Írán - krásy Persie

Země, která je pro mnoho lidí velkou neznámou, leží kdesi mezi Irákem a Afganistanem a není považována za příliš bezpečnou. Ovšem Írán, kterému dominují rozlehlá pohoří a neobydlené pouště, překvapí neuvěřitelně milými a pohostinnými lidmi, kteří vždy rádi pomohou, krásnou přírodou a památkami z doby mocné Perské říše i ze středověké a moderní Persie.

Předsudky

„Írán?!“ „Nezbláznil ses?“ „To jako vážně?“ Takových a dalších podobných reakcí jsem před odletem slyšel víc než dost. Lidé mají Írán zařazený do kategorie nebezpečných zemí, nicméně po pár dnech pobytu pohostinnost místních jistě každého přesvědčí o opaku. Lidé si turistů váží a dávají jim to neustále najevo, ať už úsměvem, či pozváním na čaj. Ihned získáte pocit bezpečí a nejen díky milým lidem si to tu oblíbíte.


Kashan
Nádvoří domu Tabatabei, který kdysi patřil bohatému obchodníkovi s koberci


Moderní Teherán

Pro většinu turistů je Teherán prvním místem, které navštíví. Hlavní město Íránu s devíti miliony obyvatel nabízí k probádání moderní čtvrti s ulicemi přeplněnými lidmi i ty staré, ukrývající památky ve spleti úzkých uliček. Čeho si na první pohled jistě všimnete, je doprava. Dopravní značení je bráno spíše jako doporučení. Na silnici se obvykle vejde více vozů, než je namalovaných pruhů, a ještě se mezi nimi proplétají skútry. Přecházení přes přechod vyžaduje bdělost a jistou dávku drzosti. Auta totiž nezastaví, dokud nestojíte přímo před nimi. Tak to funguje nejen v Teheránu, ale v celé zemi. Silnice však byly jediným nebezpečím, na které jsme v Íránu narazili.


Golestan Palace
Golestan palác je bývalý královský komplex v Teheránu

Nejrychlejší přesun po městě nabízí rozsáhlé metro, pomocí něhož se velmi levně přemístíte mezi památkami. Centrální části vévodí barevný Golestan palace, komplex palácových budov patřících na Seznam světového dědictví UNESCO. Poblíž se nachází velký bazar, kde si musíte prorazit cestu davem v uličkách plných šátků, koberců a látek, a poté hledat cestu zpět, kterou ne vždy najdete. Smlouvání je součástí obchodu, ovšem neplatí to vždy, v některých obchodech se ohánějí fixními cenami a nechtějí slevit ani trochu.

Nezaměnitelným symbolem Teheránu se stala Azadi tower ‒ monumentální věž uprostřed náměstí připomíná vznik Perské říše. Za ní se v dálce rozkládají hory se zasněženými vrcholky, které se táhnou severně od Teheránu.

Azadi tower
Azadi věž - jeden z velkých symbolů Teheránu - vstup do města ze západní strany

Lidé milují turisty a fotbal

Někdy se nám zdálo, že přívětivost a ochota místních lidí nezná mezí. Ti, kdo umí alespoň trochu anglicky, se vás každou chvilku ptají, odkud jste a jak se vám tu líbí. Ačkoli je to od nich milé, při padesátém odpovídání na stejnou otázku si skoro přejete být neviditelní. Ale člověk si zvykne. A ti, kdo umějí řeč ještě lépe, se s vámi rádi pustí do hlubšího rozhovoru a často vám nabídnou, že vás provedou městem. Toho jsme několikrát využili a nelitovali jsme. Viděli jsme místa, na která průvodci neodkazují, a zároveň jsme se dozvěděli zajímavosti ze života místních přímo s první ruky. Prostě lidé si nás svou dobrosrdečností získali.


Khajou bridge
Most Khaju - překrásné dílo perské architektury

Íránci milují evropský fotbal. Na recepcích hotelů, na vnitrostátním letišti i v metru často běží přímé přenosy nebo alespoň sestřihy utkání. Když se jeden náš taxikář z Kashanu dozvěděl, že jsme Češi, přemluvil nás, ať si s jeho kolegy zahrajeme fotbal. Na asfaltu místního autobusového nádraží, kde nám betonové sloupky vyhrazovaly hřiště, jsme s íránským „Petrem Čechem“ v brance dotahovali a nakonec s velkou slávou udrželi výsledek: Írán vs. Československo ‒ 3:3.

Krásy měst

Cestování mezi městy je jednoduché. Autobusy jezdí poměrně často a jsou velmi pohodlné. Na cestu dostanete od stevarda ovoce, někdy sušenky a často i džus nebo vodu. A to vše v ceně levné jízdenky. Každé město je něčím charakteristické. V Kashanu si odpočinete od velkého ruchu a můžete se procházet mezi zachovalými, krásně zdobenými měšťanskými domy. Isfahan se kromě jiného proslavil krásnými mosty přes řeku Zájende, kde místní jen tak bloumají, často se odtud line zpěv a večer se mosty nádherně rozzáří. Širáz zaujme mohutnou citadelou Karíma Chána, ale hlavně ruinami bývalého hlavního města mocné Perské říše – Persepolis. Zde na vás dýchne dávná historie a zbytky soch, sloupů a zdobených stěn vás naprosto uchvátí. Hodina a půl, kterou jsme si na prohlídku vyhradili, byla málo. A ve výčtu bych mohl pokračovat.


Perseopolis
Perseopolis

Všude samá mešita

Co všechna místa v Íránu spojuje, jsou mešity. Vysoké minarety se tyčí kolem nepřehlédnutelné kopule, často ozdobené modro-zlatými vzory. Když vejdete dovnitř, uchvátí vás strop a stěny složené z malých zrcadel tvořících symetrické obrazce, které při rozsvícených světlech prozáří rozlehlé prostory a dovedou vás k údivu. Často jsme zahlédli stavby nových mešit. Ačkoli byly ještě šedivé a rozestavěné, už ohromovaly svou velikostí.

Mosque
Mešita Hilal ibn Aliho, mauzoleum nedaleko města Kashan


Netušili jsme, že na nás Írán udělá takový dojem. Hlavně díky lidem a atmosféře měst se nám zde opravdu zalíbilo a při odletu jsme litovali, že jsme neměli více času na procestování větší části této krásné země.

Kopule mešityBarevnost a preciznost provedení je jedním ze základů perské architektury

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Íránu? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Irán. 

Irán LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: David Tomáš

Předchozí článek

Albanian Challenge – Albánská výzva

Další článek

Šest věcí, které musíte zažít v Londýně během čtyř dnů

Související články

Články

Jak ve světě přecházet ulice – a jak to nedělat

Přecházení ulice patří stejně jako ochutnávání pouličního jídla neznámého původu nebo popíjení domácí kořalky podávané v plastovém kanystru od nemrznoucí směsi mezi potenciálně nejnebezpečnější zážitky v některé nově navštívené zemi – zatímco v jiné to může být úžasně bezproblémové. Jaká pravidla dodržovat? Před cestou si přečtěte něco o zákonech dané země, na místě pak sledujte, jak to dělají místní. A vždy se držte zdravého úsudku. To myslíme naprosto vážně – buďte vždy duchapřítomní.  New York Obyvatelé New Yorku si očividně nedokáží poradit s pojetím smrtelnosti...

Články

Chutě a vůně ulic světa

V ruce máte letenku a stojíte na přeplněném, uspěchaném a neomylně čistém letišti. Cestujete daleko, dál, než většina sousedů a vašich známých kdy byla. A už teď víte, že kromě nádherných výhledů, nevšedních zážitků a často i nápisů v pro vás nesrozumitelném písmu bude ve vaší dovolené z velké části dominovat jídlo. Protože ochutnávání exotického jídla je prostě zážitek a k cestování patří. „Street food neboli jídlo z ulice je vlastně kulinářské mistrovství. Je to taková malá reality show – kuchař má v ,přímém přenosu‘, za přihlížení diváků, kteří jsou zároveň platícími zákazníky, a v reálném čase vykouzlit skvělý oběd nebo večeři,“ vysvětlovala mi nedávno jedna slečna na Street Food...

Články

Báječná dobrodružství v zemi syrové krásy

Západní Island má všechno, co dělá tuto zemi jedinečnou – ledovce zahalené do mraků, rozeklaná lávová pole, burácející vodopády… a to vše jen dvě hodiny jízdy z Reykjavíku. A přesto zůstává tento region stále do značné míry mimo turistické radary. V roce 2016 se to možná trochu změní, protože nedávno byla pro veřejnost otevřena uměle vybudovaná ledová jeskyně Into the Glacier v ledovci Langjökull. Dá se očekávat, že v této aréně živlů brzy vyroste nová turistická infrastruktura. Přestože se Západní Island prostírá jen dvě hodiny jízdy od hlavního města Islandu (úhledného malého Reykjavíku), turisté jej většinou míjejí bez povšimnutí. Tento rozlehlý a rozmanitý region má to nejlepší z neobyčejné islandské přírody: ledovce zahalené do mraků, rozeklaná lávová pole protkaná...

Články

Nejlepší místa na světě, kde ochutnat zvláštní lahůdky

Teď se můžeme přít o to, jakou největší bizarnost lze připravit k jídlu... 1. Ústřice Rocky Mountain, Montana, USA Mořské plody v Montaně? No, ne tak docela. Ústřice Rocky Mountain, kterým se říká také prérijní ústřice, telecí hranolky, kovbojský kaviár a „houpající se hovězí“, jsou ve skutečnosti smažená varlata mladých býčků. Jejich pojídání je tradicí mezi západními...