Madagaskar jako země krále Jelimána - 2. část

„To už je zase ráno…?!“ Sotva jsem zavřela jedno oko za dobrodružství ze západu ostrova, otvírám to druhé, které mě zavede za dalším na východ Madagaskaru.

Po pár dnech ranního vstávání tady na Madagaskaru začínám přemýšlet o tom, jestli je tohle moje vysněná dovolená nebo trest. Opláchnu se studenou vodou, naházím svých pět švestek do baťohu, a za pár minut se s ospalým výrazem vytrácím do chladné tmy probouzejících se uliček v hlavním městě.

Píše se sice brzké zimní ráno, ale obloha je posetá miliony zářících hvězd jako uprostřed hluboké pohádkové noci. Nejsem ranní ptáče. Ale v tenhle moment si ráda přivstanu a zítra to klidně udělám znova. Zahlédnout krásu noční oblohy uprostřed hlavního města nad východem nového dne se vám jen tak nepoštěstí. Po pár minutách jsem vytržená ze svého snění s otevřenýma očima. Soukám se do objednaného zeleného Passatu a nechávám řidiče, aby mě vtáhl do dalších divů ostrova. 

Madagascar2_1

Cesta na východ ostrova, směr Toamasina (Tamatave)

Ranní shon a ruch hlavního města se pomalu vytrácí a my směřujeme dále po polorozpadlé silnici na východ ostrova, směrem k přístavnímu městu Tamatave. Ještě jsem se nestačila vzpamatovat, jak úžasná byla Morondava a její obdivuhodná Allées de Baobabs, která se vryla do mého srdce natrvalo. Mohla bych tam stát hodiny tiše jako myška a kochat se její prastarou historií, která z těchto baobabů číší na míle vzdálené. Jestli jsem žila v domnění, že cesta za západ byla jako cesta do minulosti, tak tahle cesta na východ předčila všechny zažité vjevy moderní doby ve 21. století v Evropě. Jen co jsme vystrčili paty z hlavního města, připadala jsem si jako v dobách starých cikánských povozů a šejdířů, kteří táhnou do vzdáleného království, aby předvedli chůzi po lanu, polykáni ohně, své kejklířské umění a zpeněžili své nejcennější poklady světa.

Madagascar2_2

Cestou míjíme několik malých vesnic. Krajina se mění každým kilometrem. Je vidět, že jsme právě vjeli do končin, kde momentálně panují deštné monzuny. Suchá, vyprahlá příroda se pomalu přeměňuje na deštné pralesy. Ve svých útrobách schovávají nejenom provoněnou a celosvětově vyváženou vanilku, ale pyšní se i dalšími poklady. Plantáže jsou rovněž obsypány kulinářsky ceněnými kuličkami pepře. Milovníci kávových zrn si zde také přijdou na své. Provoněný černý mok nechybí domorodcům ani v těchto bohem zapomenutelných končinách. 

Madagascar2_3

Madagaskar je pro mě rájem a pastvou pro oči na více stranách. Na každém rohu potkáváme mlsné stánky s ovocem. Prosím, pro mě, jeden kamión pomela a druhý s avokádem. A pokud zbyde kousek místa ještě pro pár trsů banánů a ananasů, nebudu se opravdu vůbec zlobit. Poprvé v životě mohu na vlastní oči spatřit, jak dozrává pomelo na stromě, či karambola nebo papája. Netušila jsem, že rambutan vypadá, a i chutná jako liči. Další x druhy ovoce, které jsem poprvé testovala právě tady a nemám ani nejmenší ponětí, jak se jmenovaly. Možná to byl Láhevník, Anona, nebo jeho jiné druhy. Čerimoja či Anona síťkovaná? Těžko říct. Bylo to ale výborný. Akorát co mě mrzí, že není zrovna sezóna manga. Rozumím tedy tomu tak, že se budu muset ještě jednou vrátit sem na Madagaskar?! 

Madagascar2_4

Madagascar Exotic neboli Resérve Peyrieras

Co takhle si zahrát hru, kdo najde více chameleonů na jednom stromě? Příjemné zpestření cesty do přístavného města Tamatave je zastávka v parku Resérve Peyrieras. O zábavu bude postaráno. Divíte se, že ten zelený chameleon tam určitě před 5 sekundami nebyl a teď je tam. Jak je to možný? :-) On tam přeci byl pořád. Věřte mi. Jeho dokonalé splynutí s prostředím dělají tyto čtyřnohé plazy něčím neobyčejným. Náš zrak ho v ten malý moment jen přehlédl. Když zavřeme kukadla pouze na malou sekundu a koukáme pozorněji znova, tedy trochu zbystříme. Posléze zjistíme, co bylo našemu oku skryto před pár okamžiky.

Madagascar2_5

Madagascar Exotic je soukromá drobná rezervace, kterou založil francouzský entomolog André Peyriéras. Proto je také park znám jako Resérve Peyrieras. Ať máte namířeno po národní cestě N2 až do přístavu, k druhému největšímu městu Madagaskaru, nebo jen do národního parku Andasibe Mantadia, nezapomeňte se zastavit u vesničky Marozevo, zhruba 75 km od hlavního města (mezi městy Manjakandriana a Moramanga), třeba na oběd, anebo si jen tak odpočinout.

Z toho místa je to už nepatrný skok k oblíbenému parku s chameleony a dalšími zajímavými plazy (žáby, krokodýli, hadi, gekoni, ptáci apod.). Jen popojdi maličko… A už mě máš na dosah ruku. Doslova. Průvodce nás zavedl přímo až do samého nitra výběhů. A když jsem se ho zeptala, kolik chameleonů tady přesně žije, sám nevěděl. Pousmál se a jen dodal: „Nastěhovali jsme se sem vždy pár a dál už se nestarali, co se bude dít za zavřenými dveřmi…“ 

Madagascar2_6

Město Toamasina (Tamatave) 

Čas uplynul s těmito mazlíky tak rychle. Dvě hodiny jsou fuč a my se loučíme s průvodcem. Pádíme dál na východ. Tamatave nás vítá navečer začátkem právě probíhajícího monzunového období. Pyšní se jako druhé největší město Madagaskaru a současně jako hlavní město regionu Atsinanana. Vzdálenost od hlavního města činí jen 215 km, ale trvá to sem celý den. 

Madagascar2_7

Ačkoli je město postaveno na písečné kose do průzračných vod Indického oceánu, nikoho nevidím se koupat na místních plážích. Což asi bude způsobeno dvěma důvody. První může spočívá v tom, že ačkoli je město omýváno právě Indickým oceánem, taky v přístavu není tak blankytně modré jako o kousek dále u pobřeží Réunionu nebo Mauriciu. Anebo ten druhý důvod, ke kterému se hlásím i já všemi deseti. Na druhou stranu ani nechci být testovacím stvořením, které potvrdí, že ve zdejších vodách se hojně vyskytují několikametrový žraločí zlatíčka. Teda prý jen pár metrů od pláže, a navíc bez ochranných sítí. Já to určitě testovat nebudu. Ráda to přenechám někomu z vás… Jen se prosím nepoperte. 

Madagascar2_8
Národní park Andasibe Mantadia

Déšť v těchto končinách je opravdu neúprosný. Zastavili jsme proto jen na skok při zpáteční cestě v národním parku Adasibe Mantadia. Lemury jsem sice zahlédla, ale spíše jsem koukala do tváře kapkám deště. Každopádně doporučuji vyčíhnout lepší počasí a zůstat o trochu déle než jen letmou hodinku. Park stojí za to! V jeho korunách žije 11 druhů lemurů a další endemické druhy. Ke stejnojmennému parku náleží i druhá část rezervace s názvem Analamazaotra Reserve s hojně rozšířeným největším druhém lemura Indri.

Madagascar2_9

Monzuny neberou konce, ale my zvedáme roha zpátky do hlavního města Antananarivo. Připravit se na naši nejdelší cestu na jih ostrova. Těšíte se? Já už se nemůžu dočkat opět sluníčka a tepla...

Autorka článka a fotografií - KATE o sobě: Miluji cestování a ten pocit "cestovní vibrace". Baví mě inspirovat a ráda se nechávám inspirovat od vás. Snažím se na svět a především na život dívat přes růžové brýle. Někdy mi to jde, jindy je hůř. Každým dnem se učím neztrácet pozitivní směr a vstřebávat pozitivní vibrace. Žiju si svůj malý život na planetě Zemi v harmonii s Crohnovou nemocí. Pro vás a inspiraci, sdílím můj život s vášní pro cestování na blogu covertheroad.com.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Madagaskaru? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Madagascar.

Madagascar LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Booking.com
Napsal: Katka Kašáková & CoverTheRoad

Předchozí článek

Nejlepší destinace v USA, které byste měli navštívit v roce 2018

Další článek

Kam se v únoru vydat za kulturou?

Související články

Články

Madagaskar jako země krále Jelimána - 1. část

„Já tak rád trsám, trsám. Já tak rád trsám, trsám. Já tak rád trsám, trsám. Ty tak rád trsáš. My chceme? Trsat! Všem holkám z celého světa! Váš král Jelimán to říká na rovinu…“ Připomíná vám to něco? No, aby ne! Kdo by neznal krále Jelimána a jeho pověstné trsání?! Neexistuje snad známější animovaný film Madagaskar, který v roce 2005 proslavil i stejnojmenný ostrov ležící v Indickém oceánu.Sen mnoha dětských i dospělých cestovatelů. Od afrického kontinentu je oddělen 400...

Články

Jezerní safari v Keni I. část - Naivasha a Nakuru

Keňa je většinou prezentovaná jako ráj pakoňů. Není divu, jejich velká migrace je turistickým lákadlem číslo jedna. V zemi se však nachází se také spousta jezer, kolem nichž jsou zřízeny rezervace a parky a kde si přijdou na své nejen ornitologové. Určitě stojí za to se k nim vypravit. Jezero Naivasha Kolem jezera Naivasha se rozprostírá národní park Lake Naivasha. Ve svahilštině znamená jeho jméno „divoká (bouřlivá) voda“. Takové však zřejmě bývalo hodně dávno. My jsme zde absolvovali plavbu po klidné hladině. Jezero samotné má rozlohu 139 km2, i když údaje se značně...

Články

Metropole uprostřed rýžových polí

Projíždíte na zapůjčené motorce liduprázdnými ulicemi, míjíte obří hotely a paláce, jste sami uprostřed desetiproudé dálnice táhnoucí se k obzoru. Tyto a podobné bizarní obrazy zažijete v hlavním městě Barmy, chudého státu jihovýchodní Asie. O tom, jak na nás toto město zapůsobilo a mnohem více v následujícím článku. Barma, lehce opomíjená exotika Dnešní povídání začneme trochu netradičně jednoduchou otázkou: tušíte, jak se jmenuje hlavní město Barmy? Pokud s odpovědí váháte a možná jste znejistěli i při pátrání v imaginární mapě, kde že se vlastně stát s tímto názvem rozprostírá, pak se nestyďte, byla jsem na...

Články

Madagaskar jako země krále Jelimána - 3. část

Slunce odráží své paprsky od mořské hladiny. Rosí se mi čelo jen při letmém pohledu na tu nekonečnou modrou louži. Jen pár metrů chybí a vím, že smočím těch svých pět prstíků. Šťastná. Usmívám se na slunce a cestou si pohrávám se zrnky písku. Lechtají… Kate, Kate, vstávej… Ne, ještě ne, ještě chvilku, volám z polospánku. Usmívám se a tetelím blahem. No tak Kate, vstávej už!!! Stačí pouhým 5 sekund, než mi zamrzne úsměv na tváři a můj mozek zaregistruje, kde se nachází a co se vlastně děje.  Opět! Jo jo, začínám si zvykat… Asi mě to Madagaskar...