Stanování na poušti Dun zpívajícího písku

Vždy mě lákal severozápad Číny, který patří k nejchudším oblastem Říše středu. Když jsme dorazili do Dunhuangu (vysl. Tun-chuangu), jednoho z hlavních center Hedvábné cesty, nabídl nám tamější majitel hotelu, strýček Ge, zda bychom nechtěli strávit noc na poušti. A to je nabídka, která se jen tak neodmítá! Bylo přesně pět hodin odpoledne, když strýček Ge zaklepal na dveře našeho hotelového pokoje. Jste připraveni? Můžeme vyrazit? Ano, odpověděli jsme. V duchu jsem si ještě rekapitulovala, zda máme opravdu všechno – hlavně vodu a teplé oblečení. Vzpomněla jsem si na to, co jsem ten den mnohokrát...

Články

Safari v národní rezervaci Masai Mara v Keňi - I. část

Když na safari, tak do Keni. Alespoň tak jsem si to myslela, když jsem plánovala svoji první cestu za divokými zvířaty. Nikde nenajdete větší koncentraci zvířat než v Masai Maře v období velké migrace. Z Evropy je to nejbližší destinace tohoto typu. Problém je tu jediný: tyto informace si kromě vás přečtou v každém průvodci všichni turisté, kteří mají o návštěvu safari zájem. Rok od roku zde počet cestovatelů narůstá. Raději s cestovní kanceláří V průvodcích se také dočtete velmi důležitou informaci, že není radno vydávat se na safari na vlastní pěst. Pravděpodobnost, že najdete na místě kancelář nebo agenturu, která se o vás postará a pronajme vám bezpečné auto, je velmi nízká, i když je jich tu nepřeberné...

Články

Jezerní safari v Keni I. část - Naivasha a Nakuru

Keňa je většinou prezentovaná jako ráj pakoňů. Není divu, jejich velká migrace je turistickým lákadlem číslo jedna. V zemi se však nachází se také spousta jezer, kolem nichž jsou zřízeny rezervace a parky a kde si přijdou na své nejen ornitologové. Určitě stojí za to se k nim vypravit. Jezero Naivasha Kolem jezera Naivasha se rozprostírá národní park Lake Naivasha. Ve svahilštině znamená jeho jméno „divoká (bouřlivá) voda“. Takové však zřejmě bývalo hodně dávno. My jsme zde absolvovali plavbu po klidné hladině. Jezero samotné má rozlohu 139 km2, i když údaje se značně...