Kdo odolá adrenalinové lahůdce, nabídce potápět se s tygřím žralokem?

© žralok velrybí

Žralok tygří je jedním z nejagresivnějších predátorů podmořského světa, a přesto existují lidé, kteří se v tropických mořích dobrovolně potápí, aby se setkali tváří v tvář s touto krvelačnou podmořskou šelmou. A ani já nejsem výjimkou…

Pláže JAR
Indický oceán skrývá pod hladinou neobvyklou zvířenu

Jednou se na mne opět usmálo štěstí a kamarádi mě přizvali, abych se s nimi vydala do Jihoafrické republiky. Tento jižní cíp afrického kontinentu je exoticky lákavý a mnou ještě neprobádaný, a proto jsem si jedinečnou příležitost, vydat se až k Mysu dobré naděje, samozřejmě nenechala ujít.

Hlavní atrakcí naší výpravy nebylo pouze cestování, ale především potápění. Jako čestná držitelka potápěčského průkazu jsem se velice těšila, vždyť historky o tom, jak obrovští mořští tvorové jsou v těchto končinách pod hladinou k vidění, mě nabíjely adrenalinem jen už když jsem je slyšela. 

Manta
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že potápění v hlubinách Indického oceánu jsou nezapomenutelnými zážitky protkanými pozoruhodnými stvořeními různorodých tvarů, barev i rozměrů. Písečné pláže jsou dlouhé a bělostné, moře se zdá na první pohled blankytně průzračné, ale bohužel na začátku roku plankton způsobuje sníženou viditelnost a podmořské vhledy nejsou nejzřetelnější, ovšem místní podmořská vegetace je unikátní podívanou, jež se máloco vyrovná. Žraloci obrovští, plachtící manty, plovoucí rejnoci, obří hejna tuňáků, lachtani, želvy i neškodní dvoumetroví žraloci se prohánějí kolem senzacechtivých potápěčů lačnících po neobyčejných záběrech a před velikostí těchto obrovitánanánských podmořských výjevů lapadí po dechu s lahví vzduchu na zádech.

Vodní tvor

Tygří řraloci jsu lákadlem jen pro odvážné

Pro největší odvážlivce je potápění na volném moři s tygřími žraloky (Tiger sharks), kteří jsou považováni za jedny z nejnebezpečnějších druhů žraloků. Řadí se na druhé místo za Bull Skark a velkého bílého (Great White Shark). Moje skupinka měla tuto nebezpečnou atrakci naplánovanou již od prvopočátku výpravy a všichni byli nažhavení spatřit na vlastní oči jednoho z nejobávanějších predátorů mořského světa. Tento postrach vodních hlubin může měřit až pět metrů a vážit přes osmset tun. Podotýkám, že tento echtovní adrenalinový zážitek se odehrává na volném moři bez jakékoliv ochrany v podobě klece, zbraní, atp.!!!

Nikdy jsem nebyla zbabělá, ale před touto extravagantní příležitostí jsem kapánek váhala, přece jenom se mám ráda a mé tělo bez jediné jizvy jsem si chtěla zachovat neposkvrněné až do konce života.

Celý zbytek výpravy mne přemlouval, abych nekazila partu, ale kapánek jsem se cukala. Přece jenom film Čelisti za mých mladých let byl hororovou ukázkou, jaké nekompromisní nebezpečí na člověčí tvory číhá v moři, ale nakonec jsem se přece jenom nechala ukacat. Nad pochybami zvítězil pádný argument, že taková možnost se mi v životě už nemusí naskytnout, protože do několika let může být vyhuben. Vášeň pro extrémní zážitky byla lákavější, než vidina rizika ukousnuté nohy nebo ruky…

Faktem je, že jsem tenkrát byla bláhová, ale prostě jsem do toho šla. Co je úplně nejvtipnější, že za takový risk zaplatíte (cca tisíc korun českých) a nevíte, zda se zpět na loď vynoříte. Ještě než zaplatíte, musíte podepsat prohlášení, že vše podstupujete na vlastní nebezpečí a společnost provozující nebezpečnou atrakci není za jakoukoliv tragedii odpovědná. Navíc musíte vyplnit do kolonky jméno osoby, kterou budou kontaktovat, pokud by se něco neblahého přihodilo.

Ale v přímořském městě Durban je nespočet agentur, kteří tuto prapodivnou aktivitu mají na denním seznamu a vydávají se bez obav do oblasti Aliwal Shoal, světově vyhlášeného teritoria právě pro potápění s tygřími žraloky.

pláže v Dubaji

Příhodné podmínky pro potápění...

Ráno bylo pošmourno a vlny bily o pobřeží o stošet, ale plán se nezměnil, podle názoru majitelů agentury jsou prý podmínky příhodné. Probojovat se na otevřené moře s člunem stálo hodně úsilí, motor kvílel a vzpouzel se, ale kapitán nerezignoval. Nakonec jsme extrémně silné příbojové vlny překonali, ty ovšem způsobily nepříjemné příznaky mořské nemoci, houpající nevolnosti a udržet v sobě snídani bylo naprosto nemožné. V tomto nazáviděníhodném fyzickém rozpoložení jsme dorazili na místo určení, kde se tygří žraloci objevují a „žraločí instruktor” nám podal prosté školení: „Když písknu jednou, obávaný predátor se k nám žene zepředu, pokud uslyšíme hvizd píšťalky dvakrát, pak ho máme za zády. Hlavně nepanikařte. Co nejdéle zůstaňte ve vzpřímené poloze, tak si vás nesplete s jiným mořským živočichem, na které má chutě.”

Jak prosté! Máme se hlavně všichni držet pohromadě. Toť vše! Svědomitě naplnil malými rybami „krmítko” pro žraloky, což je ocelová koule s otvory a už nic nebránilo, abychom se spustili do vody za jedinečným dobrodružstvím.

„Teď už si uvažte kolem pasu závaží, nasaďte ploutve a potápěčskou lahev a tři dva jedna start, po zádech se ze člunu překulíte do vody.” Jak řekl, tak jsme udělali…

žralok

Viditelnost byla asi na tři až pět metrů, jen kal, jak jinak vypadá pod hladinou rozbouřené moře. V sekundě nás dokola obklíčily reje malých žraloků (Blacktip, jež jsou pro člověka neškodní), ale záškodnicky mi okusovali náustek přívodu vzduchu. Bylo jich kolem nás asi sto. Rejdili kolem nás jako bychom byli jejich jediná ranní zábava a neobvyklá podívaná. Nebyli jsme moc hluboko, zanořili jsme se asi deset metrů pod hladinu a neuroticky jsme se rozhlíželi na všechny strany, s napětím čekali na hvizd píšťalky. Každá další minuta byla psychicky náročná a napínavá jako hodina. Dýchala jsem zrychleně a vyhlížela, ze které strany se na nás vyřítí obávaná příšera. Asi po dvaceti minutách jsem to vzdala, dole jsem se trápila, neviděla jsem ani na svého buddyho, natož abych si užila pohled na obávaného žraločího tygra. Už jenom skutečnost, že jsem skočila do vody v těchto místech do rozbouřeného oceánu, bylo na zlatou medaili bobříka odvahy, a přece jenom by měl být člověk střízlivě uvědomělý, do jakého nebezpečí se pouští. Jste v moři naprosto bezbranní a vydáváte se na pospas osudu a extrémně velkých chřtánů nevyzpytatelných predátorů. Po mně a necelé čtvrt hodince se vynořila následně celá skupina, ve tvářích všech se mísily emoce zklamání i úlevy, že jsme vyvázli celí a živí. A takto neslavně, ale šťastně skončila naše honba za jedním z velké pětky mořských dravců Afriky.

Čelisti

Žraločí muzeum a jeho pitva

Vynahradili jsme si nevydařenou misi návštěvou žraločího muzea, kde se na úvod promítal film o  žraločích plemenech. Já, potápěčský benjamínek, jsem se dozvěděla, že tygří žralok se řadí mezi nejnebezpečnější a nejagresivnější druhy žraloka, který se pohybuje v tropických mořích. Po dechberoucí přednášce plné výstrah a dokonalých návodů jak se vyhnout ataku, jsem si připadala jako znovuzrozená a zárověň jako smyslů zbavená, vždyť já jsem si zahrávala s drahocenným životem jako bych byla nedotknutelná. Statistiky úmrtí, napadení a jejich následků byly nehorázně krvelačné a já seděla v sedačce promítacího sálu jako zařezaná. Kdybych tento reportážní film viděla před potápěčskými výpravami, tak bych si to pod vodou tak bezstarostně neužívala. Ani si nejsem jistá, zda bych se v těchto zeměpisných šířkách vykoupala.

Pro návštěvníky muzea a pro vědecké účely je mimo jiné připravena pitva žraloka, abychom viděli, co všechno spolyká a jaké všemožné poklady se dají najít v jeho žaludku. Konzervy, kusy pneumatik i igelitových pytlíků a jiných odpadků lidské civilizace se vejdou do jejich útrob. Byl to smutný pohled, jako by to zvíře bylo polykací popelnicí pro naše neřesti.

V mysli se mi zaklínil postřeh, že je vlastně stejně bezbranný nástrahám sítí či krvelačným rybářům toužících po zbohatnutí, jako my jeho chřánu a bezmyšlenkovému zvířecímu pudu.

Je veřejným tajemstvím, že je atraktivní prodejním atributem kvůli kůži, masu a ploutvím. Dokonce se jeho játra používají na výrobů pilulek vitamínů A, jehož jsou bohatým zdrojem. Kvůli nekoordinovanému vraždění tototo druhu byl tygří žralok zapsán do seznamu „Marine red list”, čímž se jeho lovení stalo ilegální.

Úsměvné je, že skoro každý si s sebou domů veze atraktivní amulety, žraločí zuby zdobí hrdě naše hrudě. 

Pozor želva
Autorka textu i fotografií - Alexandra Kropp, sv
ětoběžnice a blogerka, jejiž aspirací je sdílení vlastního osobního příběhu: Cesta životem snovým a smysluplným, okořeněná inspirací a motivací pro druhé k žití plnohodnotných dní”, který se krok za krokem odvíjí na stránkách www.samanacestach.cz a www.facebook.com/samanacestach.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Jihoafrické republiky? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet South Africa, Lesoto a Swaziland. 

South Africa LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

 

Napsal: Alexandra Kropp

Předchozí článek

Poznejte kanárskou kulturu na východě Tenerife

Další článek

Rodopy - horské túry, krasové útvary i pestrá etnická směs - I. část

Související články

Články

Safari v národní rezervaci Masai Mara v Keňi - I. část

Když na safari, tak do Keni. Alespoň tak jsem si to myslela, když jsem plánovala svoji první cestu za divokými zvířaty. Nikde nenajdete větší koncentraci zvířat než v Masai Maře v období velké migrace. Z Evropy je to nejbližší destinace tohoto typu. Problém je tu jediný: tyto informace si kromě vás přečtou v každém průvodci všichni turisté, kteří mají o návštěvu safari zájem. Rok od roku zde počet cestovatelů narůstá. Raději s cestovní kanceláří V průvodcích se také dočtete velmi důležitou informaci, že není radno vydávat se na safari na vlastní pěst. Pravděpodobnost, že najdete na místě kancelář nebo agenturu, která se o vás postará a pronajme vám bezpečné auto, je velmi nízká, i když je jich tu nepřeberné...

Články

Safari v národní rezervaci Masai Mara v Keňi - II. část

Když na safari, tak do Keni. Alespoň tak jsem si to myslela, když jsem plánovala svoji první cestu za divokými zvířaty. Nikde nenajdete větší koncentraci zvířat než v Masai Maře v období velké migrace. Z Evropy je to nejbližší destinace tohoto typu. Jak se tam dostat a něco k organizaci safari jsem popsala minule, tak teď něco více k tomu, co tam tedy můžete vidět... Velká migrace Jako velká migrace se označuje přesun obrovských stád pakoní, kteří přecházejí z rozlehlých plání Serengeti v Tanzanii přes národní rezervaci Masai Mara v Keni a zpět. Zvířata nepoznají hranice, takže plynule spásají šťavnatou či suchou trávu v savanách. Při svém putování musí...

Články

Zelené tajemství Pacifiku

Palau je bezpochyby jedno z nejmagičtějších míst k potápění a šnorchlování na celém světě – a ze všech sil se snaží jím zůstat. Veškerá vodní plocha obklopující toto odlehlé tichomořské souostroví je přírodní rezervací, která má chránit jedinečné území přezdívané „mořské Serengeti“. Obličej budete mít nejspíš celý otlačený od potápěčských brýlí, ale ryby, koráli a další tvorové obývající zdejší vody bohaté na živiny za trochu nepohodlí rozhodně stojí. Za 110 km dlouhým bariérovým útesem se nachází soubor více než 200 téměř nedotčených vápencových a sopečných ostrovů, z nichž pouhých osm je obydleno. Pokrývají je tropické lesy a mangrovové porosty a omývá moře, které se přímo hemží životem. Díky poměrně stálým teplotám a dešťovým srážkám je pro...

Články

Tichý africký triumf

Demokratická, pokroková, osvícená, ale především osvěživě divoká. Příběh botswanské proměny z chudé země v jeden z nejstabilnějších a nejvíce prosperujících afrických států je fascinující. V roce 2016 země slaví padesátileté výročí nezávislosti, a věru je co slavit; v neposlední řadě způsob, jakým se zemi daří vyvažovat hospodářský růst s ochranou přírodního bohatství. Připravte se na to, že vám tu často poklesne čelist a úžasem budete lapat po dechu. Plavba deltou Okavango. ©Joshua Bulpin/Lonely Planet. V roce 2016 slaví Botswana padesátileté výročí nezávislosti. Možná vás napadne něco jako „a vážně je to důvod k takovému halasu?“. Je, vážně je. Přinejmenším proto, že jde o zemi s nejdéle funkční pluralitní demokracií na kontinentu...